Neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Druhým bodem, který si myslím, že stojí tady za zmínku a který možná by unikl pozornosti, je zakotvení nové základní zásady trestního řízení, která zdůrazňuje, že již v přípravném řízení má být dbáno na to, aby byly využívány restorativní postupy. Tady osobně se domnívám, že bychom měli daleko více než dosud vtáhnout do toho trestního procesu oběť, respektive poškozeného trestným činem. Ta přesná textace zní - je to novela paragrafu 2, což jsou zásady, principy trestního procesu - kde v odstavci 16 se říká: "Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem." Čili tohle si myslím, že je taková velmi důležitá změna, a možná by zapadla. Čili je to princip, který bychom měli promítnout do všech stadií trestního řízení.
Další důležitá změna - a tady si myslím, že by měli zajásat všichni státní zástupci, protože získávají obrovskou pravomoc, kterou věřím, že nebudou zneužívat - kdy se rozšiřují důvody umožňující zastavit trestní stíhání v situaci, kdy po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují úspěch ve věci, neodůvodňují postavení obviněného před trestní soud, a je to takové: nelze očekávat: že by se potom v průběhu toho vlastního projednání v hlavním líčení podařilo prokázat vinu toho obviněného ze spáchání skutku, a v takovém případě budou mít mnohem větší - nemůžu jít do detailu teď, ale upozorním na to samozřejmě ještě opakovaně v rámci druhého čtení, že tento princip bychom měli určitě potvrdit, podpořit, a myslím si, že je to velmi správně. Je tady i možnost odložit, zastavit trestní stíhání právnické osoby, která je takzvanou prázdnou schránkou, to je právnickou osobou bez majetku, jež fakticky nevyvíjí žádnou činnost, nebo je tady možnost podmíněně upustit od trestního stíhání takové právnické osoby, když jednou z podmínek pro tento postup je náhrada škody. Čili to jsou věci, kdy si myslím, že tady státní zástupci nám mohou pomoci řekněme k tomu, abychom neměli zbytečně dlouhé, často i advokáty velmi umně protahované trestní procesy, kdy za deset let se konstatuje, že se nepodařilo prokázat vinu, a my platíme miliony jako odškodnění těm, kteří potom odcházejí se zprošťujícím rozsudkem. Takže to je důležitá změna. I kvůli těmto změnám jsme se rozhodli to podpořit.
Pak jsou tady změny, které určitě vítáme, a jednou z těchto změn je nová skutková podstata zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, paragraf 191a, kde dochází také k rozšíření postihu za jednání spáchaná z nenávistných pohnutek, to je na základě příslušnosti k sociální skupině, věku, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotnímu postižení anebo pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jiné skupině osob, což dochází tedy v řadě skutkových podstat. Někdy jsem si kladla až otázku, jestli je to nutné to tam u všech takto prezentovat. Já to vítám, ale u těch, kde je to vhodné. Tam, kde se mi zdálo, že je to už velmi násilné a až nadužívání tohoto postihu v kvalifikovaných skutkových podstatách, ještě to bude vyžadovat důkladnější revize, abychom neudělali jenom Ctrl+C, Ctrl+V. Ono je to nejjednodušší, ale potom v té aplikační praxi to může vést opět k nespravedlivě přísnému postihu u některých trestných činů. To si myslím, že by bylo zbytečné, ale podívejme se na to v té pracovní skupině.
Pak je tady ten neurologický (neuralgický?) bod, ke kterému jsem se chtěla také vyjádřit, ale nebudu se k němu vyjadřovat, že tady máme dvě strany, jedna, která to bude dokonce navrhovat, jak jsem slyšela, pro mě překvapivě SPD. Pro ni je to tak důležité, že i tyto pozitivní prospěšné změny je ochotná obětovat na oltář toho zřejmě - ale nebudu za ně mluvit, a omlouvám se, jestli jsem to špatně pochopila - že by prošla liberalizace drogových trestných činů, a druhá strana pirátská, která nás přesvědčuje tady a přesvědčovat bude i v budoucnu a v minulosti to také činila, to potvrzuji, že jsme zaostalým státem oproti jiným evropským státům a že už bychom s tím měli něco udělat, a proto tedy zvedají teď svůj hlas. Obě strany podle mého názoru mají legitimní požadavky a ve Sněmovně, protože reprezentujeme české občany, se ukáže při hlasování, která z těch stran měla pravdu.
