Neautorizováno!
(9.40 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Máme tady takzvanou otevřenou věznici v Jiřicích, připravuje se na základě programového prohlášení další otevřená věznice, ale stále, když se podíváte na ty počty, na těch 20 000 vězňů, tak to jsou opravdu drobečky - to jsou opravdu drobečky, co máme v otevřených věznicích, lidi, co mají náramky, lidi, kteří jsou v probačních domech. To jsou opravdu velmi malá čísla, a dokud to nezměníme, tak se obávám, že ta čísla recidivy budou poměrně vysoká, kolem 70 procent v celoživotní recidivě tam, kde bychom se měli snažit o snížení.
Samozřejmě, ten zákon obsahuje celou řadu pozitivních věcí, některé z nich už nastínil pan ministr. Máme tam problematiku konopí, kde bychom se jako Pirátská strana zasazovali o odstranění té zcela zbytečné represe. Já si zcela ještě velmi dobře pamatuju, že když jsem vstupoval do politiky, policie vydávala takové tiskové zprávy, jako že se jim podařilo chytit dívku s jointem. To jsou opravdu tedy počiny a doufám, že od té doby jsme se už posunuli, ale stále dostávám dodnes zprávy od lidí - a nejsou to jenom mladí lidé, jsou to i senioři - kteří třeba pěstují konopí kvůli tomu, aby si z toho mohli vyrobit mastičku, a opravdu nevidím žádný důvod, proč by náš stát měl takovéto lidi kriminalizovat, proč by je měl posílat do vězení a ukládat jim v řadě případů dlouhé a dlouhé tresty. Takže ta současná politika je zcela absurdní v oblasti konopí, protože ona umožňuje vypěstovat, respektive kriminalizaci až od pěti rostlin, do té doby je to přestupek, ale současně když člověk ty rostliny sklidí, tak se dostává zase okamžitě do režimu trestného činu. Já tedy nejsem žádný velký příznivec konopí, ale domnívám se, že kriminalizovat a zbytečně trestat tyto lidi, aby pak daňový poplatník musel platit 1 500 korun za den, že takovýto člověk sedí ve vězení místo toho, aby chodil do práce a platil odvody a daně do veřejných rozpočtů, tak to je vyloženě nerozum.
Já jsem se chtěl krátce věnovat, protože ono to tady úplně nezaznělo, té systémové úvaze, jak spolu souvisí jednotlivé fáze procesu, v rámci kterého my identifikujeme osobu, která je podezřelá, až k tomu, že ten člověk si prochází vězeňským systémem, případně potom vstupuje do nějakého procesu integrace - že ta čísla jsou důležitá pro základní představu o tom, kde potom můžou být účinné intervence. Když vycházím z dat, která jsem dostal od neziskové organizace Rubikon ohledně trestní politiky a vězeňství v České republice, jsou to data z roku 2019. To bylo v době, respektive kolem toho roku 2021 jsme začali řešit, jakým způsobem realizovat programové prohlášení, a tehdy byla dostupná data za rok 2019, tak jsme se samozřejmě ptali na to, jak vypadá v podstatě ten průtok systémem, protože pokud nebudeme dobře rozumět průtoku systémem, jestli nebudeme vědět, z jakého procenta se stávají vězni, lidé, kteří byli vyloženě odsouzeni k trestu odnětí svobody, z jakého procenta dochází k takzvaným přeměnám, to znamená, že jsou to lidé, kteří dostali třeba alternativní trest, který nevykonali a tak dále, tak podle toho samozřejmě nebudeme schopni dělat adekvátní opatření. Z dat Rubikon centra vyplývá, že v roce 2019 bylo nějakých 86 000 stíhaných osob, a že tedy z hlediska první fáze kriminality se více než celkem 30 procent populace stalo obětí trestného činu s tím, že ty škody za trestnou činnost dosahují 24 miliard korun. Nicméně systém trestní justice se orientuje na pachatele a jeho potrestání a nereaguje dostatečně na potřeby oběti. Proto i v této novele je otevřená otázka takzvané restorativní justice, která je zařazena právě jako další princip, který má být zohledněn v rámci trestního řízení - takže nemyslíme jenom na to, že je potřeba pachatele potrestat, ale že je žádoucí tam, kde to je možné, vhodné a na základě dobrovolnosti usilovat o to, aby se vztahy mezi obětí a pachatelem nějakým způsobem možná ne úplně napravily, ale aby měli možnost vyříkat si, co se stalo, jaký to mělo dopad, jak to zasáhlo tu oběť, aby to přispělo i k tomu, že po politické stránce ten pachatel se dozví, jaké následky měla jeho trestná činnost, takže to je zase pozitivní změna v tomto návrhu.
V další fázi rozhodování soudu se bavíme o nějakých 55 000 odsouzených osob, z nichž více než polovina jsou recidivisté. Čili to je potřeba tady podtrhnout, polovina z těch osob, které jsou odsouzeni, už si prošla vězeňským systémem, a z těchto 55 000 odsouzených osob dostalo 16 procent nepodmíněný trest odnětí svobody. To znamená, zase na to upozorňuju, že to je relativně malý počet lidí, kteří v tom dnešním systému dostávají nepodmíněný trest odnětí svobody. Naopak 28 procent - jsou to teda čísla z roku 2019, takže od té doby se některé věci zase posunuly, i řekl bych pozitivním směrem - 28 procent jsou alternativní tresty, z toho 11 procent obecně prospěšné práce, a tam tedy spolupůsobí Probační a mediační služba, a 14 procent jsou peněžité tresty. Od té doby se počet peněžitých trestů ještě o něco zvýšil, pokud si to pamatuju správně. Důležité u alternativních trestů je, že 30 procent přibližně z těch alternativních trestů, čili každý třetí pachatel, který dostal alternativní trest, je přeměněn na vězení. Dostane se nám ten člověk zase zpátky do vězeňského systému, takže když to počítáme, tak vlastně z alternativních trestů tam doteče plus minus autobus podobný počet lidí jako z nepodmíněných trestů odnětí svobody.
Poslední kategorie jsou podmíněné tresty odnětí svobody, které tvoří 56 procent z odsouzených osob, z toho přibližně 20 procent pod dohledem Probační a mediační služby. Vidíte, že takhle na ta data, když se díváme na rok 2019, ta Česká republika, české vězeňství, je země podmínek, takzvaných podmínek, většina odsouzených osob dostává podmíněný trest odnětí svobody, který má ale tu nevýhodu, že nemá okamžitý účinek ve sféře působnosti toho pachatele, že ho nepocítí, takže domnívám se, že s podmínkami se to v českém systému přehání. A proto je dobře, že v tom návrhu je tato situace řešena, že je možné tam mu to ukládat, ještě další tresty souběžně.
Teď samozřejmě je žádoucí po tom, co jsme si vysvětlili podíl podmíněných trestů, se podívat i na to, jak ty podmíněné tresty jsou přeměňovány, a z toho vyplývá, že nějakých 50 procent těch podmínek jsou přeměněny na tresty odnětí svobody. Čili zcela největší zásobárna toho, jak ty lidi protečou do toho, že se dostanou do vězení, tak jsou právě ty přeměněné podmíněné tresty, aspoň teda v roce 2019. ***
