(pokračuje Jakub Michálek)
Já se nyní dostanu k výhradám, které k předložené smlouvě máme. První výhradou je, že ta smlouva byla projednávána netransparentně. Byla připravovaná v režimu, kdy před jejím podpisem neměla veřejnost možnost se seznámit s jejím obsahem. Neměla... neproběhla žádná veřejná diskuse o takto významném kroku, ačkoliv Poslanecká sněmovna už historicky jednou ratifikaci této smlouvy odmítla. Bohužel, tento... Vzhledem k tomu, co jsme nyní si přečetli v té smlouvě, tak se obávám, že ten postup, že smlouva nebyla zpřístupněna, zveřejněna tak, jak by bylo ve státě, který funguje transparentně, žádoucí, tak se promítl... nebo tak je výsledkem právě toho, že tam jsou ustanovení, která jsou problematická, a že se nepodařilo při vyjednávání uplatnit zájmy České republiky.
Oni samozřejmě... Můžete uvést, že spousta daleko horších věcí, které navrhovala protistrana, se do té smlouvy nepropsalo, ale my tady sedíme nad výsledným textem, u kterého v podstatě máme velmi malé možnosti, jakým způsobem k tomu přistupovat. Já teď úplně nevím přesně, jestli závěrečná ustanovení té smlouvy umožňují výhradu ve smyslu mezinárodního práva. Myslím si, že tam k tomu asi nic není uvedeno, takže bychom mohli možná vycházet, ale to je možná u mezinárodní smluv, to by možná zasloužilo určité vysvětlení, jestli vůbec je možné od toho jednoho problematického článku se odchýlit, protože my jako Piráti k tomu máme v zásadě dvě hlavní věci, které chceme říct.
Za prvé, je tam problematický článek, který upravuje zpovědní tajemství, ale stanoví ho v širším rozsahu, než je běžné v ostatních mezinárodních smlouvách tohoto charakteru, a stanoví ho v širším rozsahu, než je běžné v českém právním řádu. Ta druhá část je, že je nám tady opakovaně tvrzeno, že to je smlouva, která upravuje podmínky všech církví v České republice, a přitom, když se do ní začteme, tak přímo v té smlouvě vidíme, že v čl. 2, v čl. 5, v čl. 6, v čl. 9 se mluví výslovně o katolické církvi, nikoliv o všech církvích obecně. Totéž potom najdeme v čl. 11 a taky v čl. 12 a v čl. 13 se cituje Česká biskupská konference. Takže vidíme, že ta smlouva není napsaná tak, že by byla neutrální z hlediska náboženství, což by snad pak bylo ještě přijatelné, ale že ty články jsou dimenzovány konkrétně na jednu konkrétní církev - na katolickou církev - a to vyvolává samozřejmě řadu dalších otázek, protože... (Poznámka od stolku zpravodajů.)
Ne, stát je Vatikán, to si to pletete, stát je Vatikán. To právě je ta nuance, o které jsem mluvil, tohleto je Římská kurie, takže to je potřeba v tom mít jasno.
To, co je zásadní, samozřejmě je, jestli se tato smlouva kvalifikuje jako smlouva týkající se lidských práv, protože my tady máme nález Ústavního soudu, který říká, že smlouva upravující lidská práva má postavení na úrovni ústavního pořádku, a z toho vyplývá potom samozřejmě celá řada záležitostí z hlediska souladu s ústavou a tak dále a velmi významné postavení takové smlouvy, která se stejně jako třeba (Mezinárodní) pakt o občanských (a) politických právech jako další mezinárodní úmluvy... Pokud bychom dospěli k tomuto závěru, že se smlouva týká lidských práv, tak by potom se stala v podstatě podle té judikatury Ústavního soudu součástí ústavního pořádku a věci, které by v ní byly stanovené, tak by byly nezměnitelné, ale ta smlouva samozřejmě tak, jak je formulovaná, tak neobsahuje standardní ustanovení, která náš ústavní pořádek vyžaduje, protože když se podíváme konkrétně na čl. 4, tak ten stanoví, že "Česká republika uznává zpovědní tajemství", a nestanoví vůbec žádné limity, ačkoliv tedy v Listině základních práv a svobod máme označeno, že ta základní práva mohou být upravena pouze zákonem - tak to by asi se dalo říci i v případě mezinárodní smlouvy - ale musí tam být stanoveny právě meze základních práv. Současně v rámci toho vyjednávání se České republice nepodařilo prosadit změny, které navrhovala u čl. 2, aby čl. 2 byl rozšířen o záležitosti, které by upravily právě povinnost církve respektovat právní řád České republiky, a tudíž by šlo tedy i o odkaz, který by potom stanovil meze základních práv v souladu s naší právní úpravou, čili v tomto případě třeba trestním zákoníkem, který upravuje povinnost oznámit trestný čin, nebo dalšími ustanoveními trestního zákoníku, která upravují, v jakých případech je možné odepřít svědectví k tomu, aby se objasnil určitý trestný čin.
