Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy poprosím o vystoupení pana poslance Bartoše, který je další přihlášený do rozpravy. Stahuje? Stahuje svoje přihlášení. Nyní tedy paní poslankyně Válková, která... (Poslanec Bartoš reaguje z místa, že faktickou ne, že půjde až klasicky do rozpravy.) Ne, ne, to byla standardní obecná rozprava. Tak paní poslankyně posečká, bude další vystupující. Ale to jsme si neporozuměli s panem poslancem.
Poslanec Ivan Bartoš: Omlouvám se za zmatek, já jsem se hlásil s faktickou poznámkou předtím, než bylo hlasování procedurálního zkrácení té doby, a to samozřejmě bych se musel přihlásit znovu. Takže ano, jsem přihlášen do rozpravy. Přeji všem dobré, přesně dobré poledne.
Chtěl bych taktéž vystoupit k té specifické problematice, která se týká otázky konopí a souvisejících trestů. Pamatuji si, a když se podívám hodně do historie České republiky, tak často právě v problematice týkající se racionálního přístupu k návykovým látkám, ale i k otázce konopí, byla Česká republika evropským a v některých případech i světovým průkopníkem. Jsem velmi rád, že došlo historicky k významnému posunu v otázkách léčebného konopí a vlastně i v období této vlády se opět dostupnost konopí, možnost předepisovat léčebné konopí posouvá. Zda dostatečně, to si úplně nemyslím. Myslím si, že tam je poměrně velký prostor k tomu, jak poskytovat ono léčebné konopí. Ale základ máme a specifičtí pacienti - a znovu zdůrazňuji slovo pacienti - pokud mají léčebné konopí předepsáno, tak se ho nějakým způsobem mohou domoci.
Co ovšem zůstává problematické, jsou dvě oblasti. Je to to konopí a pěstování pro vlastní potřebu, tedy věc, kterou se snažíme řešit nebo se snaží řešit i trestní zákoník. A pak je to samotná otázka legálního trhu. Když se podíváme do zahraničí, a není to jenom model Colorada, ale i na sousední státy, jako je třeba Německo, je vidět, že od represivní politiky se výrazněji ustupuje a dochází k jakési smysluplné regulaci, která se týká nejen možnosti vypěstovat si rostliny doma pro nějakou osobní potřebu nebo pro potřebu osoby blízké, ale zároveň naskakuje i ten legalizační model, který mimo jiné má významný ekonomický dopad potom ve smyslu zisku pro státní pokladnu, tedy výběrem daní. Protože legální konopí jako takové je regulované, snižuje se podíl toho černého trhu na užívání toho konopí a zároveň pod velmi přísnými pravidly se samozřejmě z tohoto vybírají daně tak jako z jiných věcí, jako je třeba alkohol nebo tabák.
My, když jsme vstupovali před více než třemi roky do vlády, tak jsme se ve vládním prohlášení snažili prosadit smysluplnou regulaci konopí v České republice a jít tedy až tou cestou legalizace konopí podle daných pravidel. Řešili bychom tím tedy nejenom to, že velká část občanů konopí dostupné nemá. Poměrně velká část občanů, je to zhruba milion lidí v České republice, jim hrozí kriminalizace právě kvůli tomu, že si konopí pěstují nebo si nějaké věci vyrobené z konopí opatřují, tudíž se setkávají s těmi lidmi, co pěstují. A zároveň i tu otázku samozřejmě daňového příjmu, když se připravoval konsolidační balíček, připravoval ho ministr Stanjura, tak samozřejmě přínos z legalizace konopí by nebyl zanedbatelný i pro Českou republiku. Ostatně když se bavíme, kolik miliard třeba chybí na učitele nebo na dostavbu v rámci regionálního školství, modernizace učeben, tak je to právě zhruba takovýto objem financí, který by se skutečně v rozpočtu hodil. Nu, což.
Máme zde léčivé konopí. Máme zde model legalizace, který připravil odborný tým kolem Jindřicha Vobořila. Akorát některým stranám vládní koalice, které spíše pracují s nějakými dogmaty, se tento model nelíbil a tudíž princip legalizace se prostě zastavil a v tomto směru se nepokračuje. Já jsem proto uvítal, a myslím si, že ten návrh novely trestního zákoníku je připraven s jasným záměrem snížit, řekněme, drastičnost různých trestů v různých oblastech, ulehčit českému soudnictví, ale i vězeňství tak, jak zde zaznělo od kolegy Michálka, a zároveň se tedy zaměřit na tu část, která mně jako Pirátovi přijde velmi důležitá.
