Neautorizováno!

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju, pane místopředsedo. Celý problém je spojen s tím, že na poslední chvíli se do něj vložily záležitosti spojené se starými závazky státu spojenými s obnovitelnými zdroji energií. To pochopitelně vyvolává obrovské emoce, obrovskou nejistotu a naprosto pochopitelné připomínky celého energetického sektoru, ale troufám si tvrdit, už je to za rámec i energetického sektoru, už je to dneska vůbec v oblasti zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice.

Já se budu snažit být maximálně věcný a budu se snažit ukazovat fakta, ale není možné se nevrátit do minulosti, protože to s tím samozřejmě je velmi silně spojeno. V tuto chvíli budu apelovat zejména na poslance pětikoalice, protože troufám si tvrdit, že v rámci hnutí ANO máme jasno, je nám jasné, že budete hlasovat tak, že máte svoji většinu, přesto - i vím, že když se s vámi bavím, tak si nejste některými věcmi úplně jisti - se budu snažit ukázat ty souvztažnosti a ukázat to, co je možné ještě v tuto chvíli uhrát, možná zachránit a posunout se dál a schválit celkem solidně připravený jinak zákon. A je to samozřejmě apel i na ministra průmyslu a obchodu.

Celý příběh obnovitelných zdrojů energie začal už v letech 2006 až 2010. Nechci teď zpochybňovat, jestli byl dříve záměr dobrý a později byl vystřídán záměrem špatným. V každém případě za asistence tradičních stran se zde v letech zejména 2009, 2010 vytvořil obrovský problém, a to celkový výdaj na úrovni 600 miliard korun. Hovořím pouze o fotovoltaice, kdybych vzal všechny obnovitelné zdroje, bylo by to přibližně 1 000 miliard korun, 1 bilion korun, nicméně tam bych ten velký problém neviděl. Pochopitelně ta problematická záležitost se týkala naprosto nefér jednání Sněmovny v letech 2009, 2010, nepochopitelného schválení mimořádné provozní podpory - zdůrazňuji, provozní podpory - z čehož vznikl tento povinný výdaj de facto státu na dvacet let dopředu. Jedná se přibližně - je to zaokrouhlené - o 600 miliard korun.

Je třeba férově říct, že pochopitelně - a vždycky jsem to připomínal - finální výkon, to znamená výroba elektrické energie z takto podpořených solárních zdrojů, zdaleka nedosahuje toho, co jsme si všichni představovali nebo co si tehdejší hráči představovali. Jsme někde pod 3 procenty. Zjednodušeně řečeno, došlo k selhání státu, došlo k selhání stran, které u toho tehdy byly. Dneska si to přehazují ty strany, kdo za to nesl větší odpovědnost, menší odpovědnost, ale fakticky je třeba říct, že tehdy zde byla úřednická vláda a rozhodovala Poslanecká sněmovna. Lobbing to byl naprosto nevídaný.

Bohužel se tím pádem z celé fotovoltaiky - a říkám bohužel - stal terč a do značné míry i symbol selhání tehdejších politických garnitur. Myslím si, (že je to) nefér, protože je pravda, že fotovoltaika je důležitým zdrojem, a jestliže do budoucna zde chceme vytvořit - a na tom se snad shodneme - kvalitní energetické prostředí založené na záměrně říkám (S důrazem.) nízkoemisních - netvrdím bezemisních, to je nesmysl - zdrojích, tak to bude založeno na jádru, na tom se povětšinou shodneme, a na obnovitelných zdrojích. Můžeme samozřejmě diskutovat, jak se v mezidobí těch následujících patnácti, dvaceti let budou utlumovat fosilní zdroje na bázi uhlí, jak se budou postupně nahrazovat plynem a jakým způsobem vlastně bude vytvořen scénář tak, abychom zde udrželi stabilitu přenosové soustavy a hlavně energetickou soběstačnost, ale to není samozřejmě součástí dnešní diskuse.

