(pokračuje Marian Jurečka)
Zároveň do tohoto zohledníme také i dobu péče o osobu závislou a vztahuje se to na dobu péče osoby ve vysokých stupních závislosti, to znamená ve vysokých stupních závislosti III a IV. Je to zase i krok, kterým se snažíme podporovat domácí péči, aby lidé opravdu jako neformální pečující věděli, že když zůstanou doma, budou se starat, pečovat o někoho blízkého, tak aby věděli, že i toto bude zohledněno v jejich kariérním růstu v rámci platových stupňů, že ti lidé nebudou potrestáni za to, že se o někoho blízkého starají.
To jsou dvě poměrně na první pohled pro někoho možná drobné změny, ale jsou důležité a zase se týkají už poměrně většího množství osob, takže to je druhý pozměňovací návrh.
Třetí pozměňovací návrh předkládám společně s panem ministrem Válkem, kdy v rámci tohoto pozměňovacího návrhu řešíme to, abychom definovali pracovnělékařské služby a také programy na podporu zdraví, a zároveň také řešíme otázku i toho, aby v případě lidí, kteří jsou v nerizikových kategoriích, tedy první a druhé nerizikové skupiny, s výjimkou prací, jejichž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím předpisem podle § 60, o specifických zdravotních službách, nebo jinými právními předpisy, tak abychom tady snížili administrativní zátěž, bylo možné upustit od provádění periodických pracovnělékařských prohlídek. Je to pozměňovací návrh, který se snaží na jedné straně vytvořit prostor pro to, abychom dokázali zaměstnavatelům vytvářet podmínky pro lepší podporu péče o jejich zdraví a zároveň abychom i s ohledem na kapacity lékařů, které jsou také limitovány, snížili administrativní zátěž tam, kde si to snížení můžeme dovolit.
To jsou tyto tři pozměňovací návrhy, v podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Igor Hendrych.
Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já se marně rozhlížím, jestli tady vidím v sále na pravé straně někoho z předkladatelů toho kontroverzního návrhu, který by měl zavést výpověď bez udání důvodu, ale myslím si, že tady nikoho zrovna nevidím, ale vidím paní Decroix, ta je i přihlášená po mně, takže možná že ona bude schopna mi odpovědět, protože pan Zuna už přestal komunikovat na tohle téma.
Já se tomu chci věnovat. Mnohé tady bylo už řečeno, to, co už tady řekli mé kolegyně a kolegové, tak nebudu opakovat, ale přesto bych se rád ještě na něco zeptal v téhleté souvislosti. Mě by zajímalo, jak předkladatelé vlastně přišli na to, že se de facto zaměstnanci v České republice rozdělí na dvě kategorie: na kategorii zaměstnanců, kteří berou plat, a na zaměstnance, kteří berou mzdu. Já to říkám záměrně takhle, mohl bych to ještě říci i jinak, ale právě v tom by byl zádrhel, protože máme tady zaměstnance veřejného sektoru, máme tady zaměstnance soukromého sektoru, ovšem v tom veřejném sektoru berou někteří zaměstnanci mzdu a nikoliv plat. Týká se to například zaměstnanců dvaceti šesti veřejných vysokých škol, kteří neberou plat, ale mzdu a týká se to například i institucí, které poskytují veřejnou službu v podstatě, a to jsou veřejnoprávní média, to je Česká televize a Český rozhlas. Ty žijou také z daní, z daňových poplatníků a také pobírají mzdu.
Mě by zajímalo, jak vůbec došli na to, že to takovýmhle způsobem rozdělí. Stát potřebuje jak zaměstnance soukromého sektoru, tak zaměstnance veřejného sektoru. Mělo by to být do nějaké míry vyváženo, jsou kolem toho samozřejmě diskuse, kdy je těch zaměstnanců veřejného sektoru více, mělo by jich být méně podle některých a tak dál, nicméně veřejný sektor je důležitý. Vy teďka v podstatě dělíte zaměstnance na dvě kategorie. Já to a priori považuju celkově za špatné. Netvrdím, že bych chtěl tady do toho přinést ten prvek, že by se to mělo přenést i na ten veřejný sektor, respektive na ty lidi, kteří berou plat, to v žádném případě, ale zajímala by mě ta úvaha, proč jste do toho zahrnuli pouze lidi, kteří berou plat, a jestli jste uvažovali o tom, že i v institucích, které poskytují nebo produkují veřejný statek, což jsou například ty vysoké školy, tak se bere mzda a de facto spadnou do té kategorie těch, kteří budou moci být propuštěni bez udání důvodu. Já si myslím, že se tím zakládá nerovnost mezi zaměstnanci v České republice. Zajímalo by mě, jestli by to prošlo testem ústavnosti tady tato nerovnost, která se tady tímto zákonem, pokud by byl přijat, zakládá. Nevím samozřejmě, to nelze predikovat, ale určité pochybnosti k tomu mám.
