Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Marek Ženíšek)
Dává v těch paragrafech větší právní jistotu a zaměřuje se v rámci těch 101 paragrafů na takové oblasti, jakými jsou převedení poznatků do praxe, inovace, zlepšení jejich podpory, zlepšení podmínek lidí ve vědě, stejně tak snižování administrativy, zaměřuje se nově také na etiku ve výzkumu a bezpečnostní zájmy České republiky ve výzkumu.
Zákon umožňuje použít finance z institucionální podpory na zakládání například spin-offů, což je věc, po které se dlouho volá. Zákon taktéž stanovuje nově ústředním správním úřadem pro oblast inovací Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon také nově zavádí právě na podporu inovací takzvané testbedy, například jako součást celého systému, který pomáhá nebo by měl pomoci zavádět pokročilé technologie do malých a středních podniků. Lidé, ty firmy si to tam mohou vyzkoušet. Kromě dotací dává poskytovateli možnost bezúročných půjček, takzvaná návratná finanční výpomoc, usnadňuje prodej licencí, umožňuje flexibilitu těch projektů, což je také velmi důležité, umožňuje průběžné hodnocení, zpětné nebo kombinované proplácení, což je také určitá výhoda nebo flexibilita v rámci toho systému. Zákon umožňuje přenositelnost projektů, což je také věc, která je běžná v Evropě a dlouho se po tom volá nebo je poptávka. Zavádí se nově termín výzkumný pracovník v rané fázi kariéry, což je něco, po čem volají naopak mladí vědci. Stejně tak kromě té institucionální podpory a účelové podpory těch dvou hlavních částí finančních podpor, tak se zavádí třetí typ, takzvaná systémová systémová podpora.
Obecně návrh zákona posiluje právní jistotu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také nově v té oblasti transferu znalostí do praxe je nutné připomenout, že ten zákon vlastně se vztahuje na 16 rozpočtových kapitol, nebo v tom systému operuje 16 rozpočtových kapitol, operuje v něm 183 organizací, které pobírají institucionální podporu, to znamená 26 veřejných vysokých škol, dvě státní, čtyři soukromé, které pobírají institucionální podporu, 54 ústavů Akademie věd, 17 rezortních výzkumných institucí a 17 soukromých. A možná i proto bylo na počátku tolik těch připomínek, téměř 1 500 připomínek na začátku, když se ten zákon poslal do mezirezortu. Nakonec se podařilo přijít 18. prosince na vládu s textem, který neměl žádný rozpor s ostatními rezorty. Takže to považuji za velmi důležité a děkuji kolegům, kteří na tom se mnou spolupracovali.
Neočekávám nějaký politický spor v případě tohoto zákona. Na druhou stranu si uvědomuji, jak složité bylo dosáhnout nad některými těmi body shody, proto očekávám samozřejmě debatu nad některými těmi částmi zákona v rámci projednávání druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, nad některými body dojdeme shody.
V tuto chvíli doběhl do sálu i pan zpravodaj Jan Berki a já poprosím, aby se ujal slova pro prvé čtení. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já, abych se neopakoval s panem ministrem, tak zkusím vypíchnout k tomu zákonu trošku jiné aspekty. Za prvé tedy nějaké formality; zákon byl předložen 30. 12. Byl taky rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 885. První možné projednání bylo tedy od 10. 1., což splňujeme.
Já bych si dovolil vytáhnout některé aspekty z té hodnotící zprávy. Jedna z věcí, o kterou se návrh zákona snaží, je větší otevřenost vědy. Ta je tam ale také posuzována z hlediska bezpečnosti státu, protože samozřejmě některé objevy, inovace, patenty a podobně mohou být důležité pro obranyschopnost, bezpečnost toho státu.
Druhý aspekt, kterému bych se chtěl trošinku věnovat, je ekonomický. Pokud se do té analýzy podíváte, tak v té zprávě se soustředí to hodnocení v zásadě na ten informační systém a většina nákladů, která má být spojena s implementací tohoto zákona, je spojena právě s rozvojem informačního systému.
V neposlední řadě je tam aspekt řekněme souvislosti nebo souladu s evropským právem. Tady nutno podotknout, že ta úprava je vlastně inspirována nebo motivována právě i přijetím legislativních aktů na evropské úrovni. A tyto inovace byly započaty i v předchozím funkčním období Poslanecké sněmovny, ale nebyly do konce toho funkčního období dokončeny. Takže v tomto smyslu na ně navazujeme.
O připomínkovém řízení pan ministr mluvil, tak to já už nebudu dále rozvíjet.
Předpokládám, že v tuto chvíli otevřete rozpravu obecnou v prvním čtení tohoto zákona, a já se pak později případně přihlásím se svým osobním názorem. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A je to tak, ano. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Karel Rais. Dobrý den a prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane ministře vlastně (Poslanec Rais se otáčí do vládních lavic) - je vás tady víc, vážení kolegové a kolegyně - vládní návrh navazuje na tradiční stotřicítku, zákon číslo 130, který vznikl v roce 2002. Od té doby bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které podrobně upravovaly postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního systému a tak dál. Tento zákon byl třiadvacetkrát novelizován. Tak jak říkal pan kolega tady přede mnou, tak v podstatě jedna z těch posledních novel byla v minulém volebním období, byla velmi dílčí pouze a všichni jsme čekali na tento materiál poměrně dost.
Co se týká tohoto materiálu, který byl předložen, tak jak bylo řečeno a jak vyplývá ze systému eKLEP pro veřejnost, k návrhu zákona bylo vzneseno 1 450 připomínek prakticky, přičemž zásadní připomínky vyslovilo 31 z 35 zapojených připomínkových míst. Z verze materiálu, který byl předložen vládě 22. října, vyplývá, že při vypořádání zásadních připomínek se nepodařilo vypořádat všechny zásadní připomínky s Ministerstvem financí a dalšími ministerstvy. U poslední verze materiálů z 11. prosince, které vláda projednala, přetrvává rozpor u připomínek Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu, který se týká financí a personálií. Ve vztahu k připomínkových místům je logické, že se budu zmiňovat o připomínkách, které vzešly z vysokých škol, čili z reprezentace vysokých škol, kde Rada vysokých škol vznesla 59 připomínek, Česká konference rektorů 126 připomínek a obě reprezentace zaujaly poměrně kritický postoj k předložené legislativě, cituji: "Výsledná podoba předloženého znění návrhu zákona bohužel není obsahově ani formálně plně konzistentní. Současně vnímáme, že větší (?) množství již prodiskutovaných závěrů pracovní skupiny ministryně, která byla složena ze stakeholderů včetně Rady vysokých škol a ČKR, nebyly v návrhu reflektovány." To, že tady bylo dáno 1 500 připomínek, podle mě svědčí o nepřipravenosti a nekvalitě připraveného materiálu ze strany vládních úředníků a úředníci řadu připomínek neřešili, anebo je odmítli. ***
