Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

"Tuto funkci" - opět cituji NERV - "by měla převzít kontaktní centra bydlení. Doporučujeme přijetí současného návrhu zákona o podpoře v bydlení." Toliko NERV. Proč tam je důležité to současné? Ten zákon není zákon o sociálním bydlení, který bychom měli exportovat pouze do oblastí, kde ten problém již nastal. Takových měst máme celou řadu. My nechceme, aby lidé, kteří normálně bydlí, střední třída, člověk, který se dostane do problémů, o to bydlení přišel v důsledku toho, že nezná nebo nemá žádný nástroj, jak tuto situaci řešit. Proto je důležité ve stávajícím znění. Proto jsem přesvědčen, že ta otázka, a je to takové trošku sčítání a odčítání dobrovolnosti, nebo řešme to pouze tam, kde ten problém je, není správná, protože zákon pak neplní tu preventivní činnost.

NERV dále hovoří o tom, že nedostupnost bydlení má či může mít negativní dopady na zbylé disponibilní příjmy obyvatel, a tedy tím i domácí poptávku, mobilitu a flexibilitu pracovního trhu, která je v Česku jedna z nejnižších v Evropě, nestabilitu nízkopříjmových rodin, které souvisí navíc s problémy ve vzdělávání, infrastrukturní zátěž sousedících regionů versus bohaté metropole.

A samozřejmě, a to teď, jestli jste četli i ty poslední informace, tak otázka dostupnosti bydlení a možnosti i třeba pro mladé lidi vylétnout z hnízda, je to odklad k rozhodnutí zakládat rodiny a mít děti, což si myslím, že je velmi tristní. Pokud z ekonomického důvodu u takové situace, jako je možnost bydlet, a ta nabídka na trhu je významně čistě komerční, a neviditelná ruka trhu funguje, dokud jsou lidé ochotni dáti více peněz, a neexistuje alternativa třeba v obecním bydlení, v kvazi bytových fondech, tak prostě ty ceny nemají v danou chvíli žádný strop.

Proto přichází ten zákon, který nabízí hned několik nástrojů, včetně i orientace v komerčním segmentu pronajímání, který toto může řešit. Ten předkládaný zákon o podpoře bydlení samozřejmě řeší část toho problému a přináší možnosti, jak dostat skrze garantovaný fond i větší množství stávajících bytů i bytů z nové výstavby.

Ty nástroje tam jsou, dá se obohatit bytový fond na principu dobrovolnosti a pro lidi, kteří mají třeba byt, nemají zájem ho pronajímat z toho důvodu, že je s tím cicmání, těžká byrokracie, tak je to, a já jsem byl na jednání s vlastníky bytů třeba v Jihlavě, zajímavá alternativa pro to, jak ten byt dát k dispozici, mít garantovaný nájem a město s ním pak může nakládat dle svých potřeb, který stanovuje zákon, použít ho jako dostupné bydlení, nabídnout ho například i nějakým potřebným profesím.

Největší námitka, která zaznívá zejména od ODS, je právě proti vzniku kontaktních center s novými pracovními místy. Podle mě ta námitka je postavená na velmi jako až bych řekl, hloupém principu sčítání a odčítání. Já si myslím, že stát má poslat lidi tam, kde to má největší přínos, kde tím můžete zabránit třeba nějakým ekonomickým škodám. A brát to na to, že vznikne na celou republiku 100 nějakých pracovních míst, které ale mohou pomoci tisícům lidí, je... není chytré. A z pohledu i ekonomické výhodnosti, a ten zákon má kladnou ekonomickou bilanci v následujících letech zhruba 4 miliardy, které stát nevydá na špatné řešení bytové krize, tak podle mě ta námitka je lichá a myslím si, že ji zdá někdo, kdo sám problémy s bydlením nemá, ty problémy ho netrápí ani rodinu, jeho nejbližší okolí a není zde ta potřebná empatie k tomu, aby pochopil ty problémy, které právě s těmi pracovníky v kontaktním centru můžete řešit. Možná ani netuší, a to jsem zaznamenal ve veřejném prostoru často některé výroky, jaké skupiny lidí se to týká.

I NERV jasně hovoří o tom, že to je zákon, který má dopad na více než 1 milion, teď se hovoří o tom 1,6 (milionu), protože dopady ekonomické na domácnosti v nákladech na bydlení a v nákladech na energie jsou rostoucí, takže to číslo potenciálně ohrožených se zvyšuje. Takže není to sociální zákon pro nějaké lidi na okraji společnosti, je to zákon, který má stabilizovat a výhledově zlepšovat situaci v dostupnosti bydlení i pro střední třídu.

