Neautorizováno!
(13.40 hodin)
(pokračuje Robert Králíček)
Nyní se přesuneme na začátek roku 2023. S velkou pompou se mluví o tom, že MPSV pracuje na důchodové reformě. Na veřejnost začínají prosakovat informace, vláda ale pořád mlží a neříká pravý plán. Pro server České důchody ministr Jurečka řekl 14. února 2023 následující: "Rozhodně není v plánu jakékoliv skokové zvýšení důchodového věku. Případné další zvyšování důchodového věku, pokud by bylo schváleno, by plynule navazovalo na to, které již průběžně probíhá, a růst zvažovaných 68 let by byl až v horizontu let 2060 nebo 2070." Konec citace. Pak ale přišel 16. březen 2023 a ministr Stanjura v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl: "Do důchodu bychom měli jít později. Bavme se o věku 67 až 68 let." Už v tu chvíli nám všem bylo jasné, že další slib této vlády - nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu - nebude dodržen.
A návrh byl na stole. Zvyšování věku odchodu do důchodu začalo více MPSV vysvětlovat v červnu 2023. Prý máme trávit v důchodu 21 a půl roku. Pak přicházejí na řadu různé schůzky, opozice na ně mnohdy ani není pozvaná, až přijde květen 2024 a slavnostní odhalení důchodové reformy, tedy koalice to nazývá důchodovou reformou. Světe, div se, zvyšování věku do důchodu tam opravdu je. Dámy a pánové, teď začíná ta pravá legrace.
Původní návrh počítal s tím, že věk odchodu do důchodu poroste a poroste a poroste. Počítal také se spoustou jiných věcí. Pokud by tato pseudoreforma byla dobře připravená a tak dobře udělaná, nebylo by potřeba na ní přece nic měnit. Tato vláda je přece silnou a rozhodnou vládou, tedy není potřeba upravovat zákony. Jenže přichází říjen 2024, druhé čtení tisku o důchodech a koalice opět překvapuje nejen nás ve Sněmovně, ale také veřejnost. Toto překvapení se jmenuje pozměňovací návrhy. Koalice pod tlakem opozice, ale především naštvané veřejnosti couvá. Mimochodem, to ustupování má tato vláda ve zvyku u víc věcí. Jeden z těchto pozměňovacích návrhů upravuje právě také výpočet věku odchodu do důchodu. Pan ministr Jurečka vítězoslavně říká, že důchodový věk bude mít strop 67 let. Toto ale není úplně celý příběh. Původní návrh zvyšování podle očekávané délky dožití vláda upravila a tempo růstu změnila na jeden měsíc za rok. Tento pozměňovací návrh byl schválen v rámci poslaneckého sociálního výboru. Ale pozor, ani on neobsahoval žádné zastropování a důchodový věk se měl navyšovat prakticky donekonečna. Musel tedy vzniknout nový pozměňovací návrh, který ten strop opravdu zavede. Jestli jste se v tom trochu ztratili, tak se nebojte, nejste v tom sami. Podle počtu pozměňovacích návrhů od koalice je v tom totiž ztracená i celá vláda.
Dnes je 6. listopadu a nejasností kolem důchodové reformy je za mě čím dál víc. K tomuto si vypůjčím opět citaci z webu České důchody.cz, cituji: "Poslanci rozhodnou, v jaké podobě bude schválena důchodová reforma, kterou prosazuje vláda. Například by se konečně mělo vyjasnit, jak se bude zvyšovat důchodový věk nebo kteří pracovníci v náročných profesích budou mít nárok na dřívější důchod bez krácení. Otazníky panují také u výchovného." Konec citace.