Nakonec ještě si dovolím takový osobní názor. Tento návrh považuji za libertariánský a je to dle mého názoru pouze politické gesto směrem k jádru voličů ODS a TOP 09. Usuzuju to z toho, protože jak TOP 09, tak ODS si pravděpodobně musí být vědoma toho, že to v koalici neprojde. Samozřejmě nechci předjímat a nevidím do vašich interních zákulisních jednání, nicméně dneska o tom tady hovořil pan ministr Výborný, hovořil o tom tady za KDU-ČSL pan poslanec Navrátil poměrně razantně, hovořili o tom dneska na tiskové konferenci i zástupci STANu, to jsem sledoval, takže do dnešního dne si myslím, že ta situace je taková, že tyhlety dvě strany neustoupí, a proto si myslím, že to je opravdu jenom politický tah na jádro vašich voličů a nic jiného v tom v danou chvíli není. Ale budu rád, pokud mi paní poslankyně Decroix, vaším prostřednictvím pane místopředsedo, odpoví na mé otázky. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím paní poslankyni Evu Decroix.
Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuji, pane předsedající, za slovo. Já si dovolím nejdříve krátce reagovat na pana kolegu. Samozřejmě každý z nás jakožto politik připravuje návrhy, které částečně směřují k jeho voličům a naplní jejich očekávání. To znamená, vaše čtení našeho pozměňovacího návrhu, že má naplnit očekávání části našich voličů, je samozřejmě zcela správné. Já bych dokonce i souhlasila s vaší definicí, s vaším přídomkem, toho návrhu. Cíl je velmi jednoduchým, máme zpružnit pracovní trh. Rozumím, že na to nemusíme mít všichni stejný názor, a rozumím, že tady samozřejmě otázky o ústavnosti jsou takový už běžný argument. To, že na to nemusíme mít shodu nejenom napříč opozice - koalice, ale i v koalici, taktéž odpovídá nějakému rozložení těch sil a tu diskusi máme vést právě tady, takže děkuju za váš příspěvek i za ty vznesené připomínky.
Nicméně jsem se hlásila především proto, abych zde uvedla, a následně se k němu i přihlásila v podrobné rozpravě, pozměňovací návrh, který je nyní nahrán pod sněmovním dokumentem 5976. Dovolím si říci, že se jedná víceméně o technický pozměňovací návrh, který napravuje něco, co bylo zapomenuto v minulém zákoně, tak, aby to bylo správné. Tento pozměňovací návrh směřuje k tomu a především staví najisto, že doplňkové penzijní spoření má být dle tohoto pozměňovacího návrhu daňově podporovaným produktem spoření na stáří, a to prosím i v případě, kdy vznikne nárok na dávku právě z tohoto doplňkového penzijního spoření i před uplynutím jinak obecně požadované spořicí doby v délce 120 kalendářních měsíců. Je to tedy pozměňovací návrh, který jde směrem k právům zaměstnanců tak, aby jejich práva v souvislosti s tímto doplňkovým penzijním spořením byla širší.
Vzhledem k tomu, že se jedná o pozměňovací návrh velmi stručný, tak se domnívám, že takto to odůvodnění by mohlo stačit, a následně se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho dalšího, můžeme tímto ukončit obecnou rozpravu.
Táži se, jestli někdo má zájem o závěrečné slovo? Nevidím.
Paní zpravodajko, máte zájem o závěrečné slovo? Taky ne.
Tak v tom případě zahajuji rozpravu podrobnou. Jen připomínám jako vždy, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v této rozpravě musí být odůvodněny. Je zde už přihlášeno několik kolegyň a kolegů. Paní poslankyně Pastuchová, prosím. ***
