Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.40 hodin)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času. Pan poslanec Zlínský je poslední, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych se taky vyjádřil k tomuto tématu. Ono se to týká tématu, které mě dlouhodobě zajímá, a to je nějaká psychická a fyzická rezilience neboli odolnost naší populace.
Já bych se chtěl trochu zastat paní poslankyně Niny Novákové, protože... Přiznám se, že jsem taky odpůrcem jakéhokoli násilí a obzvláště na dětech, nicméně všechno dobré má i svou stinnou stránku - a to si myslím, že je přesně tato situace, kdy děti pak rezilienci díky takovému přepečlivému vychovávání a pěstování v peřinkách rezilienci ztrácí, jsou konfrontovány s násilím často na školách a pak se neumí dostatečně bránit. Tím nevyzývám k tomu, abychom vychovávali děti k agresi, ale chtěl bych, abychom si vždycky uvědomili, že každé dobro, které chceme šířit, může mít negativní konsekvence. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. S faktickou poznámkou ještě Olga Richterová, poté pan ministr Jurečka - zpátky v obecné rozpravě. Paní místopředsedkyně, prosím, vaše dvě minuty.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je to skutečně, řekla bych, raritní názor, že mlácení dětí přispívá k jejich vyšší odolnosti neboli rezilienci, nicméně jenom znovu připomenu: u rodičů se mají děti cítit v bezpečí. Primární vztahová osoba je někdo, kdo má být pro dítě srozumitelný, čitelný, milující. To, že svět pak není místo, kde jste vždycky jako v peřinkách, to je jasné, ale právě způsob, jakým se vám dostane buď podpory, anebo občas nesrozumitelné facky od nejbližších, je to, co buď pomůže s důvěrou, že svět může být dobré místo, v kterém se dá férově se obhájit, anebo to primárně člověka znejistí.
Ještě jednou k panu poslanci, prostřednictvím pana předsedajícího, myslím, že je velký omyl myslet si, že jakékoliv bití dětí rodiči může jakkoliv pomoct k jejich odolnosti - myslí si to i třeba v Maďarsku či Polsku, kde už dávno zakázali bití dětí - a současně dodávám jedním dechem: ano, rodičovství a výchova jsou náročné disciplíny, člověk se vždycky nezachová tak, aby na sebe byl úplně hrdý, ale myslím si, že je opravdu potřeba, abychom tenhle krok, který třeba Polsko a Maďarsko udělalo, také dokročili.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Se svým argumentem bude pokračovat ve faktické poznámce pan poslanec Zlínský, poté pan Janulík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já to ještě jednou zopakuju, já jsem řekl, že jsem proti jakémukoli násilí, obzvlášť na dětech, ale řekl jsem tady, že každá dobře míněná věc může mít své negativní konsekvence, a na tom si stojím. Netýká se to jenom tady této citlivé věci. Neříkám, že se děti mají bít, ale tvrdím, že se má zvyšovat jejich psychická a fyzická rezilience a odolnost. Já jsem neřekl, že se děti mají bít - to je rozdíl.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, pane předsedající. Podívejte, aniž bych předestíral nějaké svoje názory, názory genetiků a etologů: druh homo sapiens sapiens má za sebou asi 700 generací, což možná není tolik, ale je to asi posledních 21 000 let, a (po) všech 700 generací se dětem vytyčovaly hranice. Někdo to vytyčuje vyšším hlasem, někdo v tom, že mu dá na zadek. Já nehoruju pro bití dětí, ale 700 generací proběhlo v jakémsi modelu - a my máme dneska atomové bomby, létáme na Měsíc, takže se to osvědčilo, ta metoda, čili (po) 700 generací tady to nějak fungovalo, osvědčilo se to.
Dnešní mladí přestávají dětem vytyčovat hranice, přestávají je trestat. Oni se střílí jak zvířata na nějakých fakultách a nemají... nejsou schopni čelit něčemu, protože jim nikdo nevytyčoval hranice. Dneska někdo nechce ubytovávat rodiny s dětmi, že děti jsou naprosto nezvladatelné.
Jak říkám, je to osvědčená metoda, (po) 700 generací to fungovalo a vy to teď chcete měnit. Otázka zní proč, když jsme tedy došli tak daleko, jak jsme došli v tom vývoji, a evidentně je to osvědčená metoda. Já nehoruju pro bití dětí, ale pro vytyčování hranic! Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři... čtyři faktické poznámky. V tuto chvíli Olga Richterová, poté paní poslankyně Urbanová, poté pan poslanec Brázdil a nakonec Martina Ochodnická se Zdeňkem Kettnerem. Vážená paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Návrh paní poslankyně Niny Novákové za KDU-ČSL je něco, co umožňuje bití dětí. To je důvod, proč tady vystupujeme, proč jsme proti tomu.