K tomu mají pomoci kontaktní centra, ale zároveň i činnost, koordinační, mapování situace v oblasti spádové, tedy ORP a kolem. Není to skutečně otázka, jestli ten zákon bude fungovat, pokud tam bude o sto lidí méně nebo sto lidí více, protože se bavíme o celé České republice a o obcích s rozšířenou působností. Já si myslím, že zavírat oči před problematikou dostupného bydlení, nebo respektive ignorovat drahotu a nedostupnost bydlení, je velmi krátkozraké.

Měl by být nejvyšší zájem vlády, ale i nás tady v Poslanecké sněmovně, přinášet ty podmínky a nástroje, které pomohou tuto téměř bazální potřebu lidí moci bydlet, existenční potřebu, řešit jako prioritu, a proto si dovolím navrhnout projednání toho zákona o dostupném bydlení co nejdříve, tedy nejít tou cestou, kde si vláda pomalu zvyká, že věčné odkládání je řešení, a projednat návrhy zákonů následovně.

Vládní návrh zákona o poskytování některých opatřeních podpoře bydlení - je to zákon o podpoře bydlení, sněmovní tisk 729 druhé čtení - a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení - to je ten sněmovní tisk 730 taktéž, v druhém čtení - zařadit k projednání na pevný čas v pátek 20.12. jako první a druhý bod jednání. Proč? Protože doba, která byla na projednání tohoto zákona na výborech stanovena Sněmovnou, skončila 9. 9.

Výbor už několikrát požádal o prodloužení. A pokud něco lidi hodně trápí, tak si myslím, že bychom to měli řešit jako zcela prioritní věc. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Věra Adámková: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych zažádala o zařazení bodu, který je velmi důležitý, je velmi aktuální, a zatím se o něm zde nehovořilo. Ale, jak asi sledujete tisk, tak v posledních několika dnech se ukázalo, že národní pedagogický institut navrhuje v reformě výuky provést změnu rámcových vzdělávacích plánů ve velmi důležitých předmětech, jako je zeměpis, přírodopis, občanská nauka, možná i další, a to tak, že navrhují snížení výuky na jednu hodinu týdně.

Já tedy nechápu, jak by mohlo platit programové prohlášení vlády, že prioritou je také vzdělávání našich dětí. Přátelé, za jednu hodinu týdně udělá učitel prezenci, to je 45 minut, prezenci, pak tam rychle řekne látku a tím to končí. To znamená, že děti nebudou moci diskutovat, nemohly by se zeptat, nemohly by vypracovávat projekty, což má být tedy nový způsob výuky. To znamená, že my chceme snížit konkurenceschopnost, nebo tedy potažmo vláda, jestli by to přijala, my určitě ne, konkurenceschopnost našich žáků a studentů i v rámci mezinárodních srovnání.

Protože my chceme přece, aby naši žáci uspěli u nějakých přijímaček na mezinárodní školy, aby se uplatnili potom v rámci těch mezinárodních projektů a s jednou hodinou týdně těchto důležitých předmětů ve složitém geopolitickém rozložení země, to tedy fakt nevím, jak by to kdo ukázal? Možná Harry Potter a možná k tomu ještě nějaký další, možná kouzelník, ale rozhodně ne běžná populace. Takže během čtyř dnů, přátelé, během čtyř dnů 1 300 studentů a absolventů pedagogických oborů už se proti tomu ohradilo. A já se ptám, není zde bohužel ministr ani premiér, příslušný ministr tedy a premiér této vlády, toto je priorita vlády České republiky současné? Že nenaučíme děti základům, nenaučíme je přemýšlet o věcech, neumožníme jim, aby o tom hovořily dále?

Jedna hodina týdně, prosím pěkně, je výsměch. To možná může být vyšívání jako nepovinný předmět, možná rodinná výuka jako nepovinný předmět a možná vaření, když je nepustíte do kuchyně, ale nikoliv předměty typu zeměpisu, přírodopisu, občanské nauky.

Jestliže si představíte hodinu zeměpisu, tak se nedivte potom, když pravděpodobně do reality by vešly takové ty příhody, které vyprávějí starší generace, když byli na vojně, kdy tam ten, který byl voják z povolání, čili v té hantýrce furťák, pánové to znají, hledal Kavkaz v Africe, tak k tomu spějeme znovu? No, to asi nemyslíte vážně. Takže to, co mi tu schází, je za prvé řádné zhodnocení situace. Anebo ukažte mi, kde naši studenti jsou tak napřed ve všech srovnání mezinárodních mezi studenty, že my prostě nepotřebujeme tu dotaci. ***