Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já tedy všem děkuji a přesuneme se k bodu následujícímu, to je bod číslo 162, otevírám bod
162.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 660/ - třetí čtení
a projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě dne 30. října na 115. schůzi. Já už vidím, že místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Karel Rais.
Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 660/3. Ten byl doručen 26. září 2024 a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 660/4. A my tedy nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě.
A protože pan poslanec Kohajda je omluven, tak já odmazávám pana poslance a jeho přihlášku. Ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. A sice omlouvá se pan předseda Tomio Okamura do 10.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Marie Pošarová do 9.30 hodin z pracovních důvodů.
A já se ještě táži, zda někdo má zájem vystoupit v rozpravě k tomuto tisku? V rozpravě ještě? Prosím, pan ministr a poté pan zpravodaj. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tomuto návrhu změny vysokoškolského zákona jsme už věnovali rozsáhlou pozornost v předchozích diskuzích, tak já nechci prodlužovat rozpravu. Jen vás chci požádat o podporu tohoto návrhu a zároveň ocenit tu rozsáhlou debatu, která prostě ukazuje, že současná právní úprava pocházející z roku 1998 se blíží horizontu své životnosti.
Je zřejmé, že se blížíme chvíli, kdy budeme muset připravit nový vysokoškolský zákon. A já bych rád pozval celé politické spektrum zastoupené ve Sněmovně k tomu, abychom společně po Novém roce začali takové práce, které by mohla příští vláda úspěšně zakončit. Děkuju vám ještě jednou za to, že jste věnovali tomu návrhu takovou pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a nyní pan zpravodaj, pan poslanec Karel Rais, taktéž vystoupí s přednostním právem a potom máme řádně přihlášeného. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři a ministryně, kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil jako zpravodaj k organizaci obsahu projednávaného tisku 660.
Návrh zákona byl rozeslán 28. března, první čtení proběhlo 16. dubna. Výstupem prvního čtení a v podstatě jednání výboru bylo usnesení, což je sněmovní tisk 660/2. 3. září proběhl k dané problematice kulatý stůl za účasti zástupců prakticky všech stakeholderů. Byli tam rektoři, kteří reprezentují Českou konferenci rektorů, zástupci Akademie věd a reprezentace Rady vysokých škol, odborářů, zástupci Úřadu vlády pro vědu a výzkum a samozřejmě zástupci studentů, kteří byli v uvedeném procesu úprav ministerstvem předloženého textu tvorby velmi aktivní.
Byl navržen a projednán pozměňovací návrh skupiny poslanců napříč politickým spektrem. V době mezi prvním a druhým čtením návrhu se objevilo několik dalších návrhů, které nebyly projednány na příslušném podvýboru, některé z původních pozměňovacích návrhů byly upraveny na základě připomínek rektorů z vysokoškolského prostředí.
Sněmovna se také musela vyjádřit k původnímu, z dnešního pohledu nedokonalým návrhům, které byly vloženy do informačního systému těsně před druhým čtením a které nebyly projednány na podvýboru a na výboru. Možná si vzpomenete, proběhla kolem toho relativně bouřlivá diskuze.
Z hlediska obsahu předloženého sněmovního tisku bych rád zdůraznil několik skutečností, jednak oceňuji, že předložený tisk reaguje na řadu praktických problémů, před kterými univerzity stojí a které se snaží řešit, tím mám na mysli například právní ukotvení pozice zahraničních univerzitních poboček v českém univerzitním prostředí, což pokud čtete média, tak vidíte, že je to dokonce i teď pořád potřeba tu změnu udělat.
Za plus předloženého vládního návrhu považuji definování akademických souborů učitelů a studentů univerzit, posílení nejenom sociálního statutu doktorandského studia a řadu dalších změn. Někdy však poměrně kvalitní návrh ministerských úředníků zůstal na půli cesty, například otázka kvality a jeho řízení na univerzitách také mohla být lépe zakotvena legislativně a podobně.
Možná že nejenom limitované finanční prostředky, které dostávají univerzity od státu, ale i systém řízení s malou pravomocí rektorů, nás odlišuje od zahraničních univerzit. Je nutné si uvědomit, že stát, který vkládá miliardové prostředky do výzkumu a výuky univerzit, musí mít prostřednictvím rektora, jeho managementu, prostřednictvím správních rad vliv na chod a řízení škol. Toto není omezování akademických svobod, toto je o vlivu státu na řídící systém univerzity.
Domnívám se, že je načase vytvořit robustní systém v čele s rektorem univerzit, tak jak známe ze západoevropských univerzit. O tomto problému proběhla prakticky na všech jednáních bohatá diskuze. V některých částech návrhu novely, zejména ve zmiňované oblasti definování systému univerzit, je zřejmé, že návrh není dotažen. Z tohoto pohledu Sněmovna nevyužila podle mne příležitosti vytvořit západním univerzitám konkurenceschopný systém řízení v čele s lídrem. Jednou bude nutné posílit roli rektora jako generálního manažera univerzity a posílit úlohu jeho týmu v řízení školy.
Dále je nutné posílit roli správní rady, kde mají zasedat nejzkušenější, nejlepší manažeři a reprezentanti dnešní společnosti.
Překvapuje mě, že pravicoví představitelé akademické veřejnosti v minulosti bojovali za to, co jsme jim dneska naservírovali na stříbrném podnose, a představitelé v uvozovkách dnešní pravice se tváří, jako kdybychom chtěli zničit či poškodit stávající univerzitní systém.
Jsem skutečně zvědav, zda se podaří alespoň zmenšit manažerskou platovou vzdálenost mezi průměrným, například německým a českým učitelem, tak, jak to stávající předseda vlády v souvislosti s dorovnáním průměrných mezd českých pracovníků s německými firmami v neděli myslím slíbil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu zpravodaji a v obecné rozpravě mám nyní přihlášeného pana poslance Zdeňka Kettnera. Jen upozorňuji, že to je poslední přihláška do rozpravy. Prosím.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Tak jsme to probírali, jsme ve třetím čtení, vše důležité a podstatné jsem již řekl v prvním a druhém čtení, takže jenom takové krátké shrnutí a jedna malá novinka, která se ke mně dostala.
Tato novela je skutečně potřebná, je tam spoustu pozitivních prvků, které si akademické prostředí a vysoké školy zaslouží, jsou tam ale zároveň i některé body, řekněme, mírně sporné, akademické prostředí je nevítá příliš s nadšením, někdy přímo i s odporem.
Ale já, co se týká akademického prostředí, tak jsem se v něm pohyboval pouze při mých studiích, takže samozřejmě vždy si nechám v tomto směru poradit od lidí, které se v tomto prostředí pohybují, a dostal jsem jeden podnět, který mě nějakým způsobem zaujal. Nemám důvod to dotyčnému nevěřit.
A jde o to, že mi vlastně na vysokých školách zavádíme inkluzi se všemi těmi negativy i pozitivy, které to přináší jak na základních, tak na středních školách. Chtěl bych upozornit, že aktuální zákonná úprava se zvláštními podmínkami studentů se specifickými potřebami zabývá obecně v ustanovení § 21 odst. 1 písm. e), zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, kde je upravena povinnost veřejné vysoké školy činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, což je v pořádku, protože to je ta aktuální úprava, to znamená osoby se specifickými potřebami, jako jsou zraková, sluchová, pohybová postižení, tak těm je umožněno studovat, a je to tak správné. ***
