Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Lze tedy namítnout, že tyto dva příklady jsou spíše výjimečné nebo neexistují - možná existují, viz například případ Pavla Botky, volací znak Kavkaz, který od roku 2015 bojuje v milicích Doněcké lidové republiky. Zachází se s nimi tedy rozdílně na základě některého ze zakázaných důvodů? No, podle judikatury, viz výše, lze diskriminaci na základě občanství považovat za jiné postavení podle čl. III odst. 1 Listiny nebo čl. XIV Úmluvy. Je toto rozdílné zacházení v neprospěch dotčeného jednotlivce tím, že se mu ukládá břemeno nebo odepírá nějaké dobro? Toto zvláštní pravidlo je v neprospěch dotčených osob, neboť jim ukládá další povinnost - vzdát se ruského občanství před přijetím českého. Důsledky vzdání se ruského občanství přitom nejsou formální na rozdíl od vzdání se českého občanství a  získání rakouského občanství, ale mají závažné důsledky pro zaručená práva a svobody dotčeného jednotlivce.

Pak tady jsou ty jednotlivé věci, které mohou být vnímány také velmi negativně, a to je zásah do soukromého života - povinnost vzdát se ruského občanství znamená významný zásah do práva na soukromý a rodinný život, viz čl. X odst. 2 Listiny. Drtivá většina Rusů žijících v České republice má rodinné příslušníky, ať to jsou rodiče, sourozenci, dospělé děti nebo další příbuzní. Zpravidla se chtějí vzájemně navštěvovat, účastnit se rodinných akcí, vzájemně se podporovat. Vzdáním se ruské občanství se žadatel stává cizincem z nepřátelské země, který nemá právo na vstup do Ruska, a musí požádat o vízum, které mu může a nemusí být uděleno. V důsledku toho žadatel ztrácí právo navštívit příbuzné v Rusku. To je ještě zhoršeno tím, že se žadatel nemůže setkat ani se svými příbuznými v České republice, protože nařízení vlády České republiky č. 55/2024 Sb. zakazuje českým konzulárním úřadům přijímat žádosti o víza od ruských a běloruských státních příslušníků. Ačkoliv je obtížné toto pravidlo vymáhat, občané Ruska nemohou do České republiky vstoupit s krátkodobým schengenským vízem vydaným jiným státem.

Za další tady je vstup do vlastnického práva. Pokud tedy bude pozměňovací návrh přijat, bude mít negativní dopady na vlastnické právo zaručené čl. XI Listiny. Ruská federace přijala řadu protisankcí v reakci na sankce přijaté Evropskou unií a dalšími zeměmi po invazi na Ukrajinu. Výnosem prezidenta Ruské federace číslo 81 ze dne 1. března 2022 a  výnosem prezidenta Ruské federace číslo 618 ze dne 8. září 2022 byl zaveden zvláštní postup při plnění smluv, jejichž předmětem jsou dispozice s nemovitostmi, cennými papíry nebo podíly ve společnostech, pokud jsou stranou této transakce nebo pokud je stranou této transakce osoba z nepřátelské země včetně České republiky. Podle těchto výnosů je podmínkou transakce získání souhlasu vládní komise pro dohled nad zahraničními investicemi v Rusku. Podle našich poznatků jsou současné podmínky pro udělení souhlasu zhruba tyto: předložení nezávislého posudku vypracovaného znalcem, důkaz, že prodej majetku bude uskutečněn se slevou nejméně 60 procent oproti ceně stanovené znaleckým posudkem, pak provést dobrovolný příspěvek do ruského federálního rozpočtu ve výši 35 procent ceny aktiv a financovat tak ruský stát a jeho válečné úsilí, a za další dohodnout se na splátkovém kalendáři v délce nejméně dvou let, pokud je cena placena na účet mimo Rusko. Pro žadatele o ruské občanství to tedy znamená, že pokud se ho zřeknou, nebudou moci po neomezenou dobu libovolně nakládat se svým movitým či nemovitým majetkem nacházejícím se v Ruské federaci. Rovněž nebudou moci prodat veškerý majetek, který případně zdědili po svých příbuzných. Sleduje toto rozdílné zacházení oprávněný zájem? Odpověď je - pozměňovací návrh neobsahuje, jak je obvyklé, žádnou důvodovou zprávu, která by osvětlila myšlenky autora pozměňovacího návrhu. V textu pozměňovacího návrhu § 7x odst. 1 se uvádí, že se přijímá k ochraně bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným vpádem ozbrojených sil Ruské federace. To je však natolik vágní vysvětlení, že nelze očekávat, že by z něj rozumný člověk vyvodil smysluplný závěr.