A myslím si, dívám se na čas, jsem zhruba v polovině, že relativně málo pozornosti se věnovalo i možnostem, které například navrhovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já jsem to tam nenašla. Je to trestný čin, který bych nazvala jako zaměstnávání nebo neoprávněné zaměstnávání, nový trestný čin neoprávněného zaměstnávání. To se může jmenovat i jinak a byla by to zvláštní skutková podstata, která by vlastně postihovala to, co podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí má vysokou míru společenské škodlivosti a co představuje nelegální zaměstnávání obecně, protože víme, že jde o sofistikovanou organizovanou činnost, že ohrožuje fungování pracovního trhu, zasahuje do všech sociálních, ekonomických, právních zájmů zaměstnanců, musím zdůraznit. Takže je to jedna z možností, které - a já ji dávám jako příklad - je třeba zvážit a využít, anebo ve své většině najít argumenty, proč ji nevyužít. Myslím si, že opravdu je to vysoce společensky škodlivé.
Tak a teď přejdu k tomu, co bohužel se domnívám, že nějak vypadlo nebo bylo opomenuto. Rozhodně si nemyslím, že recidivní krádež, jak je v paragrafu 205 nyní nově navrhována, nám odstraní problém s přeplněnými věznicemi těmi, kteří jsou za takové drobnější až bagatelní trestné činy postihováni. Naopak se vracíme k té úpravě před tím, než byl přijat v roce 2009 s účinností od 1. ledna 2010 trestní zákoník, a myslím, že tady do toho budeme ještě muset určitě zasáhnout - takže malé zklamání, jestli mi dovolíte tento výraz.
Pak také u toho zanedbání, u trestného činu zanedbání povinné výživy, kde se navrhuje, že pro futuro bude ten postih omezen jen na případy, kdy se nebude plnit vyživovací povinnost takovým způsobem, s takovými dopady, že vyživovaná osoba bude vystavena nebezpečí nouze, tak to znamená fakticky jednak tím, že dochází ke snížení ještě navíc té horní hranice 3 let na 1 rok, že se za to nebude moct uložit nepodmíněný trest. Dobře, nicméně samozřejmě jde o dekriminalizaci. Fakticky se to bude těžko prokazovat, kdo byl vystaven nebezpečí nouze. A také o tom nebudu mluvit nejenom kvůli nedostatku času, ale i kvůli tomu, že Táňa Malá, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, moje kolegyně poslankyně, bude o tom jistě hovořit více.
A pak se zastavím u neoprávněné činnosti pro cizí moc neboli činnost pro cizí moc, jednou je to nazýváno v lex Ukrajina neoprávněná činnost, tady je činnost pro cizí moc, paragraf 318a. No, já jsem zvedla hlas už včera dosti silně, a bylo to stejně k ničemu. Já si myslím, že to skončí určitě u Ústavního soudu. Nebo takto: myslím si, že je tady vysoká pravděpodobnost, že to skončí u Ústavního soudu, pokud bychom to neopravili. Je to skutečně vágní skutková podstata a nejsou tam definovány ty pojmy natolik konkrétně, že se vůbec nedivím, že i třeba Lukáš Trojan, známý renomovaný advokát, nebo Český helsinský výbor nebo další lidé, kteří se v této oblasti základních lidských práv a svobod pohybují, říkají: My nezpochybňujeme potřebu vyjít vstříc a zamezit tomu, aby tady působili zahraniční agenti a získávali naše třeba i spoluobčany ke spolupráci. Ale takhle, prosím, ne, takhle nám ohrožujete dokonce i svobodu projevu. ***
