Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(22.40 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Tak chci jasně uvést na pravou míru, že ta nula peněz ve skutečnosti znamená 6,6 miliardy korun. A, ano, musíme se bavit a hledáme způsob řešení, pokud se nepodaří schválit rozpočtové určení daní, na kterém byla většinová shoda i při jednání hejtmanů - a je jasné, že to nebyla jednoduchá shoda - ale znamená zásadní posun v tom, že nerozdělujeme peníze náročným způsobem a nákladně přes dotace Státního fondu dopravní infrastruktury, ale ty peníze mohou plynout přímo jako daňový příjem jednotlivých krajů, mnohem správněji, než je to průtokové ohřívání skrz Státní fond dopravní infrastruktury. A na tom, si troufnu tvrdit, panuje u všech ekonomů jednoznačná shoda a je to také jeden z obvyklých závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu.
Celková částka a navýšení, reálná výše toho, kam se podařilo dospět se 160 miliardami, a jak je to s tou reálnou částkou. Tak tady bych chtěl jednak zdůraznit, že se opravdu daří i díky soutěžím budovat víc a víc kilometrů. Ta reálná hodnota peněz ve stavebnictví, v tomto případě ve veřejných zakázkách, tu dobře ukazuje například porovnání dvou úseků, které jsem rychle našel, oba dva jsou zhruba srovnatelné - v jednom případě jde o úsek D3 Hodějovice-Třebonín. Ta stavba začínala v roce 2019, má 12,5 kilometru, zhruba 2 100 metrů mostních konstrukcí, a stát za ni zaplatí 5 miliard 804 koruny, což vychází na 1 kilometr 464 milionů. A podobná stavba, úsek Dé trojky Kaplice-Nažidla, 12 kilometrů, délka mostu 2 610, vysoutěžená částka 4 miliardy 295 (milionů), ten úsek se začal stavět letos a 1 kilometr dálnice zhruba stejných parametrů vychází na 357 milionů korun. Tak chceme-li se bavit o reálných srovnáních, tak pak pojďme vzít férově v potaz všechny soutěžní nabídky a pojďme se bavit o tom, co se reálně za ty peníze daří v České republice budovat. A tady, myslím, je potřeba objektivně říct, že díky aktuální soutěžní praxi se daří za ty peníze, které investujeme, budovat opravdu zároveň rekordní počet kilometrů dálnic. A investujeme zhruba dvojnásobek ve srovnání s rokem 2019 v ŘSD do přípravy staveb a dokonce více než dvojnásobek na Správě železnic v porovnání s rokem 2018.
A poslední poznámka. Ano, já se samozřejmě nemůžu smířit s hodnotou investičních prostředků v střednědobém výhledu. A nepodařilo se tady najít řešení už v rámci schvalování a přípravy střednědobého výhledu. Dávám vám za pravdu v tom, že v loňském roce ten původní - nebo respektive pro letošní rok původní střednědobý výhled počítal s nějakými 126 miliardami korun, teď je to 160 miliard korun. Zároveň ale chci zmínit, že se intenzivně pracuje na PPP projektech, které do budoucna umožní nahradit díl peněz, které směřují v okamžitém, krátkodobém investičním balíku peněz s výstavbou důležitých staveb. V tuhle chvíli jsme ve fázi vlastně už vyhodnocování kvalifikace jednotlivých soutěžních nabídek pro Dé pětatřicítku a v průběhu příštího roku bychom tady v Poslanecké sněmovně měli schvalovat finální smlouvu. Pracuje se na dalších významných projektech, ať už na železnici nebo na dálnicích, s tím, že už v únoru bychom měli vědět, jaké je doporučení zjišťovacích studií, studií proveditelnosti pro dálniční stavby i pro vysokorychlostní tratě. Ale v každém případě je to už v tuhle chvíli velký balík odvedené práce na nově zřízeném oddělení PPP na Ministerstvu dopravy pro to, abychom se dokázali s investičními potřebami vypořádat. Tolik velmi stručná reakce na slova kritiky, která tu zazněla a která nebyla opodstatněná.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jednalo se závěrečné slovo, takže se ptám ještě pana zpravodaje? Nemá zájem o závěrečné slovo.
