Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Protože obě strany tam krvácejí. Lidé přichází o život a řešení to nemá, máme tisíc dní za sebou a řešení to nemá žádné.

Takže já vidíte, že tady ještě než jsem úplně začal zmiňovat lex Ukrajina VII, tak to jsou takové ty věci politické. To znamená, bych chtěl ještě jednou tady zopakovat, abyste nám opravdu nepodsouvali jako hnutí ANO něco, že jsme nějací proruští, že bychom nechtěli pomáhat, že bychom nechtěli ty věci řešit. Je to až nefér, pane ministře Jurečko, to, co jste tady pronesl, že by prostě pomáháte... Každý nějakým způsobem pomáhá. Někdo se ti nemusí chlubit, že někam jel po tornádu na traktoru pomáhat, prostě lidé pomáhají různým způsobem a rozhodně to sociální cítění máme a všechny lexy, byť s nějakými výhradami, jsme vám vždycky podpořili. Přestože jsme v opozici, přestože nemáme tu sílu v těch ministerstvech, nemáme za sebou ty úředníky, tak myslím si, že napříč spektrem jsme se dokázali na některých smysluplných věcech domluvit s panem ministrem. A protože to neděláme čistě pro sebe, je to prostě věc, která jde napříč, jak otázka migrace, tak otázka integrace Ukrajinců do naší společnosti. Musíme si uvědomit, že vlastně 5 % naší společnosti dneska tvoří Ukrajinci. Bude to největší minorita vlastně v České republice, překonají Slováky, překonají Němce, prostě my je tady máme, Prostě my je tady máme a oni nám tady zůstanou. Je to velká skupina osob, která samozřejmě se zase většinou objevuje v těch velkých městech, to znamená v Praze, Brně, v Ostravě, v Plzni máme velkou skupinu. Trošičku nám to samozřejmě jaksi pokřivuje trh s byty, kterých je nedostatek, protože ti lidé musí někde bydlet, to znamená, oni jsou schopni třeba zaplatit větší nájmy, potom zase prostě nejsou nájemní byty pro lidi a tak dále. Je s tím spojená celá řada samozřejmě problémů. Ať už je to zdravotní péče, sociální péče, ať už je to umisťování těch dětí do škol. Prostě najednou vám v ulicích stojí obrovské množství ukrajinských aut, že jo, protože ti lidé nepřijeli na koních, že jo, přijeli autama, takže my nemáme potom kde zaparkovat. Někdo v tom už vidí prostě vidí ukrajinskou značku a okamžitě už to na ně působí nějak negativně a tak dále. Všechny ty věci, které tady byly zmiňovány, já se k nim ještě zkusím dostat, protože shrnuju Ukrajinu, lex Ukrajina jako takovou, jako celek.

To znamená, než se dostaneme k těm pozměňovacím návrhům tak hodně věcí tady zaznělo z té ekonomické roviny. Tak pro diváky spíše od začátku konfliktu do konce srpna letošního roku uprchlíci z Ukrajiny do České republiky získali podporu ve výši 20 miliard 470 milionů korun. Během léta, nějakou míru podpory pobíralo víc jak 51 000 lidí z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu trvá více jak tisíc dnů, bohužel. Ten konflikt nám trošičku zamrzl, posouvá se to kousek sem a tam zpátky.

Podle údajů Ministerstva vnitra pobývá v České republice k nedělní půlnoci, mám teď čerstvý článek,  383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich v aktivním věku od 18 do 65 let je 165 200 žen a 106 500 mužů.

Tady se zastavím u těch mužů, protože to je opět jedna z věcí, kde úplně nejsme ve shodě s panem ministrem. Protože ti muži samozřejmě jsou v tom aktivním odvodovém věku, ne úplně všichni, můžou tam být nějací invalidé, můžou tam být nějací lidé, kteří z nějakého důvodu jsou vyvázáni z té vojenské služby, tři a více dětí už si odpracovali jakoby v uvozovkách na frontě ten svůj závazek, ale máme tady prostě hodně mladých mužů v tom odvodovém věku, kteří jsou na našem území. Abych byl objektivní, tak zase řada těch mužů prostě se tady objevila a chtěli požádat o víza dočasné ochrany a ta víza nezískali právě z toho důvodu, že ve svých cestovních dokladech, pakliže je vůbec mají, neměli přechodové razítko, což je jedna z podmínek, že vlastně překročí vnější hranici Schengenského prostoru, to znamená slovensko-ukrajinskou hranici přes hraniční přechod. Ti občané potom tady získávají pouze víza dočasné ochrany, pardon, víza strpění. A vlastně nemají nároky jakoby ty osoby, které jsou tady na víza dočasné ochrany. Je to takové zvláštní, že ve své podstatě dneska ta Ukrajina tahá za kratší konec, loví tam na svém území, když to takhle řeknu, své vlastní občany. To vidíte ta videa, kde jdou mladí lidi z kina a prostě ti náboráři jim tam dají podepsat povolávací rozkaz a my tady máme na území 100 000 mužů, nebo dejme tomu třeba z nich 70 000, kteří by asi spadli pod tu brannou povinnost a pod tu povinnost bojovat za tu svoji zemi, když teda chceme nějakým způsobem prostě tam zvítězit a ti lidé jsou tady na našem území.

Já vím, že pan ministr říká, že on jaksi jednak za prvé nemá srdce na to, aby ty lidi poslal do té války, a že nemá ani úplný nástroj, jak by ty lidi, jak by ty lidi vrátil na tu Ukrajinu. Zajímavé je, že ta Ukrajina před nějakým časem přestala poskytovat svoje konzulární služby vlastně lidem, kterým expirovaly cestovní doklady z důvodu právě, aby je pokud možno dostala na svoje generální konzuláty nebo zastupitelské úřady, aby jim mohly předat ty povolávací rozkazy. A byla myšlenka taková, že teda když někomu, kdo pobývá na území České republiky podle platného cizineckého zákona, expiruje cestovní doklad, tak tady pobývá vlastně nelegálně.

Tak to prostě je. A hledalo se nějaké řešení. Ten pozměňovací návrh, který my tam jeden z nich dáváme, je, že vlastně když tedy osobě nezávisle na své vůli vlastně jaksi expiruje ten cestovní doklad, nejsou tady poskytovány konzulární služby ukrajinské ambasády, tak vlastně se jim vydá cestovní průkaz totožnosti, do kterého se dá vízum dočasné ochrany. Takhle prostě to nahradíme, aspoň získáme jakýsi přehled prostě podle těch pasových knížek, tam budou nějaká čísla formulářová a získáme jaksi přehled o těchto osobách.

Ale je tady ta otázka, proč to teda ty Ukrajinci, proč to přestali, proč zavřeli ty svoje konzulární služby? Oni chtěli prostě jaksi dostat ty svoje muže nějakým způsobem zpátky nebo jim aspoň předat ty svoje povolávací rozkazy. Oni to nerespektovali a my dneska máme na území České republiky, nevíme kolik, nevím, ten údaj nemám přesný, možná kdyby ho mohl získat od pana ministra nebo z odboru azylové a migrační politiky (?), byl bych rád, kolik tady máme tisíc lidí, kterým vlastně expirovaly ty cestovní doklady, a řeší se to, nebo pakliže schválíme ty pozměňovací návrhy v rámci toho lex Ukrajina nějakým jiným způsobem.

Domnívám se, že teda jestliže pomáháme Ukrajině po všech stránkách, zasíláme tam humanitární pomoc, zasíláme tam vojenskou pomoc, jsme jim nápomocni po všech možných stránkách, tak prostě poslat jim tam jakoby v uvozovkách ty vojáky by asi nebylo od věci, aby se zapojili do toho boje proti té Ruské federaci a za osvobození svého území, protože samozřejmě ten samopal sám nevystřelí, ten tank taky sám nevystřelí, takže prostě bez těch vojáků se asi pravděpodobně ten konflikt nedá nějakým způsobem vyhrát. A hodně to zaznívá, hodně lidí se nás ptá jako politiků: Prosím vás, jak je možný, že když jdu v sobotu večer po Praze, po Plzni, po různých diskotékách, tak tam vidím desítky a desítky mladých mužů hovořících rusky, ukrajinsky, prostě, kteří prostě se baví? Samozřejmě jsou to mladí lidé, baví se, ale prostě občas taky se baví tak, že potom jsou z toho nějaké bitky, jsou z toho nějaké věci. Abych byl korektní zase z trestné činnosti Ukrajinců na našem území k tomu velkému příchozímu množství, tak samozřejmě nám to stoupá někam k pěti procentům trestné činnosti Ukrajinců. Jsou to většinou nějaké přestupky, ale je tam, jsou tam samozřejmě mezi nimi i nějaké těžší věci, ale vesměs v té komunitě, takže to nějak nezasahuje úplně do české komunity. Ale hodně máme problémy s alkoholem za volantem. To jsou prostě problémy, které potom se dotýkají samozřejmě i nás a lidé nám píší opět, protože já taky nechci potkat ukrajinského, bohužel zase byl to Ukrajinec, který jel asi 30 kilometrů na dálnici v protisměru a měl skoro 3 ‰. Takže když potom takový případ se stane, tak samozřejmě se toho chytí některá média a zase to vrhá světlo nad celou tu komunitu, což asi nikdo úplně nechceme. Nesmíme vytvářet prostě podmínky, aby si čeští občané začali myslet, že prostě tady je ten dvojí metr, že pro ty Ukrajince jsou nějaké vytvářené lepší podmínky než pro české občany. Zatím to tak v některých těch aspektech bohužel vypadá a potom to vrhá špatné světlo a potom se to může zvrhnout k tomu, že prostě ti lidé, začíná se ten narativ otáčet vlastně a je už úplně jiná situace v pohledu na Ukrajince oproti té situaci třeba před těmi třemi lety.

Tak na humanitární dávky, které tvoří část celkových nákladů na podporu Ukrajinců v ČR, vynaložily úřady v prvním roce války bezmála 8,7 miliardy korun. ***