Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Slyším žádost o odhlášení, takže já všechny odhlásím a prosím, přihlašte se opět svými identifikačními kartami. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí k hlasování.
Nyní tedy zopakuji, o čem budeme hlasovat, a sice o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování 311. se účastnilo 133 hlasujících, pro 20, proti 78. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se dostáváme k přikázání výborům k projednání, a sice nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu, kdy organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Já se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu? Kdo je proti?
Hlasování 312 se účastnilo 133 poslankyň a poslanců, pro 132, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se ptám, zda má někdo návrh na přikázání případně dalšímu výboru k projednání. Nikdo takový návrh nemá, my se tedy můžeme ještě dostat a vyjádřit k návrhu na zkrácení lhůty, ten přednesla paní poslankyně Pivoňka Vaňková, je to návrh na zkrácení na 40 dnů, čili o 20 dnů zkrácení.
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůt? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování 313. Se účastnilo 134 hlasujících, pro 77, proti 15. Konstatuji tedy, že jsme lhůty zkrátili, a to na 40 dnů.
Všem děkuji, panu ministrovi, paní zpravodajce, a končím projednávání tohoto bodu, končím tedy první čtení tohoto návrhu zákona.
Otevírám bod následující, bod
48.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 849/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Než ho požádám, aby se ujal slova, tak vyzvu hloučky na pravé straně sálu, aby se přemístily do předsálí. Děkuju pěkně.
Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů, jímž se nastavuje takový rámec právní regulace, která umožní zlepšit efektivitu systému veřejného zdravotního pojištění a tím přispěje i k zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb.
Změn je samozřejmě v zákoně celá řada, ale na úvod bych rád vypíchl několik z nich, ty tři klíčové. Jednak je to podpora prevence prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondu prevence zdravotních pojišťoven, která je provázána s povinností pojištěnců zúčastňovat se preventivních programů a screeningových vyšetření.
Druhým bodem je usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady, jsou-li v ČR nedostupné - týká se to především občanů v příhraničních oblastech - nebo je to pro zdravotní pojišťovny efektivnější, výhodnější, a je zde i možnost povolení pro dlouhodobé či opakované čerpání péče včetně uzavření smlouvy se zahraničním poskytovatelem.
Konečně úhrada moderních metod (Hluk v sále.) ve stomatologii, tedy plná úhrada u dětí a u základních metod u dospělých a dále částečná úhrada u složitějších metod u dospělých a s důrazem na prevenci. Zase je tady podmínka a akcentace prevence.
Nyní bych si dovolil detailněji k některým bodům. Oblast posilování motivace pojištěnců k prevenci, návrh vytváří zdravotním pojišťovnám mnohem širší prostor pro tvorbu bonifikací pro pojištěnce, kteří se budou řádně starat o vlastní zdraví. Cílem je skrze pozitivní motivaci přivést k prevenci především ty pojištěnce, kterým hrozí vznik či zhoršení některé vážné nemoci, s níž se pojí vysoké náklady, a tím zefektivnit systém veřejného zdravotního pojištění. Pokud tak například diabetik nebo pacient s hypertenzí bude dodržovat doporučení ošetřujícího lékaře, bude moci čerpat z fondu prevence vyšší příspěvek na širší spektrum aktivit a služeb. Věřím, že se tak podaří zlepšit současné ukazatele týkající se počtu preventabilních hospitalizací, úmrtí a zvyšující se počet pacientů s diabetem, obezitou a dalšími onemocněními, tedy těch preventabilních chorob, které vedou k nejčastějším úmrtím, tedy úmrtím na postižení kardiovaskulárního systému. To je i v souladu s tím, co navrhuje kardiologická společnost v rámci Cardiovascular Beating Plan. Se splněním těchto předpokladů bude zdravotní pojišťovna oprávněna, nikoliv povinna, využít i významnější část prostředků z pojistného na podporu prevence. Zdůrazňuji, že toto opatření nebude mít vliv na samotnou péči hrazenou ze zdravotního pojištění, protože základní podmínkou využití těchto prostředků bude zajištění vyrovnaného hospodaření příslušné zdravotní pojišťovny.
Druhá oblast je oblast fondového hospodaření zdravotních pojišťoven. V této oblasti je třeba zmínit zejména vytvoření fondu obecně prospěšných činností, z nějž budou zdravotní pojišťovny oprávněny financovat činnosti a služby, které souvisejí s rozvojem a zvyšováním kvality a dostupnosti hrazených služeb a systému veřejného zdravotního pojištění. Typickým opatřením je v tomto ohledu například zavedení možnosti poskytovat stipendia studujícím lékařům, kteří se zaváží po skončení studia či atestace pracovat v lokalitách se sníženou dostupností zdravotních služeb nebo v oborech, v nichž je nedostatečná možnost personálu. V podstatě tím umožňujeme pojišťovnám, aby se aktivně podílely na tvoření sítě a zvyšování dostupnosti zdravotní péče v oblastech, kde je to obtížné. Považuji za zcela nezbytné, aby hrazená péče, zejména v ambulantních odbornostech, byla dostupná rovnoměrně na celém území České republiky.
Oblast poskytování hrazené přeshraniční péče, u přeshraniční péče zavedeme mechanismus, který přispěje ke snížení administrativních bariér pro pojištěnce, kteří musí čerpat péči v zahraničí. Návrh tak obsahuje například možnost, aby zdravotní pojišťovny, za účelem zajištění místní a časové dostupnosti hrazené zdravotní péče, uzavíraly smlouvy také se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb. Dále pak budou pojištěnci oprávnění čerpat v zahraničí do výše tamější úhrady i dlouhodobou či plánovanou péči, a to zejména v situacích, kdy bude v příhraniční oblasti některá odbornost, například praktický lékař, nedostupná. Je to věc, po které volají starostové, po které volají hejtmani v regionech, kde je opravdu tento problém, že zdravotnické zařízení na opačné straně hranic je daleko dostupnější než v naší republice.
Oblast léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, cílem návrhu zákona v této oblasti je upravit a upřesnit postupy v rámci řízení vedených Státním ústavem pro kontrolu léčiv tak, aby byly odstraněny některé administrativní a ekonomické bariéry pro vstup jednotlivých komodit na trh v České republice a jejich setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění, a to opět za účelem zajištění jejich dostupnosti.
Konečně předposlední je oblast zajišťování dostupnosti stomatologické péče. Návrh v této oblasti promítá odklon od používání amalgámových zubních výplní, která bude mimo velmi výjimečné případy od 1. července 2026 zakázána právním předpisem Evropské unie, a s tím související garancí úhrad jiných výplní u všech cílových skupin pojištěnců. ***
