Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

A ptám se tedy, co se děje v rámci projektu střední článek podpory? To je pod MŠMT, co konkrétně bude s tím projektem Rok v ředitelně? A jakými materiály, jakými lidmi, podpůrnými pozicemi podpoříme ředitele a ředitelky, aby jejich práce nebyla převážně administrativa, ale skutečné soustředění na kvalitu. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec, poslanec Igor Hendrych s interpelací na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Prosím.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, moje interpelace cílí na to, abych se dozvěděl od pana ministra, proč vlastně, nebo kdy bude obnoveno výběrové řízení, nebo znovu zahájeno výběrové řízení na post ředitele, respektive ředitelky Probační mediační služby České republiky? Tato pozice není obsazena už pomalu, jestli dobře počítám čtvrt roku. Vím, že výběrové řízení proběhlo někdy v prosinci, nicméně přestože se ho zúčastnili aspoň dle informací, které máme, relevantní kandidáti, bylo jich poměrně dost, tak nikdo vybrán nebyl, což je samozřejmě právo ministra spravedlnosti. Nicméně tato instituce nebo organizace se nachází dlouhodobě v určité krizi, to jsou, o tom jsem tady hovořil již několikrát, pan ministr, věřím tomu, že si je toho vědom, a už je to skutečně čtvrt roku. Takže mě zajímá, kdy se plánuje další kolo výběrového řízení, a kdy je tedy jakýsi předpoklad, že by toto místo mohlo být konečně obsazeno? A jakkoliv vím, že momentálně zastupuje neobsazené místo nebo místo po bývalé ředitelce pověřený náměstek, tak tento stav určitě není žádoucí, takže tuhletu informaci bych od pana ministra rád získal a v souvislosti s tím také, zdali s nástupem nového ředitele či ředitelky uvažuje o nějaké nové koncepci této služby? Protože se tato služba bude potýkat kromě těch problémů, se kterými momentálně zápasí, tak se bude potýkat s řadou nových výzev, které spočívají v tom, že s nástupem vlastně nového trestního zákoníku, respektive úpravami, bude mít daleko více práce s dohledem nad výkonem alternativních trestů.

A já předpokládám, že je zamýšleno, že od nového ředitele, že se postaví k tomu nějak nově, koncepčně a že i ministerstvo spravedlnosti mu bude klást nějaké nové úkoly v tomto smyslu. Děkuji za písemnou odpověď.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Marie Pošarová s interpelací na pana ministra Petra Kulhánka. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Mám dotaz na pana ministra, jakým způsobem chce řešit u nás bytovou politiku? Protože jak víme, tak poptávka je větší než samozřejmě je počet dostupných bytů. Hovořím o městských a obecních bytech, protože bohužel je jich málo, chybí, a když to srovnám s výstavbou městských obecních bytů v Rakousku, kde každý rok přibude 60 000 nových bytů, u nás hovořím třeba o pár stovkách, možná pár tisících, ale převážně to staví samozřejmě developeři a nestaví to města, nestaví to obce. Jakým způsobem to plánujete řešit? Jestli máte do budoucna nějaký plán? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec...

Pane ministře, omlouvám se, prosím. Vaše reakce, máte slovo.

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Co se týká bytové výstavby městských a obecních bytů, tak naše ministerstvo se zaměřuje na zejména vytvoření nabídky tzv. dostupného bydlení. Musím říci, že od podzimu minulého roku tato nabídka výrazně akceleruje. Postupně jsme zkonstruovali a uzavřeli příslušné prováděcí smlouvy na tři finanční nástroje na tuto podporu. Tyto nástroje můžou využít jak municipality, tak soukromé subjekty, samozřejmě za předpokladu dodržení dvacetiletého horizontu poskytování dostupného nájemního bydlení, to znamená, že buď za nákladové nájemné, nebo maximálně 90 procent tržního nájemného. Tyto nástroje, jak jsem uvedl, jsou provozovány pomocí našich realizačních partnerů, kteří vyhlašují jednotlivé programy a já se k nim stručně dostanu. Na začátku listopadu minulého roku se podařilo dotáhnout právě ty zmíněné realizační smlouvy a byla vypsána 1. října 2024 výzva Státního fondu podpory investic k předkládání žádostí o podporu z programu Dostupné bydlení. To je unikátní nástroj, který kombinuje veřejné prostředky dotační, úvěrové a spoluúčast toho žadatele. Nyní již, protože to předčilo naše očekávání, evidujeme téměř osm desítek žádostí za více jak 4,5 miliardy korun s tím, že 1,7 miliardy jsou dotace a téměř 3 miliardy úvěry. Ten počet roste každým dnem o další jednotky žádostí. A ten princip je takový, že jde o kombinaci zhruba 25 až 45 procent dotace podle podmínek a nízkoúročeného dlouhodobého úvěru až do výše 90 procent investice, to znamená, ta spoluúčast toho žadatele je pouze 10 deset. Zde je alokováno 4,5 miliardy korun.

