Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Stejně tak třeba když se podíváme ve Spojených státech, tak ve Spojených státech podle zákona má každá agentura zřizovaná zákonem povinnost sestavit seznam svých cílů a konfrontovat ty dosažené výsledky a výkonnost v poměru k nákladům právě s tou realitou tak, aby zákonodárci se dozvěděli, jakým způsobem jsou ty peníze utraceny. A ne že dostaneme v každé kapitole pouze sjetinu číselných údajů o tom, kolik peněz bylo utraceno na platy, kolik peněz bylo odvedeno na pojistném, jaký je rozsah programu, a tak aby byly všechny tyto tři prvky synchronizovány. To znamená, jak státní závěrečný účet, tak státní rozpočet, tak střednědobý výhled, protože i v tom střednědobém výhledu nám potom chybějí informace o tom, jak se investiční akce propisují do budoucnosti, abychom viděli, jaký to bude mít dopad třeba na budoucí zadlužení České republiky a na ekonomický výhled naší země.
Děkuji předem za zvážení podpory tohoto návrhu usnesení, abychom zajistili kvalitnější státní závěrečný účet a rozpočtování do budoucnosti.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy? Není tomu tak, všeobecnou rozpravu končím.
Táži se na závěrečná slova? Pan ministr má zájem? Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak já budu krátce reagovat na vystoupení Jakuba Michálka. Teď pominu ten jako mírně, bych řekl, legrační přístup, že hodnotíme rok, kdy jste ještě byli plnohodnotnou součástí vlády, včetně materiálů, které jsme měli do dubna. Ale v mnohém z toho, co říkal Jakub Michálek, co se týče struktury a metodiky státního závěrečného účtu, souhlasím. To usnesení nedoporučuju podpořit dnes, protože zejména v té druhé části ten termín, zákonný termín předložení státního závěrečného účtu, je 30. duben, a nejsem si jist, zda jsme schopni nastavit procesy tak, abychom měli ty audity, po kterých se tam volá, do 30. dubna, hotovy, Spíše si myslím, že ne, protože jsme v prosinci, nemáme ty auditory, všechny kapitoly státního rozpočtu. Nic proti té myšlence, ale nedoporučuju dnes to usnesení přijmout.
Možná překvapivě pro Jakuba Michálka, my na tom pracujeme, jak to změnit, protože si myslím, že i v té veřejné debatě ten excelovský přístup k sestavování rozpočtu mně extrémně vadí. Občas to používali kolegové z Pirátské strany: my máme jenom 102,2 procenta loňských výdajů, a to jsme poraženi, protože tato kapitola má 106,3 procenta. Tomu říkám excelovský přístup.
Bylo by dobré, kdybychom si řekli: tyto cíle byly splněny, daří se nám, doporučujeme do této oblasti dát více peněz, proto chceme na tuto konkrétní politiku o 2 miliardy víc, a možná to nebude 102, ale 104 procent.
Obecně, když se podíváte na komentáře nejenom nás politiků, ale i komentátorů, když se zveřejní návrh rozpočtu, tak se vlastně porovnává, že 100 procent je ten loňský rok, a teď se porovnává, kdo má víc, a kdo má méně. Kdo má víc, je teoreticky jako vítěz, a kdo má méně, je teoreticky jako poražený. Místo abychom se podívali my všichni, to není výtka vůči konkrétní politické straně nebo konkrétní vládě či konkrétní opozici, jestli těch loňských 100 procent bylo vynaloženo na ty cíle, které jsme sledovali, když jsme tam ty peníze alokovali, a zda jsme dosáhli těch parametrů, které jsme deklarovali.
Mnohdy je pravda, že ty parametry na začátku nejsou, zase, říkám to ze zkušenosti z dlouhého rozpočtového procesu bez ohledu na konkrétní vládu a nechci říkat, teď je to lepší, a minule to bylo horší, a předminule to bylo lepší, a podobně. To si myslím, že je žádoucí změna, my na ní pracujeme. Myslím si, že nemusíme ani nic měnit legislativně, že ty dodatečné materiály se dají přidat k tomu, na co jsme zvyklí. Nemyslím, že je užitečné, když máte tu vývojovou řadu z roku na rok, úplně tu metodiku změnit, ale dá se tam leccos dodat pro ty, kteří budou mít zájem posoudit například, zda se povedlo splnit. Vždyť my přece víme moc dobře, že se použije headline a pak se tak roky používá.
Tak jako příklad, aniž bych se chtěl dneska přít, máme stavební spoření, které reálně není stavební spoření, správný název by zněl spoření se státní podporou. Ale to je úplně něco jiného, než stavební spoření, a takhle bychom mohli.... Penzijní připojištění, když se podíváme, jaká je realita, většina peněz je legitimně podle zákona vybrána před odchodem do penze. A takhle bych mohl pokračovat, že ten nadpis, a pak se to dlouhodobě v té politické debatě používá, neodpovídá pak té realitě a na co jsou ty peníze vlastně vynakládány.
Takže doporučení: dneska to usnesení nepřijmout, ale mnohé z těch podnětů k metodice, ke změně metodiky rozpočtování státního závěrečného účtu beru vážně. Ale souhlasím i s tou připomínkou., a my jsme to nezvládli, jako žádná z předchozích vlád, ideální je to udělat na začátku volebního období. To neznamená, že teď to nemůžeme připravovat a být na to připraveni, ale reálně - volby budou někdy buď na konci září, nebo první víkend v říjnu, a vláda musí poslat návrh zákona od 30. září, což může být týden před volbami, nebo týden po volbách. Nevíme, jak přesně. To asi není ta pravá doba a asi to nebude tak sledované jako rozpočet v běžném roce, který není volební.
Tady se ukazuje, jak nešťastné bylo posunutí termínu voleb, nic s tím neuděláme. V okamžiku, kdy volby byly někdy na přelomu května a června, tak vítězové voleb měli čas sestavit návrh rozpočtu. Teď, když máme volby někdy v tom září, nebo říjnu, tak vítěz voleb zdědí návrh rozpočtu. To je jenom konstatování faktu, tak to prostě je. My jsme zdědili návrh rozpočtu, ale bohužel Sněmovna nemá pevný termín voleb, a to posunutí z hlediska rozpočtu na podzimní termín voleb fakt není výhodné pro nikoho. Ani pro ty, kteří sestavují poslední návrh rozpočtu. Sami víte, kolik to bere politické energie. Já sám nevím, kolik tomu budeme věnovat (času?) na ten materiál. Tady, sem přijde 30. září 2025. Říkám, může to být týden po volbách, nebo čtyři dny před volbami, jestli si dobře pamatuju ty víkendy. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda má také zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá.
Žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, nezazněly, přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. (Žádost adresovaná předsedající mimo mikrofon.)
Samozřejmě, samozřejmě, ale my ještě máme podrobnou rozpravu, kdy je potřeba, aby se pan předseda odvolal na toto usnesení, které přečetl ve všeobecné rozpravě. To platí...
Já tedy otevírám podrobnou rozpravu a poprosím pana zpravodaje, aby nás také v podrobné rozpravě odkázal na usnesení rozpočtového výboru, a pak tedy pana předsedu Michálka. Nebo v pořadí: nejprve pan předseda Michálek... (Paní poslankyně Schillerová mimo mikrofon požaduje přečíst, o čem se bude hlasovat. Reakce mimo mikrofon.)
Nechám to být tedy. Dobrá, standardně se to dělá, ale když tady tedy jste přesvědčeni o tom, že není potřeba odkázat na tato usnesení, tak toto nebudeme absolvovat. Tedy podrobná rozprava běží.
Táži se pana předsedy Michálka, zda má zájem o vystoupení? Ano, má. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, já se hlásím k návrhu doprovodného usnesení, tak jak jsem ho přečetl v rámci předchozí obecné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak.
Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, odhlásím vás a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
Já tedy končím podrobnou rozpravu a táži se na závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj zájem také nemá.
Nyní bychom hlasovali o přednesených návrzích. ***
