Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Konkurenceschopnost, mimochodem, konkurenceschopnost evropských ekonomik bude hlavním tématem evropské rady, která se bude konat v březnu a na tu já pojedu s dvěma klíčovými podbody, a to je energetika a automobilový průmysl. V obou případech jsme iniciativní a děláme kroky k tomu, abychom tady zlepšili podmínky pro naše producenty a naše občany, abychom upravili některé věci, které s sebou přinesl Green Deal, iniciativa za zrušení pokut a revizi emisních cílů automobilového průmyslu nebo iniciativa za minimálně odklad nového systému ETS 2. To jsou věci, o kterých jsem už veřejně mluvil a které Česká republika dělá. Takže ano, ceny energií nejsou takové, jak bychom si všichni přáli, ale rozhodně neplatí, že ceny energií máme nejdražší v Evropě. Nakonec grafy z Draghiho zprávy to jednoznačně ukazují.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím, pane premiére. Děkuji a prosím, pane předsedo, máte nyní čas na položení doplňující otázky.

Poslanec Tomio Okamura: Tak, pane premiére, vy si snad sedíte na uších, vy vůbec nevíte, která bije. Za prvé v přepočtu na paritu kupní síly evropský statistický úřad Eurostat za vaší vlády 2021 až 2024 máme nejdražší ceny v EU, mnohem dražší, jak jsem řekl ve svém předešlém vystoupení, než ve srovnatelných zemích.

Argumentujete Draghiho zprávou. No, tak Draghiho zpráva propaguje Green Deal a jako řešení tam píšou pokračování Green Dealu. Ano, to je politika vás, vaší vlády. My naopak říkáme zrušme Green Deal, přesně jak to řekl Donald Trump, nemá to budoucnost. Mluvíte o průmyslu. Vy snad vůbec jste v jakémsi Matrixu! Mimochodem, včerejší článek iDNES V českém průmyslu začalo propouštění, firmy ničí drahé energie. Uvádí to jako důvod. (Ukazuje články). Další článek tady mám, mimo jiné uzavírají firmy část výroby kvůli drahým energiím. Vždyť je to jeden článek za druhým, konkrétně ze včerejška. Tak proč lžete, že kvůli válce na Ukrajině jsou drahé energie, když to není pravda? (Předsedající: Čas!) Je to jenom kvůli vaší neschopnosti, pane premiére, podejte demisi.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že je zájem o závěrečné vystoupení v rámci této interpelace. Prosím.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Všimněte si, pane předsedo Okamuro, že tady křičíte, urážíte mě, a je to jenom proto, že nemáte žádné argumenty, nejste schopen vůbec na moji odpověď reagovat. A nakonec se ukazuje, že ani neznáte ty věci, o kterých mluvíte, protože Draghiho zprava určitě není propagandou Green Dealu a naopak se hodně věnuje tomu, jak posílit konkurenceschopnost Evropy a zajistit prosperitu. Máme nejdražší energie v Evropské unii. No, tak já, dobře, tak se vám grafy z Draghiho zprávy, které myslím, zatím nikdo nezpochybňoval, nelíbí, tak tady se můžeme podívat na grafy, které se týkají ceny elektřiny a ceny plynu podle údajů Eurostatu, na který se odvoláváte. Tady zase vidíte, že sice u elektřiny nemůžeme být spokojeni, protože patříme mezi ty země, které skutečně pro domácnosti se spotřebou pět až 15 megawatthodin mají tu cenu vyšší, ale určitě ne nejvyšší v Evropě. A stejně tak, když se podíváte, tam jsme na tom výrazně lépe nebo o něco lépe pokud jde o ceny plynu. (Ukazuje grafy.) Tak toto jsou fakta, toto jsou údaje, dokonce údaje i instituce Eurostatu, na který jste se odvolával vy. Takže já jenom mohu říct ano, vždycky tu můžete vytáhnout nějaký graf a nějaký přepočet, ale bavme se o tom, co je relevantní.

Ano, nejsem rád, nemám radost z toho, že s cenami elektřiny pro domácnosti s nízkou spotřebou patříme k těm zemím, které je mají nejvyšší. Ale ptejme se po příčinách. Moje vláda udělala řadu kroků pro to, abychom to do budoucna změnili, ať už je to podpora obnovitelných energií, nebo především dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Protože už nemám čas, tak nebudu připomínat, co se tady dělo s dostavbou Temelína.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přistoupíme k čtvrté dnešní interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Věra Adámková, připraví se poté pan poslanec Janulík. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, dámy a pánové, já bych chtěla obrátit vaši pozornost k tomu, co by nás mělo velmi zajímat, a to je budoucnost této země. To jsou naše děti. A mě teda velmi mrzí, že opakovaně tady není pan ministr školství, tak proto to také padá na vás, pane premiére. Ale hlava je vždycky zodpovědná, s tím nic neuděláme. Dnes tady také není, proto se musela tu interpelaci směrovat tak, jak ji směřuji.

