Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající. Já musím reagovat na kolegu Zunu. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, já jsem si to četla. Opravdu tento návrh byl připravován jako změna k trestnímu zákonu. To já zcela chápu a je to legitimní, to, co předložilo Ministerstvo spravedlnosti, to je zcela v pořádku, protože my budeme diskutovat i o výších trestů a podobné věci a tyhle, nejenom o samotné definici, to je věc toho ústavně-právního výboru, já to nerozporuji, já jsem si to četla, ale jenom proto, že to tam chcete mermomocí prosadit, a promiňte mi, bezpečnost naší země je důležitá - ale je důležitá, já to nevztahuju jenom na jeden stát. Prosím vás, my se zabýváme opravdu vším přece, a to nemusím být členkou výboru pro obranu. A já se domnívám, že to projednávání v rámci trestního zákoníku se všemi dalšími změnami je plně legitimní a je v pořádku, a tam proti tomu nemám nic. Ale opravdu tato cesta, je to nestandardní legislativní proces, a já se dokonce domnívám, že tím, že to přílepek, že by to mohlo být i zrušeno. A nemusím to podávat já. To opravdu hrozí zrušení, protože to prostě přílepek je o tom žádná. A tím, že se to teď snažíte dodatečně nahonit, že to vlastně řeknete na plénu, že to odůvodníte, ale soud by v případě, kdyby to posuzoval, se zabýval tím odůvodněním. Opravdu to může potom do budoucna, pokud to skutečně chcete, tak nevytvářejte problém, díky němuž by případně to mohlo být i zrušeno. Jenom se vám snažím říct, že standardní cesta znamená méně problémů pro budoucnost. Nic víc, nic méně. Ale zkuste třeba (Předsedající: Čas!) to poslouchat.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Válková, následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Já bych si dovolila teda položit panu ministrovi otázku, na kterou možná bude umět odpovědět, není to nic právnického. Já ctím, že každý z nás má určitou specializaci. Ten poslanecký pozměňovací návrh, o kterém diskutujeme spíš z těch formálních hledisek, ne z těch obsahových, to právě bych nechala až na to projednání ústavně-právního výboru, tak je zde jako předkladatel podepsán Martin Exner, Vít Rakušan, Pavel Blažek, Jan Bartošek, Pavel Žáček, Michal Zuna, Jakub Michálek a Petr Letocha. A ta 861, kterou předkládá ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který má úplně to stejné znění, který včera byl doručen do Sněmovny, tak tím pádem má jeden autor stejné znění dvou legislativních návrhů.
A já bych se zeptala pana ministra jenom jednoduše. Ví o tom, že autor pozměňovacího návrhu, který je součástí tisku 727, je současně předkladatel komplexní novely trestního zákoníku, v rámci kterého je stejné zdůvodnění a stejné zákonné znění té nové skutkové podstaty? Pokud nikoliv, tak se to vysvětluje, a jak jsem říkala, je jednoduchá cesta a možná, že jsme to i my příliš podrobně a zbytečně dlouho rozváděli, stáhnout tenhle návrh, protože se bude stejně projednávat, a myslím si, že to, že tam budeme mít novou skutkovou podstatu toho § 318a o měsíc dříve nebo později, pokud tedy projde ta komplexní novela trestního zákoníku, a pracuje se na tom, aby prošla, tak že to už asi nevadí, že to bude třeba o dva měsíce později. Takže otázka na pana ministra. (Předsedající: Čas!) Děkuji za případnou odpověď.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová s faktickou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla k té legislativní čistotě nebo právní čistotě. Když se připravuje nebo když Ministerstvo vnitra připravovalo tuto legislativu, tak pokud tedy chtělo zasáhnout do jiných zákonů, tak samozřejmě to udělalo tím, že připraví souběžně s tím změnový zákon, který bude řešit právě všechny zákony, které se budou řešit v souvislosti s tímto zákonem. Jestliže tady mé předřečnice říkaly, že už je připravována novela trestního zákona, tak vlastně pokud k tomuto chtěli přistoupit, tak měli toto udělat, vyjmout to z této novely a dát to formou změnového zákona, s tím související další zákony, pokud se mění. Takže já se tady plně vlastně ne podepisuji, ale vlastně tady se připojuji ke svým předřečnicím, které tvrdí, že to je přílepek, protože je to přílepkem. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se vracíme do rozpravy. Přihlásil se s přednostním právem pan ministr Rakušan, takže pan poslanec ještě posečká. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já jsem tímto panu poslanci Kotenovi výrazně pomohl, protože je nepříjemné být přerušen uprostřed své řeči tím, že končí čas vymezený pro jednání. Já už jsem za prvé na to zvyklý a za druhé věřím, že v pátek budeme mít možnost navázat přímo, a myslím si, že místo úvodního slova v pátek bude i dobré tím, že se budeme bavit o konkrétních věcech, které tady padly.
