Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(11.10 hodin)
(pokračuje Helena Válková)

A za druhé, takže proč? A škoda že tady není pan ministr vnitra, protože ono ostatně po tom, co teď předvedl v rámci přílepku lex Ukrajina VII, ale nebudu odbočovat, tak už mu nevěřím opravdu ani slovo.

A druhá otázka je, kdy to tedy bude - v závorce velkoryse - zařazené? To budeme čekat měsíc, dva měsíce, tři měsíce? Vymlčí se to, protože teď už všichni ví, že ty nedostatky tam samozřejmě byly. A příští týden je výborový týden, takže další v úvahu přicházející možnost je až ten další variabilní týden. Ale to je dobrá výmluva, že to je variabilní týden. No tak dobře, tak já to budu jako členka této komise stále připomínat v určitých intervalech právě v zájmu těch, kteří už konečně chtějí tu věc skončit, mít jasno alespoň v tom, že se z nedostatků poučíme, nebudeme mlžit a říkat, že se nic nestalo a že přijmeme konkrétní doporučení v rámci usnesení. Pan ministr vnitra říká, že už na některých doporučeních se pracuje a některé se realizují, ať nám ještě jednou zopakuje do mikrofonu, jak je daleko, jaké výsledky docílil a z čeho se poučil, protože tím nepřímo říká ano, já o těch nedostatcích vím a já jsem za to ráda a myslím si, že nikdo tady nebude takovouhle snahu kritizovat. Děkuju vám za pozornost. A obávám se, že budu muset vystoupit ještě v této věci opakovaně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně, ale tento prostor slouží k tomu, abychom právě navrhli změnu pořadu schůze. Takže vy jste buďto...

 

Poslankyně Helena Válková: Ano, já mám ještě 23 vteřin, máte pravdu. Děkuji za doplnění a upozornění.

Takže já navrhuji, aby tento bod - Projednání závěrečné zprávy byl zařazen jako první bod této schůze. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Výborně, tak to je splněno i z dikce jednacího řádu. Nyní tedy bychom měli přistoupit právě k hlasování přednesených návrhů, protože žádný další návrh již nezazněl, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Ano, eviduji zájem o odhlášení, proto vás prosím, abyste se znovu přihlásili, protože jsem vás právě odhlásila.

A budeme tedy, jakmile se počet přihlášených ustálí, o jednotlivých návrzích hlasovat tak, jak byly načteny.

 

Jako první načetl návrh pan poslanec Bartoš, a to na zařazení nového bodu s názvem Hrozící žaloba na Českou republiku v souvislosti s odkladem zákona o právo na digitální službu. Nejdříve hlasujeme tedy zařazení nového bodu na pořad schůze.

Zahájila jsem hlasování, ptám se, kdo jste pro zařazení nového bodu? Ať stisknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 217, přihlášených je 127 přítomných, pro 61, proti 50. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se tedy vypořádáme s návrhem paní poslankyně Válkové, ta navrhuje, abychom bod číslo 207, což je sněmovní dokument  5919, Závěrečná zpráva vyšetřovací komise, zařadili dnes jako první bod.

Zahájila jsem hlasování o tomto pevném zařazení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 218., přihlášených je 130 přítomných, pro 61, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme pokračovat v jednání, a to podle již schváleného pořadu schůze. Je to jako první bod

 

150.
Návrh poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 883/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 883/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych tedy krátce okomentoval sněmovní tisk číslo 883. Omlouvám se i trochu za svoji hlasovou indispozici.

Jedná se tedy o návrh, poslanecký návrh zákona poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 458, o podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tedy energetického zákona, a znění pozdějších předpisů, a zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

Dovolte, abych nejdříve okomentoval důvod vlastně podání tohoto poslaneckého návrhu. Ten důvod je čistě technický, hospodářský, ale zároveň se jedná o silné politické téma, a to z toho důvodu, že pokud Česká republika v následujících letech chce mít pokryto 100 procent spotřeby elektrické energie 100 procenty výroby na území České republiky, musíme opravdu výrazně změnit některé procesy, a některá tedy zákonné ustanovení nebo zákonný rámec. Když se podíváme na takzvaný MAF, to znamená hodnocení zdroje přiměřenosti, kterou každý rok vydává Česká energetická přenosová soustava ČEPS, tak vidíme, že pokud tedy chceme do budoucna směřovat od odklonu od uhlí, zároveň vidíme, že a víme, pokud půjde vše podle plánu, tak nové mobilní jaderné zdroje, které by měly být páteří české energetiky, budou stát až v druhé polovině třicátých let. A zároveň, pokud vidíme určité omezení, ač tedy vidíme velkou dynamiku v instalaci obnovitelných zdrojů, kupříkladu poslední dva roky vidíme, že instalovaný výkon, ale instalovaný - a záměrně toto slovo podtrhuji, to neznamená, že ten výkon platí 24 hodin denně, ale instalovaný výkon je více jak 1 000 megawatt, což je zajímavá dynamika - tak i tak se může velmi reálně stát, velmi reálně, že v následujících letech nám opravdu budou chybět velké zdroje energie, které by právě spotřebu České republiky pokrývaly.

Z toho důvodu tedy předkládáme návrh zmíněných dvou norem. Jejich smyslem je primárně tedy urychlit stavbu nových zdrojů energie nad 100 megawatt, primárně tedy paroplynových, které by nejenom měly sloužit k tomu, aby Česká republika tedy i v dalších letech měla pokryto svoji spotřebu výrobou z území na území České republiky, ale zároveň zde budeme potřebovat stabilní zdroje energie, které dokáží v období, kdy výroba z obnovitelných zdrojů, primárně tedy z větru a ze slunce, neexistuje a nefunguje, nefouká a nesvítí, tak samozřejmě logicky musíme mít takové zdroje, které toto vykryjí. To znamená, že ten důvod je nejenom čistě technický, ale zároveň opakuji, je zde velmi silný hospodářský a politický podtext.

Důležité je zmínit, že samozřejmě toto vše nebude fungovat, pokud samozřejmě dále nebudeme výrazně investovat do modernizace našich přenosových a distribučních soustav, modernizovat legislativu, ale to je asi na jinou debatu, a proto já tady nepůjdu úplně do detailu. Zmíním ale ještě jednu velmi důležitou věc, a to je samotný proces, který předcházel tomu dnešnímu představení, a načítání tedy tohoto sněmovního tisku číslo 883, a to je hledání určité politické shody, kterou jsme se snažili v posledních měsících moderovat. Já za ni děkuji všem zástupcům všech politických subjektů, které jsou ve Sněmovně zastoupeni, které jsme do tohoto procesu přizvali, taktéž i zástupce Senátu, respektive zástupce jak sektoru, tak dalších organizací, abychom právě tuto shodu nalezli. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP