Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Ale znovu říkám, zase je to o tom, jaké to dítě je. Ne pro každého je to či ono řešení to správné.
A já musím říct, ať se dostanu k závěru, nechci to natahovat. Já jsem s kolegy, s panem ministrem, s jeho týmem na spravedlnosti, s paní zpravodajkou, debatoval velmi intenzivně o té formulaci, protože jsme byli připomínkové místo, já jsem dal nějaké vyjádření. A já si myslím, že tady stále má být vždycky garance, že ten rodič, znovu říkám, v mezní situaci, kdy se nejedná o násilí, ten mimořádný krok může udělat a nemá být kriminalizován. Ale máme se snažit zmenšovat, jako jsme to dělali i v jiných oblastech, i při novele tohoto zákoníku, zmenšovat prostor toho výkladu, co to je přiměřené, co to je opakované. A tady musím říct, že já jsem nakonec na tu formulaci, která tady je obsažená, i za MPSV dal to kladné stanovisko, protože říkám - s tímhle po našich připomínkách - my jsme tam měli připomínky k tomu, jak tu formulaci upravovat finálně - tak říkám, že k tomuto ten souhlas dávám. Ale na rovinu, nevyřeší to ty rodiče, u kterých my třeba obtížně vidíme to, co se děje, někdy zjišťujeme ty následky, bohužel s nějakým zpožděním. Takže je to určitá snaha. A ano, já uznávám, je to deklarace.
Ale zároveň prosím pěkně - a tady nesouhlasím s mojí ctěnou kolegyní Ninou Novákovou, zákon i tento i mnoho jiných, když si přečteme úvodní paragraf třeba, má deklaratorní ustavení, říká princip, říká nějakou vůli, říká nějaký cíl. Já řeknu třeba příklad z tohoto občanského zákoníku, ještě jeden příklad. Nepletu-li se, je to § 913 občanského zákoníku. A říká, že rodiče mají vyživovací povinnost ke svým dětem. To si asi nikdo nepřejeme, to všichni říkáme automaticky, jasný. A dočtěme si ten paragraf. Ten paragraf říká, že pak také děti mají vyživovací povinnost ke svým rodičům. Jak to uplatňujeme? Jak to žijeme v dnešní společnosti? Nikdo to nemůžeme sankcionovat, není na to nástroj. Ale když vidíme děti, které by se mohly třeba postarat o své rodiče, tak často vidíme, že tam ty děti v ten okamžik najednou zapomenou nejenom na tu etickou, principiálně morální povinnost vůči svým rodičům, ale i na tu povinnost, kterou deklaruje zákon.
Tak asi tolik jsem chtěl říct pár ještě postřehů, poznámek, které vnímám i jako člověk, dítě, jako rodič. Ale závěrem také i to, proč jsme za MPSV nakonec s tím kompromisním textem souhlasili. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Bohuslava Svobody. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, děkuji. Ono to vlastně bylo všecko, co tady zaznělo, co vyvolalo tu moji poznámku. Já v tuto chvíli mám pocit, že tu je málo rodin, do kterých já bych chtěl, když to tak poslouchám. (Ozývá se smích.) Že bych si to hodně rozmýšlel do nich jít. A to je prostě to, proč vlastně diskutujeme úplně špatně.
Prostě to, co děláme se svými dětmi, jak je vychováváme, to musíme dělat s láskou. Výchova není trestání, výchova je láska. Když ji dáte do všeho, i do toho štulce, o kterém mluvíte, když ji dáte i do toho přísného rozhovoru a bude tam láska, to dítě to bude cítit, tak z něj vyroste dobrý člověk. To, co se tady povídá, bohužel, bohužel mě tak trochu vede k tomu, že možná budeme ty děti vychovávat špatně. Milujte je a všechny výchovné akty dělejte s láskou. Děti vám ji potom oplatí. (Potlesk napříč sálem.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já moc děkuji panu poslanci. Berenika Peštová je další s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych podepsala všechno, co tady řekl pan ministr Jurečka. Já jsem měla takové obdobné dětství, takže ve své podstatě tohleto jsem prožívala taky, stačil pohled mého otce a já už jsem začala couvat, v životě jsem od něj nedostala žádnou facku teda, jediné, co jsem dostala, tak jsem dostala jednu jedinou přes zadek, a to jenom proto, že mě vyzvedával ze školky a já jsem si tam dole hrála až do tří hodin do odpoledne, bylo to po o.