Druhý nástroj je ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou a její dceřinou národní rozvojovou investiční. V tomto případě jde o podporu bytových projektů, investičních záměrů větších nad 250 000 000 korun a jde o 80procentní financování způsobilých projektových nákladů formou podřízeného úvěru poskytovaného Národní rozvojovou bankou. Zde máme alokaci 2,5 miliardy korun.

Tím třetím nástrojem, a to je vlastně v rámci i Evropské unie inovativní, je koinvestiční fond, kde předpokládáme kromě státních prostředků i účast soukromých institucionálních investorů, to znamená zejména bankovního sektoru, který bude sloužit k investicím do dostupného nájemního bydlení zde stejnou měrou jako stát jednou miliardou přispívá právě bankovní sektor také jednou miliardou, to znamená, začínáme dvěma miliardami korun a ten koinvestiční fond právě i z těch splacených úvěrů bude dále točit ty finanční prostředky na další projekty. Jsou tam i řekněme postranní programy na podporu, ať je to podpora předprojektové a projektové přípravy záměru pro bytovou výstavbu, je tam opět spuštěn po několika letech program Technická infrastruktura pro přípravu zejména technické infrastruktury, pro záměry bytové výstavby, která je velmi pozitivně akcentována ze strany obcí. Tolik asi stručné shrnutí. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, prostor pro doplňující otázku. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Já ještě bych se chtěla zeptat, jestli plánujete třeba posílit i státem nějaké stavební firmy, které by patřily přímo pod stát? Aby to nebyly soukromé privátní firmy, jako tady máme, Skanska a Metrostav, ale jestli byste se i nezaměřili prostě postupnými malými krůčky, aby i stát měl své, řeknu, státní výstavby, státní podniky, co se týče stavebnictví, jako třeba to má Polsko, kde různé zakázky vlastně ruší francouzským, australským společnostem a nechává to stavět vlastně svoji firmou, která patří pod stát. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Ne, tímto směrem naše úvahy nejdou. My máme za to, že konkurenční prostředí na stavebním trhu je dostatečně konkurenční, tak, aby ty zakázky, které jsou samozřejmě, pokud jsou obecní, soutěženy i podle zákona o zadávání veřejných zakázek, aby bylo dosaženo maximálně výhodných podmínek právě díky tomu velmi intenzivnímu konkurenčním prostředí na stavebním trhu rozhodně nemíříme do toho, abychom měli svoji státní stavební společnost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy další interpelace, pan poslanec Vladimír Zlínský interpeluje pana ministra Vlastimila Válka. Prosím.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, vážený pane ministře, navazuji na naši diskusi ze zdravotního výboru, kdy jsem se vás ptal na to, zda byste mi nevysvětlil, jakým způsobem chcete zajistit naplnění emergentních, tedy spíše urgentních záznamů v rámci novely zákona o digitalizaci zdravotnictví, které mají sloužit lékařům při poskytování neodkladné lékařské péče tak, aby byla naplněna litera zákona, který tvrdí, že zapisující osobou v případě emergentního zdravotního záznamu je poskytovatel zdravotních služeb, který zjistí požadovaný údaj? Kdo tedy bude konkrétně odpovědný za patřičné vyplnění jednotlivých požadovaných položek? A kdo tedy ponese zodpovědnost za nevyplnění či nedostatečné a nesprávné vyplnění údajů? Jak to bude kontrolováno? Jak a kým bude sankcionována chybující osoba? A kdo rozhodne o tom, že údaje v emergentních údajích jsou již úplné a věrohodné a tedy, že se na ně mohou využívající lékaři plně spolehnout? ***