Abychom si srovnali datovou základnu a poslouchali se dobře. Čísla Ministerstva vnitra jsou následující: Celkově je na území České republiky - celkově - 579 508 občanů ukrajinské národnosti, a teď je to důležité, z toho 378 439 v režimu dočasné ochrany, 93 972 v režimu přechodného pobytu a 107 097 v režimu trvalého pobytu. Takže to jsou data, která sedí, tam žádné nejasnosti nemáme. Já to od začátku ne vyčísleno do jednotek říkám přesně takhle, říkám necelých 400 tisíc v dočasné ochraně a vždycky jsem uváděl, že více jak 200 tisíc v nějakém jiném režimu, většina z nich už z období, které je předválečné.
Potom je tady jedna otázka a tam není žádný rozpor. Já naopak i na té evropské úrovni, i tady, a vy jste mě citoval, od začátku říkám, že ty kapacity jsou vyčerpatelné, že Česká republika není nafukovací. A já si vzpomenu na naše debaty dva, dva a půl roku zpátky, kdy jsem od vás slyšel: a přijde na podzim situace, že tady ta stanová městečka budeme mít a podobně. A já říkám, žádná tu nebyla. A já říkám, žádná tu nebyla! I když jsme si tady tím vyhrožovali a v té společnosti jsme trošku budili nervozitu, že se něco takového stane, a prediktivně jsme budili ten strach. Lidé ho mají sami o sobě dost. Nestrašme je dopředu. Nic takového se nestalo. Měli jsme tady pro jednu specifickou skupinu uprchlíků tři týdny jedno stanové městečko. To je pravda, ale jinak ne. Jinak jsme to zvládli. Já říkám, kraje, ať už tam vládne kdokoliv, města, obce, soukromníci, ale zvládli jsme to. Ty kapacity jsme našli.
A teď samozřejmě máme tři scénáře. Jeden je ten mírný, a to je ten současný, kdy ve chvíli, když přichází dva tisíce lidí týdně a pouze 3 % z příchozích vyžadují jakékoliv poskytnutí ubytovací kapacity, pouze 3 % příchozích chtějí nějakou ubytovací kapacitu po státu, jinak si ji zajišťují sami, v tom případě jsme ve scénáři, který zvládáme. Samozřejmě, že těch externalit je tady obrovské množství - energetická krize na Ukrajině, možné pokračování konfliktu, obrovsky mrazivá zima a nedostatek tepla a podobně. To všechno je. A ty scénáře jsou zpracovány. Já jsem je v nějaké míře prezentoval na místech, kde mají být prezentovány, a samozřejmě jsme připraveni vám je na bezpečnostním výboru také říci. Ale co je pro nás rozhodující, je, aby kapacity stačily pro ubytování, a tam samozřejmě bez nějaké humanitární asistence státu. A to samozřejmě naplánováno máme a samozřejmě jsou i čísla a stavy, kdy už neexistuje české řešení a musí být to evropské. A my velmi doufáme a těšíme se na polské předsednictví, když jste se ptal na evropský kontext, které přichází teď po maďarském, protože Poláci mají ambici ve vnitřní bezpečnosti řešit několik věcí, na které jste se ptal. Kapacity těch nejvytíženějších zemí, kam patříme, mají chuť řešit i větší pomoc státům finanční, které byly zasaženy ukrajinskou krizí, což se nám také určitě bude hodit a bude se nás týkat, a jsme aktivně ve spojení s našimi polskými kolegy. ***
