Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(15.20 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Pan poslanec Kobza navrhuje nový bod na pořad schůze, a to pod názvem Porušování ústavního pořádku České republiky ze strany majitelů a provozovatelů sociálních sítí.
Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 144, přihlášeno 177 přítomných, pro 27, proti 81. Návrh byl zamítnut.
Konečně návrh paní poslankyně Pošarové, opět zařazení nového bodu, a to s názvem Zřízení vyšetřovací komise k předraženému nákupu NET4GAS.
Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?
Hlasování číslo 145, přihlášeno 177 přítomných, pro 78, proti 87. Návrh byl taktéž zamítnut.
Vypořádali jsme se s hlasováním o všech návrzích na změnu pořadu schůze, a proto budeme postupovat podle pořadu bodem číslo
208.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023
/sněmovní tisk 691/
Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo rozdáno jako sněmovní tisk 691/2. Tento materiál uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého teď prosím, aby se ujal slova.
Vás ostatní prosím, abyste se ztišili, kolegyně a kolegové. Ano, už jsem pana ministra požádala o vystoupení. Je tady příliš velký hluk, prosím tedy, abyste se ztišili.
Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi pár úvodních slov k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023. Já myslím, že je dobré, že to projednáváme před závěrečným hlasováním o návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Já se ve svém vystoupení omezím pouze na fakta, ale všem doporučím, pokud máte zájem, abyste se podívali do stenozáznamu a přečetli si, co vše tady zaznělo mezi zářím a prosincem roku 2022 na adresu návrhu státního rozpočtu pro rok 2023, a dneska si v klidu můžeme shrnout fakta.
Návrh státního závěrečného účtu byl Poslanecké sněmovně předložen podle zákona, a to na konci dubna letošního roku... (Odmlka pro hluk v sále.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, kolegyně a kolegové, já vás požádám, abyste se přesunuli do předsálí, pokud chcete cokoliv diskutovat, případně ztišili.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tento materiál kromě výsledků hospodaření státního rozpočtu informuje o makroekonomickém rámci roku 2023, hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů, stavu státních finančních aktiv a záruk, řízení státního dluhu a stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech podle zákona o zrušení Fondu národního majetku.
Takže jenom velmi stručně zopakuji základní parametry uvedené v tomto materiálu, což je sněmovní tisk 691. Nejsledovanější složkou veřejných rozpočtů je každý rok státní rozpočet a ten skončil v roce 2023 schodkem 288 miliard. Připomínám, že plánovaný schodek byl 295 miliard, takže výsledek byl o 7 miliard lepší, než byl Poslaneckou sněmovnou schválený schodek státního rozpočtu. Meziročně schodek klesl o 72 miliard z 360 miliard v roce 2022 na těch 288 miliard v roce 2023.
Připomeňme si, že v roce 2023 byla průměrná míra inflace vyšší než 10 procent, tím pádem jsme viděli značný dopad do řady povinných výdajů státu, jejichž celkový růst o 143 miliard povinných výdajů státu - o 143 miliard - tvořil dvě třetiny celkového růstu výdajů. Za téměř celou zbývající částí, to znamená za jednou třetinou růstu výdajů, stála mimořádná pomoc státu s vysokými cenami energií. I přes uvedené skutečnosti se podařilo meziročně snížit podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech státního rozpočtu o více než šest procentních bodů. Přispělo k tomu i poměrně vysoké tempo růstu příjmů rozpočtu ve výši 18 procent, které převýšilo tempo růstu výdajové strany o téměř sedm procentních bodů. Pomohl k tomu nejenom výběr standardních daní a pojistného vyšší o 10 procent, ale výnosy z mimořádně zavedených odvodů a daní, příjmy z EU, zejména z Národního plánu obnovy, i výnosy z majetkové účasti státu.
Objektivnějším měřítkem pro hodnocení hospodaření s veřejnými prostředky je stav veřejných financí jako celku. Je to to číslo vůči HDP, které se velmi často používá v mezinárodním srovnání. Takže dovolte velmi krátce jenom připomenout, jak další hlavní složky veřejných rozpočtů dopadly v roce 2023. Na jejich v zásadě pozitivním výsledku se podepsalo to, že veškeré náklady na zvládání mimořádných situací a valorizačních schémat nesl státní rozpočet. Zdravotní pojišťovny jako celek skončily ve schodku 1,8 miliardy. Jejich finanční rezervy dosáhly ke konci roku 2023 55 miliard. Státní fondy dosáhly přebytku 5 miliard a územní samosprávy rekordního schodku 72 miliard korun. Zůstatky na jejich účtech činily ke konci loňského roku 482 miliard korun.
V tom mezinárodním srovnání teď budu používat už revidovaná data z Eurostatu, ona data, která jsou uvedena ve státním závěrečném účtu. Takže deficit sektoru vládních institucí v roce 2023 dosáhl 3,8 procenta HDP po zásahu Eurostatu. Jenom chci připomenout, že Eurostat přepočítal naše výsledky v roce 2022, kde na rozdíl od roku 2023 zlepšil výsledek hospodaření veřejných rozpočtů o 0,4 procentního bodu. Tady se zejména projevuje akruální metodika daňových příjmů právnických osob, protože hotovostně se to samozřejmě započítává do toho roku, v kterém roce firmy platí daň ze zisku, ovšem v té akruální metodě se počítají do roku, v kterém ten zisk vznikl, proto bylo zlepšení hospodaření veřejných financí v roce 2022, přestože fyzicky ty peníze přišly v roce 2023, a naopak v roce 2024 byl o něco nižší výběr daně z příjmů právnických osob, proto se zase zpětně to promítlo do roku 2023, i když ten nižší příjem státu byl v roce 2024.
Zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně snížilo za 42,5 procenta nepatrně na 42,4 procenta HDP. V letošním roce předpokládáme snížení schodku po novele státního rozpočtu na 2,8 procenta schodku veřejných financí vůči HDP. To je zlepšení o 1 procentní bod proti roku 2023 a ve strukturálním vyjádření ten strukturální schodek 2,6 procenta HDP v roce 2023 by se v roce 2024 měl snížit o 0,5 procentního bodu na 2,1 procenta HDP.
Díky těmto opatřením nyní plníme maastrichtská kritéria, Evropská komise proti nám nevede řízení pro rozpočtovou nekázeň, jako vede proti sedmi členským státům. Jenom připomenu, že je to Francie, Itálie, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko... Sedmý stát takhle z hlavy nevyjmenuji, takže to se omlouvám, ale těch šest států v této chvíli podléhá zkoumání Evropské komise kvůli nedovoleně vysokým rozpočtovým schodkům a nedovoleně vysokému schodku veřejných financí vůči HDP.
To jsou základní fakta o hospodaření veřejných financí v roce 2023 včetně výsledků hospodaření státu, který je promítnut ve státním rozpočtu za rok 2023. ***
