Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.00 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)
Z mého pohledu se předkladatelé při předkládání tohoto podobného návrhu nevypořádali již s tehdy uvedenými připomínkami, které zazněly v diskusi, a zároveň s připomínkami, které došly v připomínkovém řízení. Já si je dovolím shrnout do tří základních bodů.
První základní bod jsou pochybnosti vůbec o ústavnosti vyplývající z otázky přiměřenosti a míry takové regulace osobního vlastnictví. Druhý základní bod jsou pochybnosti o vymahatelnosti a třetí bod o dopadech, respektive, zda takový základ skutečně dopadne na problémové vlastníky, když je stát těžko umí identifikovat a většina těchto pronájmů se pohybuje v šedé zóně.
Protože je 8 hodin, tak já bohužel nedokážu dovysvětlit ty tři důvody a nechám si to na pozdější diskusi. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Ano, je 20. hodina a my jsme si odhlasovali, že na 20. hodinu nejpozději budeme mít pevně zařazený další bod, tím pádem já tento sněmovní tisk číslo 761 přerušuji. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji. Vrátíme se k němu později.
V tuto chvíli, poněvadž je 20 hodin, otevírám bod
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 701/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili na 108. schůzi Poslanecké sněmovny, a to dne 27. června 2024.
Já už vidím, že místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan ministr financí Zbyněk Stanjura, dobrý večer, a taktéž zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Kuchař. Taktéž vám přeji hezký večer.
Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. V tuto chvíli jsme přerušili v obecné rozpravě pana poslance Josefa Bělicu podle mých záznamů, kdy poděkoval a chtěl tady v tomto svém vystoupení pokračovat, jak tady máme ze stenozáznamu. Poprosím, zdali má zájem, aby přistoupil k pultíku a abychom pokračovali v přerušené obecné rozpravě. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Bělica: Dobrý večer, pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za slovo. Já zkusím navázat tam, kde jsem přestal, a zkusím se vyjádřit svými připomínkami k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, dále jen RUD krajům. Já potom i přečtu nějaké shrnutí a chronologii vývoje toho návrhu, jak procházel Asociací krajů České republiky. Ono to na závěr toho mého vystoupení celkem shrne celý ten proces.
Je jasné, že po téměř dvacetiletém, řekněme, zakonzervování té úpravy o rozpočtovém určení daní byla v rámci Asociace krajů udělána dohoda, že je potřeba změnit tenhleten zákon a nastavit nějaká dynamická kritéria, která jednoznačně pozitivně posunou předložený návrh. Nicméně to, že se zavedla dynamická kritéria vlastně v rámci tohohle toho návrhu, je poslední pozitivum, o kterém budu dnes hovořit.
V rámci deklarace kraje spolu s ostatními o tom, že je nutné zavést změny podílu jednotlivých krajů na celostátním podílu na výběru daní, které byly pro kraje zafixovány od roku 2000, bylo po provedených analýzách přistoupeno k předložení návrhů těchto dynamických kritérií, která by se každoročně měnila, a tudíž vy vlastně nebyl nastavený pevný koeficient pro jednotlivé kraje. Nicméně ty dynamické parametry by byly přiděleny na základě vah a ty by potom samozřejmě se každý rok přepočítávaly.
Návrh byl schválen komisí rady Asociace krajů České republiky 21. 4. 2022 a komise měla následně iniciovat změnu rozpočtového určení daní dle schválených parametrů a navýšení podílu krajů na sdílených daních z 9,78 procenta na zhruba 11 procent a podíl Moravskoslezského kraje ze současných 9,62 procenta na 10,1 procenta. V rámci takzvaného konsolidačního balíčku, což je zákon č. 349/2023 Sb., ale došlo naopak k postupnému snížení původního podílu krajů na sdílených daních z 9,78 procenta na 9,76 procenta v roce 2024 a 9,45 procenta v roce 2025 v souvislosti se zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, kdy zvýšený výběr má směřovat pouze do státního rozpočtu.
Vládní novela rozpočtového určení daní počítá v roce 2025 s dolitím finančních prostředků v celkové výši 7,2 miliardy korun, z toho 3,2 miliardy korun ze státního rozpočtu a 4 miliardy korun na úkor rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. V roce 2026 a 2027 pak počítá s dolitím dalších 2 miliardkorun každý rok, což je dohromady nějakých 11,2 miliardy korun. Myslím si, že to mám správně, nicméně já o tom budu hovořit dále. Je problém s tím, že ty prostředky úplně není jasné, zda do toho doputují.
Díky tomu dochází k růstu podílu krajů na celostátním výběru daní z 9,76 na 9,95 procenta v roce 2025, 10,11 (procenta) v roce 2026 a 10,26 v roce 2027. Návrh rozpočtového určení daní současně snižuje podíl Moravskoslezskému kraji na celostátním podílu krajů ze současných 9,62 procenta na 9,05.
Pokud bych měl shrnout ty jednotlivé podíly, tak podíl krajů na celostátním výběru daní podle konsolidačního balíčku byl v roce 2023 9,78, 9,76 v roce 2024 a potom pro léta 2025, 2026 a 2027 ve výši 9,45 procenta. Podíl krajů dle vládní novely rozpočtového určení daní vlivem dolití těch prostředků by byl od roku 2025 zhruba 9,95 (procenta), 2026 10,11 (procenta) a v roce 2027 10,26 procenta. Podíl Moravskoslezského kraje na celkovém podílu pro kraje v roce 2023 9,62 (procenta), v roce 2024 9,62 (procenta), ale v roce 2025 9,05 procenta - 9,05 procenta představuje aktuální propočet na základě navržených kritérií a vah, konkrétní procento již nebude uvedeno v zákoně, neboť se bude každoročně přepočítávat dle změny nastavených kritérií a vah. K tomu se budu vyjadřovat později.
Celý návrh rozpočtového určení daní se mění a my už jsme tady s panem ministrem vedli polemiku o tom, že všechna tato rozhodnutí jsou politická, takže já teď budu komentovat politické rozhodnutí na úkor toho odborného doporučení Asociace krajů. A ano, došlo tam k deformaci toho původního návrhu vlivem zásahu hejtmanů a teď ve volbách došlo ke změně, takže si myslím, že je i na místě to, o čem jsem hovořil, že by bylo fajn počkat na nový návrh Asociace krajů.
Ale tady jde především o to, že celý ten proces proběhl bez respektování současných ekonomických souvislostí a dalšího efektivního směřování rozvoje krajů, což může v budoucnu znamenat vznik významných meziregionálních rozdílů. Krajům, které dnes vykazují nižší výkonnost v souvislosti s dlouhodobým řešením dopadů strukturálních změn nový návrh rozpočtového určení daní poskytuje zdroje v menší míře než jiným krajům a nedochází ke svírání nůžek na jednoho obyvatele, ba právě naopak dochází k poměrně výraznému rozvírání těch nůžek v přepočtu na jednoho obyvatele.
Ono je třeba si uvědomit, že ty peníze pro kraje jsou především proto, aby kraje zajišťovaly služby pro obyvatelstvo. ***