Milá vládo, takto si opravdu představujete připravenou a do detailu propracovanou důchodovou reformu? Celkem 33 pozměňovacích návrhů - ano, některé jsou i od opozice - tak si opravdu představujete, že přinese něco tak důležitého jako změny v důchodech, a budete tady hrát tuto hru? Víte vy vůbec, jak vypadal váš úplně první návrh? Víte vy vůbec, jak tohle všechno vypadá na veřejnosti? Já s lidmi mluvím a vidím, jak je to strašně štve, že všechno měníte za pochodu. Vždyť lidé si ani nedokážou vypočítat, v kolika tedy do důchodu opravdu půjdou. Tohle prostě není žádná připravená a propracovaná reforma. Tohle je jen šeď namalovaná na barevno. Jen doufám, že (se) můj oblíbený pořad Zpátky do minulosti mým dnešním projevem nebude inspirovat, protože kdyby všechny díly tohoto pořadu byly jako vaše pseudoreforma, tak by to byl hodně smutný poslech. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Kettner.
Ještě načtu došlé omluvy.
Pan poslanec není přítomen v sále, tak následuje paní poslankyně Maříková, která taktéž není v sále, paní poslankyně Ožanová, ani ta není v sále, paní poslankyně Pastuchová ale je.
Já tedy ještě než přistoupí k pultíku, stihnu načíst omluvy. Andrej Babiš se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů a Ožanová Zuzana od 18 hodin ze zdravotních důvodů.
Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vedeme tu stále marný boj, jen místo lopatek větrných mlýnů tu bojujeme s naprosto šílenými nápady této vlády. Vlády, která se obrnila za zdí z čísel a která si pod čísly naprosto odmítá představit lidi a jejich osudy, které musejí žít podle pravidel, která jim nastavuje skupina - teď promiňte - asociálů. Možná jsou to trochu tvrdá slova a moc věřím, že řada z vládních poslanců se snaží žít slušně, že ve svém okolí pomáhají starším a potřebným, možná posílají peníze na charitu, ale pak přijdou sem, zavřou se ve svých kancelářích, z lidských osudů a příběhů se pro ně stanou jen čísla a tabulky a vládní poslanci zapomenou na to, že slabším je třeba pomáhat a hájit je, ale protože jejich peněženka nebo státní rozpočet není bezedná, začnou škrtat.
Když pan ministr Jurečka svoje změny v důchodech představoval, mluvil o tom, že český důchodový systém představuje pro státní kasu stále těžší batoh, u kterého hrozí, že ho v budoucnosti neuneseme, takže se vydal tou nejjednodušší cestou a rozhodl se, že z toho batohu něco vyndá. To je možná to nejjednodušší, ale prostě ne nejchytřejší a nejlepší, protože když budeme pořád jen ubírat z batohu, riskujeme, že až dojdeme do cíle, bude nám v něm něco chybět - něco, co bychom mohli potřebovat a využít. Když tedy zůstanu u jeho přirovnání k batohu, to jediné, co chceme, je, abychom začali posilovat, abychom byli silnější a abychom ten batoh byli schopni nést stále dál - a je to proto, že zatím (co) pan ministr, který škrtá v číslech, v případě batohu tedy v kilech, a z batohu vyndá kilo, sníží jeho hmotnost, my ovšem za tím kilem vidíme tu podstatu. Pro nás to není jen kilo, ale je to třeba ručník, tedy něco, co potřebujeme. V případě důchodů je to úplně stejné a říkáme to zas a znovu: Vláda řeší, jak snížit výdaje místo toho, aby přemýšlela, jak posílit ekonomiku tak, aby bylo možné důchody ufinancovat.
Dále vláda vůbec neřeší motivaci lidí pracovat a to je za mě to nejhorší. Vláda místo toho, aby lidi, kteří pracovat mohou a chtějí a mají na to i zdravotní možnosti, protože to je opravdu důležité, motivovala k práci formou úlev, podpory zaměstnavatelů a podobně, místo toho plošně nařizuje. Já se znovu ptám: Co budou dělat lidé, kteří již pracovat nemohou, nechtějí nebo které naopak už v práci nikdo nechce? Nemusí to být jen fyzické omezení. Určitě všichni chápeme, že řada z těch lidí už je také vyhořelá. Fyzicky možná ještě mohou, ale chodí do práce s nechutí, nepřinášejí nic nového, podnětného a i to se celkem logicky jednou odrazí na jejich zdraví. ***
