Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.20 hodin)
Poslankyně Lenka Dražilová: Já také děkuji za slovo, přeji všem pěkné poledne. Dovolte mi, abych vystoupila jednak se stanoviskem našeho klubu, a jednak také z titulu předsedkyně podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí. Je to pár dní, co vyšla v médiích zpráva postavená na výzkumu dvou univerzit, že roste počet mladých lidí, kteří nechtějí mít děti. Dramatický titulek z tohoto článku by mohl znít, že pouze 30 procent dnešních mladých do 33 let chce mít někdy v budoucnu dítě. Já zde nechci řešit důvody, protože tohle by bylo opravdu nadlouho, ale chci říct, že se potvrzují obavy demografů, že se mění profil populace, že to s sebou ponese řadu změn ve společnosti, na které se opravdu musíme připravit.
Jednou z oněch změn bude nutnost přenastavit systém dlouhodobé péče tak, aby měl nejen dostatečné kapacity, ale především, aby byl finančně udržitelný. Co je potřeba si na rovinu říct, že zde nemáme návrh zákona, který by řešil problém dlouhodobé péče na několik dalších desetiletí dopředu. Ve skutečnosti jde pouze o to, abychom vyhověli Evropské komisi. Všichni víme, že v současné době hrozí Česku riziko, že bychom mohli přijít o více než 9 miliard korun z Národního plánu obnovy, protože jednou z podmínek financování je, abychom systém dlouhodobé péče reformovali a lépe zapojili, respektive propojili zdravotní a sociální péči o lidi, kteří se o sebe nemohou postarat. Kdyby chtěla být ironická, tak řeknu, že poté, co vláda Petra Fialy zatížila na přání Evropské komise občany novými ekologickými daněmi, a zakázala prodej aut se spalovacími motory, tak její další experiment probíhá na poli sociální péče.
Na druhou stranu ale bych chtěla panu ministrovi a některým poslancům, kteří se tomu věnovali, poděkovat za to, že se v průběhu legislativního procesu formou pozměňovacích návrhů podařilo tento původně špatný návrh dopracovat, a podařilo se eliminovat alespoň některé hlavní problémy, na které jsme poukazovali. Dokonce i do terénních služeb, kde jsme poukazovali na to, že se neřeší vůbec nic, tak směřují některé pozměňovací návrhy. V návrhu zákona jsou dobré věci. Jednoznačně pozitivní změnou je rozšíření zdravotní péče do dalších sociálních služeb, sdílení zdravotních informací, legislativní zakotvení služby komunitního charakteru, nová povinnost pro poskytovatele sociálních služeb, po které volal ombudsman, a to je dodržování důstojnosti člověka. Rozhodně však stále nepůjde o dokonalou zákonnou úpravu a je fér si říct, že vláda touto cestou tlačí normu, o které víme, že bude co nevidět potřeba znovu upravit, a některé věci nám opravdu teprve ukáže praxe.