Můžeme nicméně prozkoumat právě vyjádření předkladatele pozměňovacího návrhu, a to například e-mailu, který rozeslal autorům petice proti pozměňovacímu návrhu, a uvádí tam tedy následující: rozhodně se tedy nejedná o žádnou kolektivní vinu ruských občanů, jde pouze o dočasné bezpečnostní opatření do doby, než se česko-ruské vztahy normalizují. Rusko prohlašuje Českou republiku za nepřátelský stát a vede proti České republice asymetrickou válku. Provádí vlivové operace, dezinformační operace, teroristické útoky, sabotáže a další ekonomické operace. V České republice působí také velké množství ruských společností nebo společností vlastněných Rusy. Občanství poskytuje občanům ochranu a určitá práva, ale ukládá jim také povinnosti, například právo pracovat v bezpečnostních složkách nebo ve státních službách s přístupem k utajovaným informacím, právo volit nebo být volen a tak dále. Povinnostmi jsou například vojenská služba, dodržování zákonů země, loajalita ke státu, a podle ruských zákonů musí ve věku 18 až 27 let sloužit v armádě. Pokud se Rusko nachází v nepřátelském hybridním válečném stavu, vojenská... (Odmlka.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Jste v pořádku, pane poslanče?

Poslanec Radek Koten: Dobrý, dobrý, já si potřebuji odkašlat.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, tak mám vám vypnout mikrofon, abyste si odkašlal potichu?

Poslanec Radek Koten: Děkuju. Já jsem se jenom zamyslel, protože mi nesedí číslování stran.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak prosím, pokračujte. Děkuju moc.

Poslanec Radek Koten: Já už budu končit, už se to opravdu chýlí, ještě mám tři stránky. (Poslanec ze sálu mu podává vodu.) Ne, dobrý, děkuju vám.

Pak boj proti dezinformačním operacím, teroristickým útokům nebo sabotážním ze strany Ruské federace lze samozřejmě považovat za jednostranně legitimní zájmy. Zůstává však naprosto nejasné, jak je možné zmařit teroristický útok, sabotáž nebo dezinformační kampaň tím, že se ruským žadatelům s trvalým pobytem v České republice odepře dvojí občanství. Takové činy jsou natolik závažným porušením českých zákonů, že i kdyby byly spáchány, pachatele od jejich spáchání neodradí ani jejich občanství, ani jeho absence. Ostatně jediný zatím známý teroristický útok, tedy výbuch muničního skladu ve Vrběticích, spáchali agenti ruské GRU Čepiga a Miškin, kteří do schengenského prostoru vstoupili s falešnými moldavskými a tádžickými pasy. Pozměňovací návrh tedy nezajistí a nezajišťuje ochranu před podobnými hrůznými činy v budoucnu.

Skutečnost, že existuje velké množství společností vlastněných Rusy, odmítáme jako naprosto neopodstatněnou. Rusové mají stejné vlastnické právo a svobodu podnikání, je to tedy čl. XXVI Listiny, jako Češi. Velký počet společností vlastněných Rusy je způsoben tím, že Rusové se stali jednou z nejpočetnějších menšin. Navíc většina společností vlastněných Rusy a stejně tak Ukrajinci, Bělorusy a tak dále, jsou nebo byly založené rodinami před mnoha lety za účelem koupě bytů nebo jiné nemovitosti v době, kdy § 17 devizového zákona, to je tedy č. 219/1995 Sb., neumožňoval cizincům vlastnit nemovitosti přímo. V minulosti jim tyto společnosti také umožňovaly získat podnikatelská víza, to však již nejméně patnáct let neplatí. Po vypuknutí války bylo z České republiky staženo velké množství ruského obchodního kapitálu.

Nutnost legislativní bariéry, která by Rusům bránila získat české občanství, není podložena ani statistikami. Přestože již stávající právní předpisy zakazují udělit české občanství osobám, které představují hrozbu pro bezpečnost státu nebo demokratický systém České republiky, podle oficiálních statistických údajů Ministerstva vnitra je poměr zamítnutých žádostí k celkovému počtu žádostí velmi nízký a neustále klesá. Například v roce 2019 Ministerstvo vnitra České republiky vyhovělo celkem 574 žádostem o udělení státního občanství České republiky podanými ruskými státními příslušníky a zamítlo 33 žádostí, což je 5,4 procenta. V roce 2023 bylo vyhověno 1 257 žádostem o udělení státního občanství a zamítnuto jich bylo 29, tedy 2,2 procenta z celkového počtu. Takové statistiky zjevně neospravedlňují tak tvrdé opatření. ***