V tom případě můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, do níž se nikdo nehlásí, přesto poprosím pana zpravodaje, aby se přihlásil k usnesení.
Poslanec Stanislav Blaha: Já se hlásím k usnesení přijatému hospodářským výborem. Usnesení Poslanecké sněmovny by tedy znělo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky po projednání schvaluje sněmovní tisk 812, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2025 a střednědobý výhled na roky 2026 a 2027 v předloženém znění."
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem mezitím už přivolal kolegyně a kolegy.
Končím tedy podrobnou rozpravu.
Znovu se táži, jestli máte zájem o závěrečné slovo? Pan ministr nemá asi zájem, pan zpravodaj taky ne.
V tom případě se můžeme za chvíli pustit k hlasování, ale předtím se vás ještě odhlásil, prosím o přihlášení. (Odmlka.)
Budeme hlasovat tedy návrh usnesení.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti?
Máme hlasování číslo 263, přihlášeno 166, pro bylo 92, proti bylo 60. Přijato.
Tímto tedy končím bod, s tím, že návrh usnesení byl schválen.
Jsme u bodu
156.
Návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2025 a střednědobého výhledu SFŽP ČR na roky 2026-2027
/sněmovní tisk 821/
Materiál uvede ministr životního prostředí pan Petr Hladík a já ho prosím, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásný dobrý večer. Chci vám představit návrh státního rozpočtu Státního fondu životního prostředí a také střednědobý výhled na roky 2026 a 2027. Rozpočet je koncipovaný jako vyrovnaný, částka příjmů a výdajů je 45,5 miliardy korun. Největší objem příjmů tvoří transfery z Evropské investiční banky, a to na takzvaný Modernizační fond, ve výši 36,3 miliardy korun. Dále se jedná o příjmy ze státního rozpočtu z kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí ve výši 6,3 miliardy, které se skládají z příjmů na podporu vodohospodářské infrastruktury ve výši 3 miliard a příjmů z Národního plánu obnovy ve výši 3 miliard a příjmů na projektová schémata OPŽP ve výši 200 milionů a také OPST 107 milionů. Součástí příjmů jsou také příjmy z národního fondu, které realizoval předfinancováním projektů mechanismu takzvaných norských projektů (?) ve výši necelých 300 milionů korun. V neposlední řadě jsou příjmem Státního fondu životního prostředí příjmy, které vyplývají z legislativy, a to ve výši 2,4 miliardy korun.
Státní fond životního prostředí dále administruje i projekty, které jsou určeny a vedeny v kapitole Ministerstvo životního prostředí, 315. Pro rok 2025 jsou plánované výdaje na financování Operačního programu Životního prostředí ve výši 7,5 miliardy, tedy podpora projektů řešení kanalizace, vodovodů, energetických úspor, projektu na protipovodňová opatření, projektu na zlepšení stavu přírody či zadržování vody v krajině a podobně.
Rovněž jsou plánovány i výdaje z Operačního programu Spravedlivé transformace ve výši 10,6 miliardy. Hlavní část výdajů by měla být směřována na podporu takzvaných strategických projektů.
Celkový plánovaný objem všech výdajů administrovaných Státním fondem životního prostředí, včetně výdajů vykázaných v kapitole 315, je pro rok 2025 predikovaných ve výši 62,7 miliardy korun.
Je vám také předkládán výhled, takzvaný střednědobý plán, na rok 2026, 2027. Nejvyšším objemem výdajů je předpoklad v rámci Modernizačního fondu, a to přibližně ve výši 42 miliard korun. Děkuji za pozornost. ***