Ale v každém případě já třeba nesouhlasím s jednou věcí. Vy otevíráte strašně moc příležitostí pro ty děti. Já nevím, jestli paní Urbanová má děti, nebo nemá, jestli má tuhletu zkušenost. V každém případě třeba moje děti se dostaly do situace tím, jak teďko máte ty linky důvěry a podobně, takže když jsem něco se snažila vysvětlit, tak mi začaly vyhrožovat, že zavolají na linku důvěry, a to jsem na ně ani nesáhla. Ani nesáhla, jo? Takže jako čím víc jim otevíráte bran, tím ony toho zneužívají. A to jsem neudělala nic. Jenom jsem po nich něco chtěla. Ale protože ve škole jim vysvětlovali, že když rodiče budou zlí anebo budou něco chtít, tak zavolejte na tu linku důvěry a tam to všechno řekněte, jo? Takže ono by to taky chtělo ještě víc edukovat ty děti, kdy tam mají volat, a kdy tam volat nemají, protože takhle zneužívat to nemůžou vůči těm rodičům.
A další věc je, když se mi vztekalo dítě, když jsem s ním byla nakupovat, a dala jsem mu jednu přes prdel, protože se mi tam vztekalo a nechtěla jsem, aby mi tam dělalo scénu, tak mě tam začala okřikovat paní, jako co si to dovoluju. Co já si dovoluju svoje hysterický dítě tam oplácnout přes zadek a jenom proto, aby tam nedělalo scénu. Takže to si myslím, aby to potom nebylo zneužité vůči těm rodičům, kteří se k nim chovají slušně, ale aby někdo potom nezvedl telefon a my vyšli z krámu a už tam nebyli kluci v triku. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy, do které už se nikdo nehlásí, vidím, že ani z místa ne. Tím pádem obecnou rozpravu končím. Případně prosím o závěrečná slova paní ministryni? Ne, nemá zájem, ani paní zpravodajka nemá zájem.
Zahajuji podrobnou rozpravu. Já jenom připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do ní se hlásila jako první paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Tímto se hlásím ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem představila v obecné rozpravě. Tyto pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokument číslo 5565 a sněmovní dokument číslo 5570. Podrobné odůvodnění je součástí těchto sněmovních dokumentů. Tímto děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Helena Válková je další poslankyní, která je přihlášena do podrobné rozpravy. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Tak můžu všechny uklidnit, že už nepůjdu zdůvodňovat jednotlivé pozměňovací návrhy důkladně, jak by si to zasloužily.
První pozměňovací návrh pod číslem 4645 se týká toho nesporného rozvodu, čili rozvodu bez dětí nebo bez nezletilých dětí notářským zápisem. Je to 4645.
Druhý se týká účinnosti 5229, kterou navrhuju protáhnout vzhledem k zamýšlené reformě, která bude mít komplexní dopady na justiční systém, až na 1. 1. 2026.
Třetí návrh pod číslem 5231 - navracíme opatrovníka tam, kde ten návrh ruší tu obligatorní funkci opatrovníka v opatrovnickém řízení. Takže to opět navracíme.
A poslední návrh, to je ten návrh, který jsem tam vkládala včera pod číslem 5542, kdy to alespoň stručné zdůvodnění, tato povinnost, stejně jako to je v trestních věcech, se v tom návrhu vrací v případě zamítnutí dovolání. 5542. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Nina Nováková je přihlášena jako další do podrobné rozpravy.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Dovolím si shrnout svůj pozměňovací návrh. Žádá, aby zůstala podoba § 857 a 858 tak, jak je ve stávající podobě. A hlásím se k pozměňovacímu návrhu 5438.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. (Na tabuli je ještě přihlášená poslankyně Válková, ale ta ukazuje, že už vše řekla.) Helena Válková, paní poslankyně, byla pravděpodobně přihlášena omylem dvakrát, ano. V tuto chvíli tedy prosím paní zpravodajku Evu Decroix, aby také v podrobné rozpravě přednesla své návrhy. ***
