(pokračuje Eva Decroix)
Nicméně "I. tohoto pozměňovacího návrhu doporučuje Poslanecké sněmovně parlamentu, aby návrh schválila;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně přijetí následujících změn" - a zde si dovolím shrnout a), b), c).
První bod je úprava dohody o vyživovací povinnosti, kdy měníme § 219 tak, aby soud mohl schválit nejenom dohodu o úpravě poměrů, ale taktéž o vyživovací povinnosti.
Pod písm. b) tohoto pozměňovacího návrhu je obsažena úprava dovolacího řízení, a to § 236 až 243g, a následná přechodná ustanovení zde v rámci této úpravy: Pozměňovací návrh, kde si dovolím všechny odkázat na jeho znění, které je nahráno, je upravena jak přípustnost - zde je důležité podotknout, že... a dovolím si zde citovat, že "dovoláním lze nově napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to připouští zákon" a "nevylučuje-li to zákon dle § 237 daného pozměňovacího návrhu, je dovolání přípustné, jestliže jeho přípustnost vysloví dovolací soud". Následně se pozměňovací návrh věnuje právě podmínkám přípustnosti. V § 238 stanoví zákon, kdy dovolání není přípustné, přičemž zde dochází k zásadnímu rozšíření případů, kdy dovolání je přípustné - to je právě ta zásadní materiální změna, kdy nově bude možné dovolání i v bagatelních řízeních, v opatrovnických řízeních a také ve sporech o nákladech řízení. Následně pozměňovací návrh upravuje důvody a náležitosti dovolání, stejně tak - a opětovně je důležité - podmínky a způsob, jakým dovolací soud odmítne dovolání, kde je výslovně stanoveno, že usnesení o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení podle odst. 1 a 2 může být odůvodněno pouze odkazem na ustanovení zákona, podle nichž bylo rozhodnuto, a výrok o náhradě nákladů nemusí být odůvodněn. Následně pozměňovací návrh obsahuje přechodná ustanovení, změnu zákona o soudech a soudcích.
Poslední, pod písm. c), je stanovena účinnost, kdy oproti vládnímu návrhu tento pozměňovací návrh posouvá účinnost na 1. 1. 2026.
"(III.) následně pozměňovací návrh pověřuje předsedu výboru, aby usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodajku a zmocňuje k provedení příslušných legislativních technických úprav." Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko.
Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych představila zde své pozměňovací návrhy. Můj první pozměňovací návrh se týká stanovení nebo změny výživného, kdy v čl. 1 bod 32 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zní: "V § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, se za slova ‚platil výživné v nezbytné míře‘ doplňují slova ‚do rozhodnutí a stanovení nebo změny výživného ve věci samé‘."
Navrhovatel zákona argumentuje usnesením Ústavního soudu, které ale vycházelo z vadného výkladu možnosti změnit rozhodnutí o výživném předběžným opatřením, tedy z § 76 odst. 1 platit výživné v nezbytné míře, kdy se využívá výklad, že nelze tímto postupem změnit pravomocné rozhodnutí. Ve všech jiných věcech péče o nezletilé je změna pravomocné úpravy novým předběžným opatřením naprosto běžná a přípustná. Upravit výši výživného při nezbytnosti úpravy na míru nezbytně nutnou je zajištěním jak ústavního práva povinného na pokojné užití majetku, práva na zachování důstojnosti a ochranu před nezaviněnou exekucí, či dokonce trestním stíháním a zbavením osobní svobody, ale i zajištění ústavního práva dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho vývoj, navíc s možností doměřit výživné zpětně, ukáže-li se dokazováním, že adekvátní výživné je vyšší.
Řešení navržené předkladatelem zákona je vadné, neboť nechrání ústavní právo povinného, aniž by takové ohrožení ústavních práv povinného bylo nezbytné. Navíc ani snížením do budoucna neřeší problém, do kterého se povinný mohl dostat nezaviněně, ztrátou příjmů, například i zdravotními problémy. Nadále je pod hrozbou exekuce, a to dokonce bez toho, aby kdykoliv (kdokoliv?) zastupoval zájmy dítěte. Je třeba poukázat na to, že lpění na hrazení výživného dle pravomocné úpravy při ztrátě příjmů má za následek přetížení populace nezaviněnými exekucemi, zbavování osobní svobody s rozsáhlými důsledky, jak do ztráty plně vyživovací povinnosti vůči oprávněnému do budoucna, tak v přechodu řady povinných povinností do šedé ekonomiky s důsledky pro státní rozpočet.
Můj druhý pozměňovací návrh reaguje na zrušení předběžného opatření, kde v čl. 17 bod 22 zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zní: "§ 465j zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, návrh na úpravu poměru dítěte předběžným opatřením podle občanského soudního řádu musí obsahovat náležitosti dle § 465c odst. 1 a § 468 odst. 3." Jde o odepření rychlé ochrany práv. Existuje řada situací, na které je rozhodnutí ve lhůtě, byť maximální, tří měsíců zcela nedostatečné, aniž by bylo možné spoléhat na návrh OSPODu na rychlé předběžné opatření.
Tyto situace jsou například, kdy jeden z rodičů se zmocní dítěte a neumožňuje péči druhého rodiče. Zde skutečně nelze čekat tři měsíce na ochranu práva dítěte a druhého rodiče. Je zde riziko poškozování vztahu dítěte k druhému rodiči, odborníky klasifikovaného jako duševní násilí na dítěti. Další například protiprávní změna bydliště nebo protiprávní změna školského zařízení. Nelze čekat tři měsíce, než si dítě v nezákonném změněném prostředí navykne a převáží tak zájem dítěte na stabilitě poměrů nad jeho právem na nezasahování do soukromého a rodinného života. Nebo například úprava výživného v situaci, kdy například otec opustí matku na rodičovské dovolené s dětmi, nebude plnit vyživovací povinnost dobrovolně, není zde nástroj na zajištění výživy dětí. Problém je o to větší, že dnes pojistné sociální dávky jsou dostupné až tři měsíce po nějakém soudním rozhodnutí a úpravě poměru, tedy v navržené úpravě až po šesti měsících nebo jiném prokázání zrušení společného posuzování. Jde o zdroj možného ekonomického vydírání žen a matek. Žádoucí je tedy naplnit záměr předkladatele návrhu zákona, aby soud nerozhodoval bez znalosti stanoviska druhé strany, k tomu ale je nutné zachovat předběžné opatření.
Ke svým pozměňovací návrhům se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Helena Válková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Mě trošku mrzí, že bude ty velmi kritické připomínky poslouchat paní ministryně obrany - při veškerém respektu k ní - tak přece jenom jako já nerozumím přesunům vojenských sil mimo třeba Evropskou unii i v rámci - někdy - Evropské unie, tak asi ona nebude rozumět přesně některým argumentům, které budu říkat. Vůbec se nedivím, že pan ministr Blažek tady není. (Ministryně Černochová z místa: Je nemocen.) Opravdu se tomu vůbec nedivím, protože pan ministr Blažek by v případě, kdyby byl nemocný třeba, jak mně napovídá paní ministryně obrany, tak by určitě se mohl postarat o to, aby tento bod se dneska neprojednával. Já, milé kolegyně a milí kolegové, to neoddrmolím jako paní zpravodajka - při vší úctě k ní - vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, aby tomu nikdo nerozuměl, protože to je komplexní novela.
Mimochodem tady máme sněmovní tisk, který jsme až do druhého čtení projednali se souhlasem všech opatrovnických soudů v minulém období a je pod číslem 40 z roku 2021, čili jeden z prvních sněmovních tisků. ***