Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
Dnes čelíme situacím, kdy bezpečnostní hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci, sílu a koordinaci mezi členskými státy, abychom byli připraveni reagovat včas. Současné bezpečnostní hrozby ovlivňují stabilitu celého evropského kontinentu a NATO na tuto zásadní hrozbu zareagovalo změnou strategických plánů a přijímá nezbytná opatření, která se promítají jak do bezprostřední obrany členských států na jeho východní hranici, tak do komplexního posílení jeho obrany a akceschopnosti. Cílem těchto opatření je zajištění rychlé a účinné odpovědi na případné vojenské hrozby.
Nové obranné plány NATO doplněné o nový model sil se dotýkají všech oblastí činnosti ozbrojených sil členských států včetně armády České republiky. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích na území České republiky do roku 2026 odráží a doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024, a klade důraz na náš příspěvek k posílení obrany východního křídla NATO, zejména s ohledem na pobaltské státy, Polsko a Slovensko. Navržené působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany má zabezpečit efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení.
Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní podpoře Ukrajiny, a to stejně jako v předchozích letech, výcvikem ukrajinských vojáků na území Evropské unie, NATO i v České republice v rámci asistenční mise Evropské unie. V plánu je pokračování diplomatického a humanitárního úsilí na Ukrajině včetně spolupráce s mezinárodními orgány při vyšetřování zločinů souvisejících s ruskou agresí.
Nyní tedy ke konkrétnímu plánu příspěvku České republiky do zahraničních misí. V roce 2025 je plánováno vyslat leteckou jednotku k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v podobném rozsahu jako v letech 2014 až 2016, kdy nasazená jednotka bude plnit operační úkol s pěti letouny JAS-39 Gripen. Jedná se o takzvaný air policing.
Také oblast západního Balkánu představuje dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky. Česká republika je zapojena a posiluje tuto oblast již od roku 2023, což se odráží v předkládaném návrhu.
Česká republika plánuje také pokračovat ve vysílání vojáků do operací ve Středomoří, a to v Libyi, také do nové operace v Rudém moři a přilehlých námořních oblastech, kterou spustila Evropská unie v únoru letošního roku. Cílem operace ve spolupráci s dalšími významnými aktéry je přispět k námořní bezpečnosti na hlavních námořních trasách. Na Blízkém východě je navrhováno pokračovat v misi na Sinaji a v misi OSN na Golanských výšinách.
V rámci posilování obrany východního křídla NATO a v souladu s obrannou strategii České republiky je navrhováno rozvíjet schopnost poskytovat podporu ozbrojeným silám členských států Aliance během jejich přítomnosti na území České republiky v souvislosti s kolektivní obranou NATO, a to i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Je nutné zdůraznit, že předkládaný návrh neřeší otázku případného trvalého pobytu ozbrojených sil členských států NATO na našem území ani zřizování jejich vojenských základen a nezakládá souhlas k takovým krokům.
Materiál také obsahuje informaci o vyčlenění sil Armády České republiky do Modelu sil NATO, do Spojeneckých sil rychlé reakce NATO a do EU Battle Groups a do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN. Pokud bychom vysílali vyčleněné vojáky do těchto uskupení, rozhodovala by o takovém vyslání v samostatném mandátu vláda a Parlament České republiky.
Financování působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026 bude zabezpečeno v rámci kapitoly Ministerstva obrany. V roce 2025 se nasazení vojáků v zahraničních misích a výcvik na území České republiky odhaduje celkem na 2,6 miliardy a v roce 2026 se odhaduje v celkové výši 2,3 miliardy korun.
Závěrem bych rád zopakoval, že jsme spolehlivým spojencem a letos jsme oslavili 25. výročí členství v Severoatlantické alianci. Příspěvky do zahraničních misí jsou jedním ze tří hodnoticích kritérií členských zemí NATO a toto kritérium se nám dle mého daří úspěšně. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vidím zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážená paní předsedající. Jsem velmi rád, že ve Sněmovně projednáváme tento bod. Návrh na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích na léta 2025 a 2026. Myslím si, že to sem skutečně patří.
Navážu na informaci, která proběhla v médiích a která byla více diskutována, určitého bezpečnostního incidentu nebo neštěstí při působení našich školitelů v Keni. V současnosti je to nějakým způsobem vyšetřováno a potom se rozvinula diskuse, kde tedy ta vojska vlastně máme, v jakém módu tam fungují. A zároveň z toho, co se tady dneska říkalo, naprostý souhlas se vším.
Jediné, co já tam vidím jako diskutabilní, je právě naše účast v těch afrických zemích, v Sahelu, účast teďka v Mauretánii. Je to problematická oblast, takže tam si myslím, že je otázka, jestli se nedostaneme do nějakých konfliktních situací s protivníky ze strany Ruské federace, kteří se tam vyskytují. I to, že jsme opustili třeba Nigérii, kterou jsme tam školili v předcházejících letech, je prostě problém. Takže myslím si, že tyhlety věci by se tady projednávat měly a měly by být Parlamentem odsouhlaseny.
A ještě mi dovolte jednu poznámku. V současné době chápu dobře ten mandát pobytu vojsk NATO, případný, do konce roku 2026 v počtu až 2 000 (osob). Už se nebavíme jenom o průjezdech, ale v rámci té situace o možném pobytu těchto vojsk zde. Jsem ale rád, že tam je to časové ohraničení, protože patřím k těm, kteří tu smlouvu DSA z tohoto důvodu nepodpořili. Ještě jednou poděkování, že to tady projednáváme.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče.
Nyní se hlásí paní ministryně... Až v závěrečném slově, ano.
Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy všeobecnou rozpravu.
Paní ministryně má zájem o vystoupení v závěrečném slově. Prosím.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. Začnu postupně. K tomu, co tady říkal pan poslanec Vích, tak na Ukrajině máme pouze nebo můžeme mít pouze 15 osob na ICC. Jsou to vojenští policisté, měli jsme je tam už, tuším, loni a předloni. Nejedná se tedy o žádnou bojovou misi nebo nějaké zatahování členského státu do konfliktu. Opravdu se jedná o vyšetřovatele, kriminalisty.
Co se týče těch 20 osob dalších na Ukrajině, to jsou také hlavně vojenští policisté a je to ochrana diplomatických zájmů, ambasáda. Ostatně takto jsme měli v minulosti vojáky v Afghánistánu, respektive vojenské policisty v Iráku, v jiných zemích, protože samozřejmě i tohle je úkol, který můžou vojenští policisté plnit. ***
