Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Příjem z polostátních firem v příštím roce je totiž dán tím, jak tyto společnosti hospodařily letos, a Ministerstvo financí si predikovaný nárůst žádnou objektivní skutečností obhájit nedokázalo. Dokonce si troufnu říct, hyper nárůst.
Výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou v rozporu s platnou legislativou. Podle samotných zdrojů z vlády hovoříme o částce převyšující 20 miliard korun. Pokud tento problém v rozpočtu přetrvá, můžeme očekávat velký průšvih nejen pro obnovitelné zdroje, ale pro celou Českou republiku a její mezinárodní reputaci, třeba kvůli soudům a arbitrážím nebo omezeným zahraničním investicím.
V rozpočtu chybí jednotky miliard pro školníky, kuchařky a uklízečky, respektive nepedagogické pracovníky ve školství. Rozpočet Ministerstva školství totiž počítá s výdaji na zajištění těchto pozic jen do konce školního roku, tedy do 31. srpna. Existuje sice věcný záměr převodu financování nepedagogů na obce a kraje při současné změně rozpočtového určení daní, tato legislativní úprava ale nebyla schválena, a proto ani tady není jasné, z čeho se budou platy od září vyplácet.
Opět chybí peníze na důchody, a to v rozsahu 5 až 7 miliard korun. Ministerstvo financí zkrátka nepočítá s dostatkem prostředků na zákonnou valorizaci a zcela svévolně si tak chce zřejmě zopakovat ostudnou situaci z loňského roku, kdy kvůli hezčímu číslu pozapomnělo na peníze na mimořádnou valorizaci, takže se ve Sněmovně musely na poslední chvíli ve stavu legislativní nouze měnit zákony. Jak to dopadlo, jaký to mělo vývoj si všichni pamatujeme-
Přestože od publikace všech těchto pěti zásadních nedostatků uplynuly téměř dva měsíce, Fialova vláda pro jejich eliminaci neudělala fakticky vůbec nic.
Co je však ještě horší zprávou, varováním Národní rozpočtové rady výčet nesrovnalostí ani zdaleka nekončí. Podíváme-li se do připomínek jednotlivých rezortů, najdeme celou řadu dalších nášlapných min. Cituji Ministerstvo pro místní rozvoj: Předložená podoba rozpočtu znamená, že budeme muset rezignovat na podporu stabilizace a rozvoje ohrožených území, bezbariérových přístupů a výstavbu výtahů, budování infrastruktury v cestovním ruchu a podobně. Návrh dále nezohledňuje ani další významné potřeby rezortu v celkové výši cirka 8,8 miliardy korun, kdy se jedná především o prostředky na realizaci politiky regionálního rozvoje. V čerpání prostředků Evropské unie chybí ministerstvu minimálně 860 milionů korun ze státního rozpočtu, které jsou potřeba na spolufinancování. Konec citace z připomínek MMR.
Pro úplnost ještě dodám, že podle rezortu může kvůli tomuto šlendriánu přijít Česká republika úplně zbytečně o evropské zdroje v celkové výši 7 miliard korun. A k tomu všemu ještě chybí více než miliarda na pomoc základním školám v běžících programech, na které už čerpají finanční prostředky.
Další čertík na nás vyskočí z kapitoly MPO. Ta podle vlastních slov nedostala peníze na zahájení výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Cituji připomínky MPO: Výdajové limity kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2025 v předloženém návrhu nezahrnují prostředky na návratnou finanční výpomoc pro výstavbu nového jaderného zdroje. Čerpání této výpomoci je přitom plánováno od dubna 2025, zahájení výstavby projektu nového jaderného zdroje vyžaduje prostředky ve výši 13,5 miliardy korun. Konec citace MPO.
To se nám to hezky sbírá. Nejenže rozpočet nepokrývá mandatorní výdaje, ale nemyslí ani na důležité investice, kofinancování a způsobuje tak skryté a strukturální deficity, které nenápadně přehazuje na budoucí vlády.
O co více kreativity předvedl Zbyněk Stanjura v oblasti rozpočtových triků, o to méně se činil v oblastech, které přitom vláda deklaruje jako své priority. A tak, přestože se kabinet zaklíná investicemi, úsporami, sociálním smírem a vzdělanostní ekonomikou, rozpočet je ve skutečnosti rekordně neúsporný, asociální a stagnační.
Připomenu, co by rozhodně nikomu nemělo utéci. Provozní náklady státu explozivně rostou. Oproti roku 2021 je to o neuvěřitelných 50 miliard korun v jediném roce. Zatímco ministerstva klíčová pro budoucí růst naší země, jako je průmysl a obchod nebo místní rozvoj, se musí potýkat s bolestivými škrty. například na Úřadu vlády je v plánu zvýšit rozpočet skoro o třetinu. Jen v případě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a odměn poradců na Úřadu vlády má dojít k nárůstu na rekordních 67 milionů korun, což je o neuvěřitelných 21 milionů více než v roce 2021.
Kapitola úřadu vlády je vůbec zajímavá. Nakonec společně s Andrejem Babišem jsme načetli pozměňovací návrh, který její výdaje vrací zpátky na zem. Kde jinde by se přece mělo šetřit, než v samotném nejbližším okolí premiéra.
Rozpočet podřezává větev pod budoucností země. Ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu, snižuje. Zatímco v roce 2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 % HDP a v roce 2021 pak 2,4 % HDP, v příštím roce to bude sotva 2,3 % HDP. Také samotné výdaje na dopravní infrastrukturu jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami. A podobně, se rozcházejí i deklarované priority v dalších oblastech, jako je sociální smír nebo vzdělanostní ekonomika. Méně peněz na vědu a výzkum. Přestože máme pro tuto oblast speciálního ministra, jde na vědu a výzkum paradoxně méně procent výdajů rozpočtu, než v roce 2020, místo 2,5 % výdajů jen sotva 2,2 % výdajů rozpočtu. Třikrát rychlejší tempo zadlužování než za ministrů financí hnutí ANO. Je to tak. Deficit 241 miliard korun jednoduchou matematikou znamená, že ODS, která přišla k deficitu 376,6 miliardy korun, ve výsledku snižovala schodky ročním tempem nižším než 30 miliard korun, to je 0,37 % HDP ročně. Připomenu, že když v roce 2021 hnutí ANO avizovalo snižování o 0,5 % ročně, bylo to ze strany ODS vysmíváno jako neambiciózní. Všichni si přitom pamatujeme, jak zástupci ODS v čele s panem Fialou slibovali každoroční pokles deficitu - tu o 100 miliard korun, tu o 70 miliard korun, podle toho, jak se zrovna vyspali. Místo toho už nyní můžeme říct, že tato vláda nás za čtyři roky zadluží o 1190 miliard korun, tedy obtížně uvěřitelných 297 miliard korun ročně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočet na rok 2025 není jen souhrnem čísel, je odrazem toho, jak vláda vnímá svou odpovědnost vůči této zemi a jejím občanům. ***