To je ta část, která se týká zpracování, vypěstování a užívání konopí pro osobní potřebu nebo osoby blízké, tedy ta část, která není komerční povahy, neměly by se tedy na ní projevovat významně i komerční zájmy, tak jak to známe třeba z oblasti už pak legalizace konopí, kdy samozřejmě to je zajímavý trh a segment třeba pro firmy, které v tuto chvíli vyrábějí tabákové výrobky. Ale za mě je důležité, aby člověk, který chce, který může, aby si konopí mohl vypěstovat, mohl ho sklidit, neriskoval žádné stíhání, ať už ve formě přestupku či následné kriminalizace, a zároveň aby toto konopí mohl vypěstovat pro někoho, pokud tento na něj vlastně tuto možnost deleguje.
Proč tohleto říkám? Já se k tomu vrátím ještě záhy. Lidé, kteří žijí na vesnici, asi tento problém by necítili, mají nějakou zahrádku, často se baví o tom, tři konopné kytky na kompostu nebo na hnoji, jak se říká. Samozřejmě lidé, kteří žijí ve městech, také budou mít jakousi možnost pěstování těch květin, případně v nějakém prostředí domácího pěstování. Ale je nemalá skupina lidí, která tuto možnost ve městě nemá nebo tuto možnost neovládá. Já si myslím, že je potřeba na to se koukat globálně.
Já jsem na začátku zmínil ten zhruba jeden milion lidí. A když se podíváte na mezinárodní monitoring, tak se hovoří zhruba o 800 tisících lidí, kteří alespoň jednou za rok využívají nebo užívají nějakým způsobem konopí, nejčastěji tedy formou mastí, tinktur, tedy to nejsou ti klasičtí, jak se možná slangově říká huliči nebo uživatelé konopí, kteří si zapálí toho jointa, ale v naprosté většině jsou to lidé, kteří užívají konopí pro nějakou samoléčbu, samopéči, byť to mohou být tedy i lidé, u kterých hovoříme o užití rekreačním. To ovšem toto číslo nezahrnuje.
Faktický problém je, že tito lidé si to konopí beztrestně v tuto chvíli vypěstovat nemohou. Úpravou tohoto zákona bychom asi měli mířit na to, aby si ho vypěstovat nebo nějakým způsobem opatřit mohli. Proč? Protože těchto 800 000 lidí, z nichž velká část jsou i senioři, v danou chvíli buďto sami porušují stávající zákon, nebo se musí obrátit na někoho, kdo ho tedy porušuje, buďto tedy na nějakou osobu blízkou, ať už to je vnuk nebo nějaký příbuzný, nebo někdo, kdo to konopí pro ně vypěstuje, tu mast jim vyrobí, anebo tedy v horší míře shánět si toto konopí na černém trhu.
Myslím si tedy, že vypěstovat tři rostliny konopí, nebo pět rostlin konopí je adekvátní. Ale pokud se podíváme na návrh zákona, tak tam stanovené limity, a my jsme toto ještě na vládě mnohokrát rozporovali, jsou naprosto absurdní. Pokud my říkáme, můžeš si vypěstovat tři rostliny konopí, ale můžeš mít doma 50 g, to je v té nižší klasifikaci, tak je to zhruba, já už jsem to použil jednou, jako kdybyste chovali doma tři slepice, ale ty by mohly snést maximálně jedno vejce, jinak byste dostal pokutu, a v případě většího množství vám hrozí kriminalizace.
Z vlády zaznívá, že přistupuje ke kompromisu či k jakémusi racionálnímu řešení. Já jsem uvedl ten velmi banální příklad s tou slepičkou a vajíčkem. Ale mně toto řešení minimálně tak, jak přišlo do Sněmovny, připadá pokrytecké. Ten návrh totiž dál občany staví do situace, kdy mají na výběr mezi úlevou od bolesti, ať už máte nějaké kožní problémy, problémy kloubů, máte nějaké tenze, tak je to skutečně konopná mast, která vám pomáhá ulevit od bolesti, a (mezi) rizikem té kriminalizace.
Pokud by to bylo tak, jak je navrženo v tuto chvíli ve vládním návrhu, tak skutečně pro těch 800 000 lidí to konopí fakticky zůstává dál stejně nedostupné, a to včetně i těch seniorů a těch, kteří konopí potřebují pro zdravotní účely. Protože legálně si ho koupit nemohou. Léčebné konopí má specifika, komu a kým může být předepsáno. My bychom tedy chtěli, aby ten návrh byl upraven tak, aby si skutečně mohl ten člověk to konopí legálně pěstovat, sklidit a užít. ***