V návrhu zůstalo diskutabilní zrušení kontraktační povinnosti pojišťoven, a naopak povinnost pobytových sociálních služeb se registrovat jako zdravotnické zařízení. Zůstaly tam pasáže, a já už jsem o tom mluvila v prvním i ve druhém čtení, které už na první pohled vypadají, že je nepsalo ministerstvo, ale někteří velcí poskytovatelé služeb sami pro sebe. Celkově zákon zavádí řadu nových byrokratických kroků, které přitom nemají vůbec žádný, nebo přinejmenším řádně odůvodněný smysl. Sociální péče bude vyžadovat více administrativy a tím se nám opět prodraží. Na závěr bych chtěla říct, že o tom, zda zákon podpoříme jako celek, rozhodne schválení pozměňovacích návrhů, které jsou pro náš klub zásadní. Pokud budou naše pozměňovací návrhy zamítnuty, tak rozhodně nebudeme hlasovat pro návrh zákona jako celek. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi několik jenom poznámek k tomuto jistě velmi důležitému zákonu. Zdravotně-sociální pomezí je velkým problémem i ve všech vyspělých zemích. Někteří se s tím vypořádají lépe, někteří hůře, ale my tady jsme zapomněli na jednu složku, a to mně stále z toho není jasné ani přes všechny dotazy, byť vítám rozšíření zdravotních služeb v tom smyslu sociálních klientů, a to je platba. Ta platba není jasná, ptala jsem se opakovaně pojišťoven, tvrdí, že se k tomu nevyjadřovali. A pak to, co já vidím jako velký problém, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí si s tím jistě dalo velkou práci, o tom jako žádná pochyba, ale hovoříme tam o zdravotním stavu obyvatel, jsou tam zdravotní služby, ale zdravotní výbor to ani neviděl a nebylo možné tedy tím se k tomu jako garanční výbor vyjádřit, nebo alespoň jako spolugaranční výbor. Vidím to jako velký problém, protože v podtextu toho zákona se uvažuje o pojišťovnách jako vlastně bezprahovém donátoru peněz a oni tolik peněz teda ty pojišťovny podle mých informací písemných nemají, takže mně tam opravdu není toto jasné. Mám trošku pocit, že předchází přání, možná realitu, ale rozhodně tento zákon nebyl zcela dobře projednán a v těch zdravotně sociálních věcech stále není jasná ta platba. Mám pocit, že se neúměrně zatěžuje pojišťovna, která už na to nemá, a chci vědět, jestli pojišťovny se vyjádřily kladně, že jsou schopni toto dále poskytovat. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Ještě mám s přednostním právem, paní poslankyně Mádlová, tady paní Lucii Šafránkovou, která byla zplnomocněna klubem SPD, aby vyjádřila jejich stanovisko. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi opravdu krátké stanovisko za náš poslanecký klub, který tento návrh zákona nepodpoří. Původní ministerský materiál byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení začátkem ledna letošního roku, a to aniž by byl právě s klíčovými sociálními partnery projednán. Je zřejmé, a to uznáváme, že právní úprava nejrůznějších právních i věcných institutů spadajících právě pod oblast sociálně zdravotního pomezí je nutná a zároveň nezbytná. Ovšem nelze za pochodu a zbrkle měnit dosavadní systém, dokud nebudou vyřešeny základní problémy, které tato změna dle expertů z dotčených oborů může vyvolat, ať už se jedná zejména o sladění poptávky po pobytových sociálních službách s jejich nabídkou, to znamená, neměnit současný právní a faktický stav, dokud nebude dostatek pobytových sociálních služeb pro osoby v nejrůznějších nepříznivých zdravotních či sociálních situacích, dokud nebudou jasným a odpovídajícím způsobem vyřešeny otázky dlouhodobého financování těchto služeb, a dokud nebude k dispozici dostatek kvalifikovaného a důstojně zaplaceného personálu ve všech těchto zařízeních. Tento vládní návrh komplexně neřeší všechny problémy při poskytování sociálních služeb a zdravotní péče. Zejména tehdy, má-li být poskytována současně, paralelně v jednom typu pobytového zařízení.
Návrh beze zbytku také neřeší ekonomické a finanční dopady plánovaných změn do obou segmentů, tedy do sektoru sociálních věcí a do sektoru zdravotnictví. Velký problém vidíme i v zavádění budoucí finanční spoluúčasti klientů těchto služeb, kde je problém dlouhotrvajícího podfinancování sociálních služeb přenášen na jejich klienty a poskytovatele. Je nutné nejprve zkvalitnit dosavadní systém poskytování sociálních služeb a odstranit jeho mezery a slabá místa ve smyslu dobudování dostatečné sítě příslušných zařízení vzhledem k potřebám jejich klientů. Je také nutné řešit akutní nedostatek pracovníků v tomto sektoru a odstranit jeho důvody. Jde o lékařský a ošetřovatelský zdravotnický personál, a hlavně o otázku jejich nízkých mezd. V případě překotného schválení této novely lze předpokládat vysoký tlak na rodiny a příbuzné, aby si své blízké převzali do domácí péče, což také v některých případech může v praxi znamenat pro ty rodiny velký problém. ***