Vymezování hranic a výchova obecně... Je prokázané mnoha studiemi, že samozřejmě je to možné jinak a funguje to mnohem lépe jinak. To bylo k předchozímu panu poslanci, protože tady nikdo nehoruje za výchovu bez hranic, ale za to, aby se při ní zbytečně nebily děti, když to nepomáhá.
Poslední věc, ono se právě ukazuje, že spousta věcí, co platily v minulosti, není tak úplně ideální. Jestli můžu jenom připomenout, třeba taky spoustu let neplatilo volební právo žen nebo taky domácí násilí bylo uznávané, jako že to je možné. My jsme se prostě posunuli. Víme, že to nepomáhá dětem, celé rodině a že když chceme, abychom měli se svými dětmi dobré vztahy, tak se máme snažit o výchovu, která dává hranice jinak, ne mlácením. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Ale také poprosím ctěnou Sněmovnu o klid, i na pravé i na levé straně politického spektra, nerad bych jmenoval. Děkuji moc.
V tuto chvíli pokračujeme ve faktických poznámkách. Barbora Urbanová je další přihlášenou. Prosím, já vám měřím vaše dvě minuty.
Poslankyně Barbora Urbanová: Mám pocit, že tady ta debata je úplně mimoběžná. Nikdo neříká, že nemáte nastavovat dětem hranice a říkat jim ne. Nikdo neříká, že když vám skočí do vozovky, vy se rozčílíte a plácnete je přes plenku, že vás za to někdo bude jakkoliv trestat.
Jenom říkáme, že v případech, kdy opravdu nastává nepřiměřené výchovné (Ukazuje uvozovky.) - a já to musím nazvat - týrání dětí, nepřiměřené... V důvodové zprávě to je, je tam napsáno, že za to, že pošlete... seberete dítěti mobil za to, že nešlo s košem, to prostě nepatří do definice, která tam v jedné větičce je.
Prosím, neveďme mimoběžnou debatu. Mám pocit, že se tady každý bavíme o něčem jiném a že když tady přineseme příklady toho, že něco je opravdu špatně... Má to velké následky, protože právě násilí, to je jako virus. Funguje transgenerační přenos. Když děti bijete doma, je velice pravděpodobné, podle všech výzkumů, že se dítě stane buď násilníkem, nebo znova obětí, a potom takoví lidé opravdu nemůžou fungovat normálně v naší společnosti, jsou traumatizovaní.
Ještě jedna poznámka, bavíme se tady o fyzických projevech, ale psychika je taky u dětí důležitá, nějaká duševní pohoda. Přece nikdo nechceme ponižovat naše děti. Mám pocit, že tady mluvím o úplně jiné výseči chování vůči dětem než někteří z vás, ale v občanském zákoníku, v novele nebude napsáno, že nemáte vychovávat děti a nastavovat jim hranice a posilovat jejich odolnost, která - ale já to uznávám - je v tomhle světě prostě třeba - kyberšikana, bla bla bla, další výzvy, kterým čelí - ale to vůbec v debatě vlastně nefiguruje. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan poslanec Milan Brázdil je dalším přihlášeným do faktické... (Poslanec Brázdil gestikuluje.) Ne, nechce, tím pádem přeskakuje faktická poznámka na paní kolegyni Martinu Ochodnickou. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslankyně Martina Ochodnická: Děkuji vám, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, ani já jsem nechtěla vystupovat, ale dovolím si jeden velmi krátký příspěvek. "U nás bylo bití na denním pořádku, každá minuta pozdního příchodu domů znamenala hodinu klečení na vařečce. (Reakce z lavic ANO.) Začalo to brzo. Moje nejstarší vzpomínky jsou na to, jak mě máma mlátila. Moje máma byla alkoholička, táta bral drogy a mlátil ji, ona mlátila mě. To byl začarovaný kruh. Když starší bratři odešli z domu, tak jsme si pořídili pejska. Na něm si také vybíjel zlost a postupem času to přešlo na mě. Záminku si dokázal najít ve všem. Táta cholerik i bez alkoholu, ale když pil, tak to bylo ještě horší." ***