Ta druhá záležitost, která je problematická v čl. 4, je, že navrhovaná úprava se týká všech pastoračních pracovníků, kteří podle čl. 4 odst. 2 "mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem". Tak tam máme... kdy to v podstatě znamená pozitivní závazek České republiky v případě schválení této smlouvy, že právo... že musíme mít právo obdobné zpovědnímu tajemství na všechny pastorační pracovníky, což je pojem, který zatím tedy v České republice nemáme, a je to pojem - jak budu později uvádět - (který) se odlišuje i od praxe, která je zavedena v některých jiných smlouvách a kterou mají například Němci, takže v tomto ohledu my máme výrazně širší vymezení, než je to v zahraničí.
To může způsobit velká rizika z pohledu toho, abychom dokázali efektivně postihovat kriminalitu, ke které dochází v rámci církve, což je tedy zejména ta kriminalita, která se týká zneužívání mladistvých. Je to bohužel celosvětový problém a církev k tomu měla dlouhodobě přístup tak, že se snažila ututlat všechny skandály, ke kterým docházelo, a ty státy, které to vyšetřovaly, tak samozřejmě dospěly k tomu, že se jedná o stovky tisíc lidí.
Já bych byl rád, až potom případně schválíte tuto smlouvu, aby ti, kteří schvalovali - nebo ti, kteří zůstali zbaběle doma, nepřišli na to jednání a neprojevili svůj názor a obavy - tak až potom začnou vypovídat oběti, že jejich... že trestná činnost, která na nich byla páchána, nebyla zdokumentovaná právě kvůli tomu, že všechny ty osoby v církvi - nejenom kněží, vůči kterým je vykonávána zpověď, ale i další osoby, které se účastní chodu církve, ti pastorační pracovníci v tomto širokém pohledu - takže trestná činnost nebyla vyšetřena a odsouzena v důsledku toho, že tyto osoby odmítly vypovídat tak, aby si nezkazily svoje postavení v rámci církve. Já bych byl rád, aby ti, kteří toto odhlasují, tak aby se potom podívali do očí těm obětem a řekli jim: Ano, takhle jsme to chtěli. Chtěli jsme to zpřísnit tak, aby se případy, jako je ten váš, případy, které v podstatě mají na lidi dlouhodobé traumatické dopady na celý život, tak aby se nikdy nevyšetřily.
Ostatně, v tomto ohledu se vyjadřovala i... Když se bavíme o tom... Já se vrátím zpátky k myšlence stanovení mezí v rámci čl. 4, který žádné meze nestanoví. V tom prvním případě to není stanoveno vůbec a v tom čl. 2 je pouze odkaz na "právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovený zákonem", takže se konstruuje nové právo, to právo obdobné zpovědnímu tajemství, ale tam je tedy odkaz na zákon, že to je... že to může být zákonem omezeno, ale současně to nesmí vyprázdnit obsah toho původního ustanovení tak, jak o tom hovoří Ústavní soud ve své judikatuře, čili Česká republika se tomu bude muset přizpůsobit a zavést pro pastorační pracovníky právo obdobné zpovědnímu tajemství a stanovit jeho meze za podmínek stanovených zákonem.
Tak tu absenci mezí kritizovala například paní profesorka Bílková na semináři, který k tomu byl. Byla to... To je samozřejmě velká odbornice v oblasti mezinárodního práva veřejného.
Domnívám se, že v této podobě jsme měli trvat na původních formulacích, které byly v rámci vyjednávání připravované smlouvy s Vatikánem. ***
