Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Potom by samozřejmě chtěli to druhé dítě, ale už to není možné, protože buď samozřejmě to není možné biologicky, anebo se jim ten vztah rozpadne. Někteří, kteří chtějí i třetí dítě a mají tu preferenci, tak víme statisticky, že u třetích gravidit 5 000 přerušených těhotenství z 20 000 je děláno z ekonomických důvodů, protože mají pocit, že třetí dítě neuživí. To znamená, že mají buď malý byt, anebo mají malé auto a opravdu se jim tam tři sedačky dozadu nevlezou. Myslím si, že tady toto je potom už otázka těch politik, které tady můžeme nastavit. To znamená, podporovat opravdu vícečetné rodiny a podporovat je tak, jak to navrhl pan Heller. Třeba hlídačkovné u toho, že když ta žena studuje, tak nemusí mít obavu při svém vysokoškolském doktorandském studiu mít dítě, protože při přípravě na to povolání si ho může třeba dát do nějaké univerzitní dětské skupiny, na což jsou ale peníze už teď.
Prostě preference toho mít nebo nemít děti, si myslím, že každá politika, ať už této nebo minulé vlády, se snaží podporovat. Rozhodnutí je jenom více společenské než samozřejmě politické, protože si musíme říct, jakou společností chceme být. Chceme mít děti? Musíme si říct, jakou společností chceme být. Chceme se postarat o seniory stůj co stůj, anebo ne? Nebo tady zakládat chudobince a dávat je tam, protože měli málo dětí, tak nebudou mít na důchody v průběžném systému.
Pokud budeme samozřejmě mladou generaci neustále strašit tím, že na jejich důchody nebude, že si musí šetřit, tak nebudou mít chuť zakládat rodiny a mít děti. Budou vystrašeni, a pokud do toho ještě přimícháme všechny ty řeči o tom, že máme nedostupné bydlení, přimícháme do toho trochu toho individualismu, namícháme si samozřejmě porodnost ještě nižší, než se predikuje teď. Ta by měla být okolo 75 000 dětí za tento rok. Tuším, že by měla být pod tuto hranici, což je opravdu nejméně, co jsme kdy tady měli. Pokud samozřejmě nejsou děti, tak nejsou příjmy do rozpočtu, a to nejen na důchody, ale taky z celé palety daní. Takže důchodová reforma není bytostně politické téma, ale celospolečenské, a musíme si říct, v jakém státě sociálního smíru žít chceme.
Podle předložené zprávy poté budou sahat hlouběji do kapsy lidé, které čeká penze v letech 2026 až 2035. Důvodem má být zpomalení tempa růstu nově přiznaných důchodů. S tímto parametrem, který ještě nebyl odsouhlasen, počítá právě zpráva, kterou pan ministr Jurečka dal ven, protože v tuto chvíli to ještě takto schváleno nemáme. To je jedna z mých dalších odpovědí panu ministru Jurečkovi, který tady říkal. Dejte mi tady jeden důkaz toho, že to je pro současné seniory. No, přece změna u řádných valorizací, že od roku 2025 stoupnou důchody o 358 korun - to je ta změna vzorečku, který jsme tady přijali, že neroste o jednu polovinu, ale o jednu třetinu reálných mezd a o inflaci - a toto už je ten důsledek.
Nebo pokud máte seniora, který jde do důchodu za rok, tak od roku 2026 se mu bude jinak vypočítávat důchod, méně, a to se píše i tady v této zprávě. Nebo například senior, který očekával díky vysoké inflaci, že se mu zabezpečí jeho důchod díky mimořádné valorizaci - což byla pojistka, která tady vznikla před 16, 17 lety díky této Sněmovně - že se spustí, ale taktéž to bylo samozřejmě zpětně korigováno jinak, takže ti senioři o to přišli. Toto jsou všechno konkrétní dopady pro současné seniory ohledně takzvané důchodové reformy. To nemluvím o předčasných důchodech, kde například někteří senioři už mohli být v předčasném důchodu za starých podmínek, ale vy jste jim je změnili na nové. Například jste u předčasných důchodů dali dvojí penalizaci právě pro ty, kteří se rozhodli jít dříve.
