Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(21.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, nezpochybňujete hlasování, čímž můžeme tento bod definitivně ukončit. Já vám děkuji za spolupráci.
Pojďme k dalšímu bodu a to je bod
153.
Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2026 a 2027
/sněmovní tisk 806/
Tento materiál uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představil střednědobý výhled (Hluk v sále.) státního rozpočtu České republiky...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás poprosím všechny o klid v sále. Kolegyně, kolegové, prosím, děkuji.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: ... na roky 2026 a 2027. Vláda ho schválila 25. září letošního roku a podle zákona o rozpočtových pravidlech ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Chtěl bych uvést základní údaje státního rozpočtu pro rok 2026 a 2027. Pro rok 2026 by celkové příjmy státního rozpočtu byly 1 bilion 965,3 miliardy korun a výdaje státního rozpočtu 2 biliony 190,3 miliardy korun, saldo minus 225 miliard. Většina z vás by si v tomto okamžiku měla položit otázku, proč jsou ta čísla menší než v právě schváleném rozpočtu na rok 2025. Odpověď je velmi jednoduchá: protože v rozpočtovém výhledu nepoužíváme evropské peníze, které se rozpočtují jako neutrální, takže v právě schváleném rozpočtu na rok 2025 je ta částka na straně příjmů i výdajů. Pokračuje konsolidace saldo minus 225 miliard, pro rok 2027 jsou příjmy odhadovány na 2 biliony 47,3 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu na 2 biliony 227,3 miliardy korun, saldo státního rozpočtu 180 miliard korun.
V tom uvedeném materiálu také máte uvedeno podrobnou tabulku, kdy jsou celkové příjmy a celkové výdaje od roku 2019 do roku 2027. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu (Hluk v sále.) státního rozpočtu na roky 2026 a 2027.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás ještě jednou všechny poprosím v sále, prosím o klid, případně abyste si vyřídili vše před sálem. Ještě jednou, prosím. Děkuji.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na roky 2026 a 2027 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda dne 24. 4. letošního roku, včetně povolených úprav, které vyplývají ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2026 a 2027 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna roku 2024, která je k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí. Růst reálného HDP pro roky 2026 a 2027 je v srpnu roku 2024 odhadován na 2,6 procentního bodu. Spotřebu domácnosti by měl podporovat růst reálného disponibilního důchodu a postupná normalizace míry úspor.
Investiční aktivita bude tažena soukromými investicemi, pozitivně na tvorbě hrubého fixního kapitálu bude působit plánovaná investice společnosti Onsemi do výroby čipů a také výdaje související se stavbou nových bloků jaderných elektráren. Akumulace zásoby již v uvedených letech výhledu měla odpovídat vývoji obvyklému pro danou fázi hospodářského cyklu. Změna stavu zásob by tak růstu HDP měla přispívat kladně. Na dynamiku exportu bude příznivě působit hospodářský růst v zahraničí, silná domácí poptávka, ale zároveň podpoří dovoz. Saldo zahraničního obchodu by tak ve výsledku mělo ekonomický růst mírně tlumit.
Meziroční inflace se v letech výhledu, to znamená v letech 2026 a 2027, měla pohybovat v těsné blízkosti 2procentího inflačního cíle České národní banky. Růst spotřebitelských cen by měl být tažen tržními vlivy, příspěvek administrativních opatření k průměrné míře inflace by mohl dosahovat 0,3 procentního bodu. Proinflační a protiinflační faktory by měly být v zásadě vyrovnané, nastavení měnové politiky by tudíž mělo být neutrální.
Míra nezaměstnanosti by v letech výhledu mohla díky pokračujícímu hospodářskému růstu a silné poptávce po práci velmi zvolna klesat na 2,5 procentního bodu, zaměstnanost by v roce 2026 měla nepatrně vzrůst, v roce 2027 by však vlivem nepříznivého demografického vývoje se mohla snížit. Dopady poklesu populace v produktivním věku na trh práce bude nicméně tlumit pokračující nárůst míry participace. Přetrvávající nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce nedovolují výraznější zpomalení růstu nominálních mezd, výdělky by vzhledem k nízké inflaci porostou i v reálném vyjádření, růst objemu platů a mezd by se mohl pohybovat v uvedených letech kolem 5 procent.
Hospodaření sektoru vládních institucí by se mělo v letech výhledu pohybovat pod hranici deficitu 2 procent HDP. Fiskální politika by měla působit restriktivně, výdajové rámce budou sestavovány ve shodě se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a fiskálně strukturálním plánem. Ten jsme letos poprvé sestavovali podle nových fiskálních pravidel Evropské unie a odeslali jsme ho včas zhruba před dvěma měsíci Evropské komisi a jedná se o čtyřleté fiskálně strukturální plány a musíme naplnit podmínku strukturálního deficitu ve výši 1,75 procentního bodu HDP v roce 2026 a 1,25 procenta HDP pro rok 2027. To znamená, že oproti prognóze tak počítáme s nutným dodatečným fiskálním úsilím pro rok 2027 ve výši kolem 0,5 procentního bodu. Pokud se podíváme na saldo a dluh v sektoru vládních institucí, tak odhadujeme, že z letošních 44,1 (procenta) by se to mohlo zvýšit o 1 procentní bod v roce 2027. Proti minulé prognóze je to zlepšení o takřka 2 procentní body v cílovém roce 2027.
Nicméně je tady třeba uvést, že jak makroekonomická, tak fiskální predikce jsou zatíženy značnou mírou rizika. Logicky, pokud se jedná o predikci ze srpna roku 2024 a odhadujeme makroekonomický vývoj či fiskální predikci pro roky 2026, jedná se především geopolitická rizika, válka na Ukrajině, situace na Blízkém a Středním východě, strukturální problémy Německa, faktory, které mohou narušit mezinárodní obchod, problémy v dodavatelských řetězcích, nová cla, perzistence vysokého růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání a v neposlední řadě přetrvávající nedostatek pracovních sil v České republice. Pokud se podíváme na základní údaje této predikce, tak v letošním roce se HDP odhaduje na necelých 8 bilionů korun. Pro příští rok, to jsme měli před chvíli ve schváleném návrhu rozpočtu pro rok 2025, to bylo přibližně 8,4 bilionu korun, v roce 2026 8,8 bilionu korun a v roce 2027 se hrubý domácí produkt odhaduje zhruba na 9,2 bilionu korun s tím, že podle predikce bude zhruba konstantní hospodářský růst něco víc než 2,5 procentního bodu ročně.
Podrobněji k příjmům. Když se podíváte na střednědobý výhled pro příští rok a podíváte se na právě schválený státní rozpočet roku 2025, tak ten rozdíl mezi roky 2025 a 2026 je vlastně zanedbatelný, necelé 3 miliardy korun, mezi roky 2026 a 2027 je ten růst daňových příjmů odhadován zhruba na 30 miliard korun. ***