Chci ale důležitou věc zmínit. Nepovažuju (za) tu zásadní chybu a selhání u těch, kteří tehdy tu podporu získali. Popravdě řečeno, kdybych byl podnikatel, tak proč bych se bránil tomu, abych využil dobré příležitosti státu? To je přece normální podnikatelský záměr a dneska pranýřovat ty, kteří čerpali výhodnou podporu státu, no tak to se mi nezdá úplně fér. Problém byl pochopitelně u státu. Ten způsobil tu... nebo způsobil... Ten umožnil čerpat tyhlety velké výhody, no a pochopitelně firmy toho využily. Samozřejmě, že tam byl lobbing, o tom nepochybujme ani na minutu, ale popravdě řečeno ti, kteří zalobbovali nejvíc, ti, kterým stát podlehl, no tak ti to obratem nebo v poměrně brzké době přeprolili dále, výsledkem čehož je to, že se ty nejzajímavější projekty, a dokonce tvrdím s účastí státu, vytrejdovaly, přeprodaly a v současné době zde už máme tisíce a tisíce nových investorů, kteří popravdě řečeno s tím, co se odehrálo v kritických letech 2009, 2010, kdy selhal, mají pramálo společného. To je docela zásadní věc. Je třeba ještě připomenout, že všichni ti, kteří to dále překoupili, a ti, kteří už dneska standardním způsobem podnikají, vycházeli pochopitelně z nějakých garancí státu. Ten stát řekl: Pojedeme v nějakém režimu, budete dostávat nějakou provozní podporu, jinými slovy výkupní cenu. Od toho si logicky odvodili splatnost svých úvěrů a na základě toho se zadlužili. Podotýkám jenom, že ty dluhy nebyly krátkodobé, obvykle se jednalo o patnáctileté úvěry. Banky na to tehdy slyšely a pochopitelně - s garancí státu, kterou vnímaly jako určitou míru jistoty - celkem slušně zafinancovaly tenhleten typ byznysu.

Podotýkám ještě jednou, byl to státem vyvolaný záměr, který měl umožnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Můžeme se bavit, jestli ty obnovitelné zdroje se nepřecenily v nějaké době, to je věc ale úplně jiná. Ale stát chtěl, aby se investovalo do obnovitelných zdrojů, stát nastavil nějaké podmínky a ti podnikatelé to využili. Opakovaně říkám, přeprodali si to. To znamená rozjel se solární byznys ve smyslu toho, že se tady začalo solárně vyrábět a současně se pochopitelně musela začít vyplácet tahleta podpora, která byla v řádu - a teď to nechci specifikovat - nízkých desítek miliard korun ročně. Záleželo vždycky na ceně té energie elektrické.

Deset let se na to nadávalo, deset let se to neřešilo, deset let se hovořilo o solárním tunelu, teď se to různě počastovávalo, kdo za to může, nemůže, politické strany si na tom vybíjely svoje argumenty a vždycky to bylo u nějaké míry výhrůžek, nějakého polořešení, nějaké míry nejistoty s tím, že...

V roce 2020 - a všichni to prosím musíte vědět, neříkám všichni, co tady dnes sedíte - jsme to na Ministerstvu průmyslu a obchodu uchopili tak, že tedy uděláme už definitivně tlustou čáru a že to začneme celé řešit. Rok a půl jsme hledali východisko, rok a půl probíhala mimořádně tvrdá jednání - říkám tvrdá, ale v zásadě musím říct, že byla férová - rok a půl jsem byl ostrakizován jako ministr průmyslu a obchodu nejenom tím sektorem, do kterého jsme tady chtěli už nakonec - řekněme s nějakým finálním řešením - vstoupit a upravit ty podmínky, ale samozřejmě byl jsem, na což jsem musel být zvyklý, i pod tvrdou palbou tehdejší opozice. Určitě si na to vzpomínáte, potkávali jsme se na to a tak dále. Musím tedy objektivně říct, že investoři do obnovitelných zdrojů mě tedy fakt neměli rádi. Já jsem hájil zájem státu, respektoval jsem ale protiargumenty nebo argumenty protistrany - v tomhletom případě investorů - snažil jsem se hledat nějaký kompromis i s tehdejšími opozičními politiky.

Nakonec jsme k určitému dospěli, investoři z toho nebyli nadšeni, ale opakuji: byl to kompromis, na který jsme si podali ruku, a řekli jsme, že uděláme definitivní, tlustou čáru. V čem spočíval ten kompromis? V tom, že se za prvé stanovila maximální možná míra - teď tady nechci to příliš odborně vysvětlovat - toho vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně řečeno jakési ziskovosti pro investory do fotovoltaiky. Samozřejmě řešili jsme i ty ostatní, ale ten největší problém byl v té fotovoltaice. Tam byla finální shoda, že to bude v rozpětí mezi 8,4 a 10,6 procenty. To bude řešeno na bázi takzvané (S důrazem.) plošné překompenzace, nebo říkejme sektorové kontroly. To znamená, že se vezme část firem, udělá se plošná kontrola a na základě těch výsledků se to nastaví pro všechny ostatní. To je zásadní věc. Na tom byla shoda s tím, že logicky to může nastat až poté, co toto bude schváleno, a k tomu jsme dali desetiprocentní solární daň. Je pravda, že jsme vždycky tvrdili - aspoň hnutí ANO - že se nebudou zvyšovat daně. Neměli jsme z toho úplnou radost, ale bral jsem to jakožto vypořádání se s minulostí. ***