U první vlny jsme byli svědky změny valorizací, a to jak u mimořádné valorizace, tak u té řádné valorizace. Ta druhá vlna řešila podmínky u předčasných důchodů. Tady těchto dvou nebo tří věcí se týkají i naše pozměňovací návrhy. U té třetí vlny, kde řešíme náročné profese a další změny, tady klidně můžu říct, že například zvedneme ruku pro pozměňovací návrh pana Kaňkovského, který se týká výchovného, že u doktorandského studia zvedneme ruku, že u společného fiktivního vyměřovacího základu manželů s tím taktéž problém nemáme, u změny vdovských a vdoveckých důchodů taktéž nemáme žádný problém.
S čím máme například problém - a náš pozměňovací návrh je jiný a to řešení je jiné - je u pracujících důchodců. Tam skutečně chci poprosit ctěnou Sněmovnu, aby hlasovala pro náš pozměňovací návrh, který kopíruje současnou podobu zákona, že za každých 360 odpracovaných dnů se navyšuje důchod nějakým výpočtem o 0,4 procenta. Toto je skutečně málo, to opravdu není motivační pro seniory, kteří ještě mohou být v zaměstnání. Proto navrhujeme navyšování na 1,5 procenta, což už je opravdu, řekl bych, více motivační. Ale to, co předložila tato vláda, že tam bude dávat 6,5procentní slevu na sociálním pojištění... Pan ministr ukazuje, že to je pecka, a já říkám, že to je nepochopení filozofie průběžného důchodového systému. Není.
Vysvětlím jednoduše proč. Je to z toho důvodu, že průběžný systém má být jakousi pojistkou na naše stáří, kdy mladší generace pracují pro generaci svých maminek, babiček, tatínků a dědečků a de facto do toho systému průběžně něco odkládají. Každý, kdo pracuje, do něho odkládá pro ty, kteří už pracovat jednoduše nemohou. V tuto chvíli, pokud máte třeba nízký důchod a jste tím nízkým důchodem motivován k tomu, abyste dál pracoval a můžete, tak samozřejmě si na stáří, kdy už nebudete moci, tím, že pracujete, navýšíte důchod tak, abyste z něho vyžili. Pokud ale půjdete cestou toho vládního návrhu, tak budete samozřejmě dostávat slevu na důchodovém pojištění, kterou uvidíte samozřejmě hned - to je ten populismus - ale nebudete si nic odkládat na ty věci budoucí skrze průběžný systém.
Takže uvedu příklad. Pokud máte důchod 10 000, což je skutečně málo, a budete pracovat, tak budete pracovat třeba dva roky a ty dva roky budete mít slevu na dani 6,5 procenta. Pokud vám ji zaměstnavatel nevezme v té výplatě, tak budete dostávat více peněz v rámci své mzdy. Ale potom půjdete do důchodu a budete mít pořád těch 10 000. Ale s tím, jak je to nastaveno teď, a s tím navýšením půjdete do důchodu s tou částkou navýšenou o to, kolik let jste pracoval. To je těch 360 odpracovaných dnů. Toto je samozřejmě lepší, stabilnější. Není to porušení toho, bych řekl, až Bismarckovo modelu průběžného systému, poněvadž to ty peníze vlastně nespálí, ale naopak vám je tam ukládá na ty časy, kdy skutečně chcete v podzimu života být seniorem.
Co se týká samozřejmě dalších věcí. My se tady bavíme o kumulovaném schodku průběžného systému, kdy tady pan ministr ukazuje, že to je v průběhu těch přes 30 let půl miliardy. Ano, to je samozřejmě, protože občas výkyvy v populaci jsou různé tak, jako v té porodnosti, v těch odchodech do důchodu a tak dále. ***