(pokračuje Jakub Michálek)
A teď ten slibovaný příklad pěstírny. V případě 500 rostlin v České republice máme 10 až 18 let, to je obrovsky dlouhá sazba, zatímco třeba v sousedním Polsku máme 2 až 12 let, zase výrazně kratší, o třetinu kratší sazby v Polsku než v České republice. Když Polsko pak dělá ty chytré kroky, tak se to potom promítá i do hospodářského růstu, protože nemusí platit lidi, kteří sedí dlouho ve vězení zbytečně, ale ti lidi pracují a přispívají k ekonomice. Ještě výrazně pokročilejší je to v Portugalsku, v Německu, v Nizozemsku, kde tam skutečně i takovýto druh rozsáhlé trestné činnosti v drogové oblasti má v podstatě stejné trestní sazby nebo podobné trestní sazby, jako jsou za ty základní skutkové podstaty, o kterých jsme se tady bavili - těžké ublížení na zdraví a podobně - ale nedochází tam k tomu excesu, který máme tady my v České republice, kdy člověka, který provozuje pěstírnu, můžeme poslat až na 18 let do vězení, zatímco člověka, který znásilňuje, pošleme na 3 roky do vězení, člověka, který vraždí, pošleme na 10 let do vězení a tak dále, takže to je prostě výrazný exces.
Když se podíváme na tu úpravu v Portugalsku, tam mají 4 až 12 let, v Německu mají minimálně 2 roky a v Nizozemsku mají maximálně 6 let, to znamená, ty tresty jsou třeba v západní Evropě několikrát kratší, pokud se bavíme o horních hranicích trestní sazby.
Mám tady i seznam devatenácti zdrojů, ze kterých jsou čerpány tyto poznatky, ale v rámci kolegiality vás ušetřím a budu pokračovat druhým srovnáním, které je z útvaru vládního koordinátora. Ty grafy, které zachycují srovnání zákonného rozpětí trestní sazby a trestu odnětí svobody v letech, očekávané rozpětí délky trestu trvání trestu odnětí svobody uloženého soudem, medián délky trvání očekávaných trestů odnětí svobody a očekávaný čas strávený výkonem trestu odnětí svobody u trestných činů souvisejících s nabídkou 1, respektive 10 kilogramů konopné pryskyřice, anebo 100 gramů, respektive 1 kilogramu amfetaminu a dalších látek, jsou zpracovány Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost EMCDDA. Z té tabulky, když si vezmu ty pro Čechy asi nejběžnější případy konopí, to vychází v případě konopné pryskyřice v Nizozemí 1 až 3 měsíce, respektive až 6 let, v Rakousku 3 až 18 měsíců až 5 let, v Německu 1 rok, 1 až 15 let, ve Francii 1 až 12 měsíců až 10 let. Takže srovnávám vždycky ty, očekávané doby, mediánové doby ukládaných trestů a ty horní hranice. V České republice naproti tomu vidíme, že očekávaná doba je 2,5 roku za 1 kilogram konopné pryskyřice a trestní rozpětí je 2 až 10 let. To znamená, ve srovnání s těmito vyspělými západními zeměmi Česká republika má více jak dvakrát nebo třikrát represivnější přístup v oblasti konopí a není proto žádný důvod, akorát je to prostě drahý rozmar, který tady podporuje hlavně to vedení protidrogových útvarů policie, ale myslím si, že celá řada těch pracovníků, policistů z terénu, když to vidí, jaké tresty jsou nakonec ukládány za násilnou trestnou činnost, že ti lidé odcházejí se stejným trestem jako někdo, kdo u sebe má konopí, tak si skutečně kladou otázku, jestli tohle je spravedlivý přístup.
Samozřejmě ta problematika je podobná i u pervitinu, který je tedy velký nešvar v rámci České republiky a Česká republika je tím pověstná. To si myslím, že je právě to místo, kam by se měla zaměřovat aktivita policejních složek a kde rozhodně ta aktivita není dostatečná, tak ale i v této oblasti, kdybychom se podívali na srovnání trestních sazeb, tak třeba v Nizozemsku se bavíme o 2 měsících v sazbě... až 2 měsících mediánu v sazbě až 8 let, v Rakousku 8 až 18 měsíců v sazbě až 5 let, v Německu 1,5 až 3 roky v sazbě 1 až 15 let, ve Francii 4 až 12 měsíců v sazbě až 10 let, v České republice jsou to 2 roky a sazba 1 až 5 let. To znamená, ty tresty jsou tady přísnější než v Evropě, a dokonce když se bavíme o těch 100 gramech pervitinu, je to méně přísné než v případě 1 kilogramu konopné pryskyřice.
Domnívám se, že my bychom se měli méně soustředit na to, abychom ukládali dlouhé tresty v této oblasti, ale více se soustředit na to, aby tam byla jasná vymahatelnost a aby tam byla ekonomická efektivita trestání v této oblasti.
Já jsem se chtěl věnovat ještě jednomu problému, který jsem spatřoval při přípravě trestního zákoníku, protože na začátku tam byl zájem, abychom schválili úpravu, která bude umožňovat v podstatě odsouzeným podvodníkům, aby se mohli jednoduše vykoupit, aby v podstatě měli právní nárok na to, se vykoupit z trestního řízení. To je úprava, která tam je promítnuta jenom ve velmi omezené podobě oproti tomu, o čem Ministerstvo spravedlnosti původně uvažovalo. Já bych řekl, že naštěstí že se podařilo vyslyšet naše apely, aby se tento způsob v podstatě privilegování pachatelů trestné činnosti, aby se tam zaváděl ten nárok na tento postup, kdy pachatel zaplatí 10 nebo 15 procent škody, kdy ta škoda samozřejmě nemusela ani vzniknout v případě, že to byl pokus, a v případě, že je prvotrestaný, tak že by mu rovnou vznikl nárok na to se vykoupit z trestního stíhání a zaplatit jenom nějakou částku, tak to se tam dostalo v podobě odklonu. A já se domnívám, že bychom se měli v další diskusi při projednání na výborech zaměřit i na to, jakým způsobem tedy ty odklony jsou nastaveny a jestli nám tam nehrozí disproporce v systému trestního práva, aby určitý typ pachatelů neměl zbytečně benevolentní zacházení, právě pokud se jedná o hospodářskou kriminalitu, a to z jednoduchého důvodu, že občané České republiky dlouhodobě hodnotí situaci v oblasti korupce a hospodářské kriminality jako jeden z největších problémů České republiky. Z těch šetření, které dělá STEM, to dlouhodobě vyskakovalo právě jako problém, který vidí nějakých - tuším, že to bylo 70 procent české společnosti jako závažný a domnívám se, že bychom se měli soustředit na to, aby i v těchto případech postih byl efektivní, byť souhlasím s tím, že nemusí nutně jít o vězení, protože to je pro státní kasu zbytečně zatěžující.
Rád bych ještě ocenil jednu důležitou věc, která se propsala a do návrhu trestního zákoníku, který projednáváme, a to je problematika zločinu z nenávisti. Jsem rád, že Ministerstvo spravedlnosti zohlednilo podněty, které už tady jsou dlouho, které reagují na různé násilné trestné činy v České republice i na Slovensku, které jsou motivovány různými předsudky vůči skupinám obyvatel, a právě tyto kvalifikované skutkové podstaty najdeme v návrhu napříč různými trestnými činy tak, aby byla zohledněna právě závažnost takového kvalifikovaného jednání. ***