Prosím pěkně, obrací se na mě řada našich občanů, nikoliv voličů, a je mně velmi divné, že by se neobraceli také na členy vlády, a schází mi tady tedy okamžitě ten aktivní náboj, snažit se lidem vysvětlit situaci. Za prvé, v našich školách jsou stále již třetí rok třídy i na druhém stupni, kde je více než polovina žáků, kteří nemají mateřský jazyk český, a ministerstvo mlčí. Co z toho plyne? Za prvé, tito žáci pochopitelně, a teďka myslím všechno v tom nejlepším, potřebují zvláštní péči. Na druhém stupni již ji nemáme, protože tam už se toto nepředpokládá. Na druhou stranu čeští žáci pochopitelně tím trpí, protože ten učitel se jim nemůže tolik věnovat. Jak asi ta hodina vypadá?

Do toho přichází ministerstvo s takovými zmatečnými výkřiky, a protože tu není pan ministr, nemůžeme je dostat ani vysvětlené, tu, že ubere hodinu zeměpisu, tu ubere hodinu něčeho, tu hodinu matematiky. Dobře. Samozřejmě všichni chceme, aby naše děti byly konkurenceschopné ve smyslu jazyků, ale nemůžeme předpokládat, že všichni z nich budou překladatelé Shakespeara. To je přece nesmysl. Čili je třeba, aby uměli samozřejmě cizí jazyky na úrovni dorozumění, v tom není žádný spor, ale nemůže to být na úkor toho, že jim bereme profilové předměty.

Takže já si dovedu živě představit situaci naší mladé generace, kdy budou chtít práci na mezinárodním poli, prosím pěkně, pro mě srovnání mezi Horní a Dolní Lhotou není signifikantní, chci mezinárodní obstání našich žáků, to znamená, minimálně v evropském prostoru.

To je sice výborné, že to budou jakžtakž umět říct, ovšem oni nebudou vědět co. Takže trojčlenka zůstane nezachována. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) A ostatní věci také. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se ujme slova předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku, vážená paní poslankyně. Samozřejmě předseda vlády musí být schopen nějak odpovědět na všechno, pokud jsou ty dotazy příliš odborné a specifické, tak je to samozřejmě složitější. Když se to týká ale školství a konkurenceschopnosti, tak to je téma, které musí zajímat nás všechny, s tím já s vámi souhlasím a je to téma, kterému se sám snažím hodně věnovat.

O mně je známo, že nejsem spokojen s tím, jak vypadá český vzdělávací systém, nejsem spokojen s tím, co se děti učí na školách. Jsem rád, že se to mění. Na můj vkus to jde moc pomalu, ale to české školské prostředí je docela konzervativní. To nemyslím v politickém smyslu, ale tak jako přirozeně, takže není úplně jednoduché všechny ty aktéry o něčem přesvědčit. Co se týká konkurenceschopnosti českých studentů na mezinárodní úrovni, to je hodně komplexní téma. Já se jen mohu opřít o nějaké výzkumy, které byly dělány například podle indexu prosperity České republiky, což je společný výzkum  České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd, byla kvalita českého vzdělávání a výzkumu v roce 2024 hodnocena jako čtrnáctá nejvyšší v Evropské unii, tedy někde v polovině. Nejlepších výsledků dosahují severské země, to víme, Švédsko, Finsko. Taky trošku platí, že státy s vyšší kvalitou vzdělání mají i vyšší výdaje v poměru k HDP. Česko tady taky není na tom tak špatně, 4,9 procenta HDP je mírně nad průměrem Evropské unie, který je teď 4,8.

A k tomu bych ale řekl, že Česká republika je jedna z mála zemí, aniž bych to teď nějak hodnotil, na světě, která poskytuje bezplatné vzdělání prakticky na všech úrovních a platí je z veřejných rozpočtů. Zároveň máme problém, ten se taky v té veřejné debatě někdy ne úplně dostatečně přiznává, že máme velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci a bohužel se to netýká jenom třeba mé generace, ale týká se to i lidí ve věku 25 až 34 let, kde jsme na čtvrtém nejhorším místě v Evropské unii. Což si myslím, že nás určitě nemůže nechat i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí pracovní trh, jak se vyvíjí požadavky zaměstnavatelů, konkurence - ne, nemůže nás to nechat chladnými. ***