(pokračuje Jakub Michálek)
Takže to, na co jsme upozorňovali už v tom lednu 2023, a částečně je to promítnuto i v předkládané novele, ale domnívám se, že bychom měli usilovat o to, aby ty možnosti zneužití represe v podobě třeba natáčení filmu, kde vystupuje někdo třeba s konopím a podobně, nebo vydávání časopisu, takže jsou to věci, kde by skutečně měla být kvalifikovaná skutková podstata, teprve aby byly nastaveny hranice pro subsidiaritu trestní represe, a nikoliv že postihujeme jenom to, že někdo vydává v podstatě nezávadný časopis nebo že někdo natočí film, který ukazuje svět takový, jaký je, aniž by to bylo nějaké opravdu šíření toxikomanie v reálném slova smyslu, takže v těchto případech by měla být zvážena revize. To platí i pro případy, kdy je nakládáno s psychoaktivní látkou v rámci adiktologické intervence nebo jsou psychedelické substance používány pro terapeutické či léčebné účely.
Ostatně tady v rámci té novely máme otevřený i zákon o návykových látkách a v rámci toho by bylo dobré, abychom se soustředili skutečně na odstranění případů, kdy jsou ty substance používány na základě doporučení lékařů pro terapeutické či léčebné účely, protože studie nám dneska ukazují, že to smysl mít může.
Příkladem chybně nastavených dolních sazeb je kauza s ayahuascou, to je tedy ta droga z Jižní Ameriky, kdy za rituály s vysokým výnosem padly nebo můžou padnout tresty v sazbě 10 až 18 let. Soud v současné době nemůže jít pod dolní hranici, ačkoliv dané jednání je nepochybně méně závažné než například loupeže či znásilnění, kde je dolní hranice sazby výrazně nižší. Proto my jsme v lednu 2023 přišli s návrhem snížit dolní hranici a podložili jsme to velmi konkrétním srovnáním sazeb za typové trestné činy v oblasti nelegálních substancí, ze kterých vyplývá, že všechny státy na západ od nás mají dolní hranice trestních sazeb za tento typ kriminality výrazně nižší, aby mohl soud spravedlivě zohlednit škodlivost konkrétního jednání.
Jak se uvádí v zápise z pracovního setkání k tématu dekriminalizace drogové politiky v České republice, bod 3, příloha 6, Ministerstvo spravedlnosti mělo připravit revizi § 283 a 285 ve smyslu zmírnění trestní represe a zašle zástupcům Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí podklad k dalšímu jednání skupiny. Takže v této oblasti skutečně došlo ke snížení některých těch vychýlených, nepřiměřeně represivních dolních sazeb tak, abychom pro příště nemuseli nějaké v uvozovkách šamany, kteří prodávají rituál s ayahuascou, posílat na trest odnětí svobody 10 až 18 let, ale abychom to srovnali spravedlivě s tím, jaké jsou tresty za závažnější zločiny, jako jsou třeba loupeže nebo znásilnění, kde ty tresty jsou dneska výrazně kratší, a vznikla tam celková nepřiměřenost.
Tak to byl určitý podnět k tomu, jak tato novela vznikla. Ostatně se to opírají i o odborné materiály, které vytvořila Asociace organizací v oblasti vězeňství ve spolupráci s Frank Bold a českými prioritami. Já jsem jim vlastně dal podnět, aby se zabývali záležitostmi, které jsou uskutečnitelné v horizontu jednoho volebního období, takže oni dali dohromady materiál k tomu, jak snížit vězeňskou populaci jednoduchými změnami s velkým dopadem, které jsou uskutečnitelné do dvou let. Tam právě popisují ta rychlá řešení s horizontem do dvou let, která jsem tady už zmínil: zrušení speciálních sazeb za opakované trestné činy, omezení nevhodné kumulace trestů, zase jsou tam velmi podrobně - já to doporučuju, je to skvělý materiál s odborně zpracovanými daty, tabulkami, jak to vypadá s délkou ukládaných trestů a tak dále - a dílčí dekriminalizací trestného činu zanedbání povinné výživy.
Takže i ty právě organizace v oblasti vězeňství si to uvědomují, že toto jsou problémy, které předkládaná novela řeší. Vedle toho samozřejmě ty organizace upozorňují, že žádoucí je i komplexní řešení s časovým horizontem tří a více let. K tomu je potřeba nicméně analýza problémů či jeho identifikace, nutnost dalších expertních debat, a mělo by to začít tím, že politici stanoví určité cíle a zadají zpracování strategie trestní politiky a vytvoření multidisciplinární pracovní skupiny pod Ministerstvem spravedlnosti. Tam se domnívám, že máme ten určitý dluh, o kterém jsem mluvil, když jsem probíral trestní politiku.
Teď se dostanu trochu podrobněji právě k té předkládané novele, protože základním pojítkem předkládané novely je právě spravedlivější trestání pachatelů, které sníží recidivu, a samozřejmě následně se to promítne do větší bezpečnosti občanů, protože už zaznělo, že máme nejvyšší počet vězňů v civilizované Evropě a ti nás stojí 1 600 korun denně. My jsme šli do vlády s tím, abychom modernizovali Českou republiku, a proto jsme velmi intenzivně prosazovali tento důležitý návrh.
Já bych chtěl zrekapitulovat věci, které jsou v tomto návrhu obsaženy, a případně upozornit na některé výhody nebo úskalí, která jsou k tomu potřebná zmínit. V podstatě základní úvaha, která zatím je, tak je, abychom se přiblížili k Západu ve způsobu, jak nakládáme s našimi vězni a jakou máme trestní politiku. Úplný opak je Rusko, východ, kde mají největší počet vězňů na 100 000 obyvatel. Pro nás je zásadní, aby se ten propuštěnec vracel do společnosti, živil se poctivě a byl užitečný, protože v každém případě z toho člověka se stane spoluobčan nebo soused a samozřejmě, když jdeme po ulici nebo se naše děti pohybují cestou do školy mezi domem a školou, chceme, aby ulice byly bezpečné, ale aby všichni lidé, kteří přišli z výkonu trestu, měli co nejlepší podmínky pro to, aby se už tam nevraceli, byť to je samozřejmě primárně jejich zodpovědnost a jejich rozhodnutí, ale naším úkolem jako společnosti je vést je k tomu, aby se touto cestou už nevydávali.
Čili jakým způsobem můžeme těm odsouzeným pomoci? No, logicky tím, že už během pobytu ve vězení by si měli našetřit ze své práce peníze, aby se nestávalo, že je ten člověk propuštěn z vězení s igelitkou a zastavuje vás třeba na ulici, že nemá ani peníze na to, aby se dostal do místa svého bydliště, kde má zázemí, kde má rodinu a tak dále.
Takže těch dvanáct nejdůležitějších změn, které bych rád okomentoval, jsou spravedlivější tresty u lidí, kteří dneska zbytečně plní vězení, to jsou ty přeměny - a my bychom se měli postupně dostat k systému, kdy podmínka je ukládána maximálně jedna, jak bylo původně zamýšleno, a následuje už vězení, byť tedy třeba v kratší době - a vedle toho tam měníme přepočet, aby člověk, který je odsouzený a nevykonává alternativní trest, aby dostal takový trest odnětí svobody, který není nepřiměřeně dlouhý, protože motivace k tomu zaplatit se výrazně nezvyšuje. Ten efekt tam není tak výrazný. Ty tresty jsou nejdelší v Evropě a zbytečně nám plní vězení u lidí, kteří by už dávno měli být doma, u lidí, kteří by už dávno měli být v práci. ***
