(pokračuje Andrej Babiš)
Já myslím, že lidi už by měli konečně pochopit, že jsme svolali tuto schůzi, protože chceme odmítnout tenhle naprosto nesmyslný a nemravný návrh na zvýšení platů politiků pětikoalice - a já jsem je četl tady, jsem je četl. Tihle lidi, kteří jsou ve vedení těchto stran a kteří jsou ve vládě, když se vrátí do normálu, tak budou rádi, když vydělají čtvrtinu, čtvrtinu, a já doufám, že to lidi pochopí, i když samozřejmě propaganda pojede.
Já čtu příběhy lidí, které posílají na Nadaci Agrofert, jaké mají problémy - a těch žádostí je stále víc a víc - ale vláda (Se smíchem.) na to úplně kašle.
Takže Fialova vláda si buď schválí vyšší platy - a vypadá to tak, že ano, protože v podstatě už tím, že svolali tuhle schůzi teď, je jasné, že vůbec se nechtějí s námi bavit - anebo se pokusí zachránit alespoň poslední zbytky důvěry tím, že politikům zmrazí platy, bude se s námi o tom bavit a bude akceptovat náš návrh. Takže je to jedna z posledních příležitostí ukázat, že politika má být o službě občanů a ne jen o naplňování vlastních kapes, než je i ten rozpočet Sněmovny, protože to je neuvěřitelné, co se tady děje.
Zdravím znovu našeho kuchaře, který bere 30 000 (korun). Tady nějaký... co to je? Státní tajemník nebo někdo kdo (to) tu řídí bere 200 000 (korun) a ještě má auto s řidičem. A paní předsedkyně byla tedy na Tchaj-wanu - tam bylo foie gras nebo kachní paté - teďka byla v Singapuru - co tam dělá vůbec, proč tam chodí? Nechápu, jen utrácí peníze. Mimochodem, taky jsme vymlčeli ten kokain, ne? K tomu jsme se už nevrátili, jak to bylo vlastně tady na té toaletě blízko, ale to nechci tady teďka řešit.
Takže mají poslední šanci ukázat, že jsou v politice kvůli občanům - ale oni nejsou, oni jsou tam kvůli sobě, takže oni to nedokážou, věřte mi - takže proto závěrem vyzývám všechny a hlavně pana premiéra s paní Pekarovou, aby podpořili můj návrh na zmrazení platů ústavních činitelů na následujících 5 let a v mezidobí se pokusili najít realistické a životaschopné řešení. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a v tuto chvíli s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, často jsem v posledních dvou týdnech od mnoha z vás slyšela stejnou větu. Ta věta zní nějak takto: Není správné, aby člověk rozhodoval o svém vlastním platu - a já ji podepisuji. Ráda bych k ní ale dodala ještě větu druhou a ta by zněla následovně: Pokud už tomu tak jednou je a člověk o svém platu rozhoduje, tak má koukat, aby se za svoje rozhodnutí nemusel stydět, protože pohoršovat se nad svými monarchistickými privilegii a zároveň je bez skrupulí ždímat do poslední kapky je pokrytectví ve své nejryzejší podobě.
Říká se, že pokud je někdo jediný, kdo něco udělat může, potom to udělat musí, a tím jediným, kdo může tolik kritizovaný a proklínaný systém změnit, není nikdo jiný než tato Poslanecká sněmovna a kdy jindy než na mimořádné schůzi - na mimořádné schůzi na téma platy politiků, o jejíž otevření vás jménem poslaneckého klubu hnutí ANO tímto žádám.
Víte, v posledních dvou týdnech si mnozí z vás prošli v médiích kvůli platům politiků opravdovou uličkou hanby. Začalo to návrhem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na skokové zvýšení platů politiků o 14 procent - ano, toho Mariana Jurečky, který ordinuje dnešním i budoucím důchodcům jednu finanční redukci za druhou, toho Mariana Jurečky, který má na příspěvku na bydlení rekordní počet 270 000 domácností, tedy dost možná milion lidí. Pokračovalo to tím, že zatímco ve Stanjurově státním rozpočtu podle nezávislé Národní rozpočtové rady chybí miliardy na důchody, pro školníky, kuchařky, uklízečky a další nepedagogické pracovníky ve školství, co je v něm sotva pár procent na přidání pro ostatní státní zaměstnance, tak v něm nechyběla ani koruna na zvýšení platů politiků skoro o 14 procent. Ta ulička hanby byla ale mnohem delší a nepochybuji, že mnozí z vás, premiéra Petra Fialu nevyjímaje, by na některé momenty už nejraději zapomněli, třeba když v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS s kamennou tváří tvrdil, že zvýšení výplaty o 14 procent nařídil politikům Ústavní soud - ano, ten Ústavní soud, který se proti těmto nepravdivým slovům premiéra musel poprvé ve své historii veřejně ohradit, že nikomu nic nenařídil a že kdyby si politici nezvedli plat o jedinou korunu, bude mu to šumafuk, což nakonec vláda potvrdila tím, že místo 14 procent schválila návrh na zvýšení platů politiků o 6,95 procenta.
Nepochybuji, že každý z nás v tomto sále vnímá oprávněnou nevoli veřejnosti, která nemůže a nedokáže pochopit, že návrh na skokové zvýšení platů politiků přichází právě v tuto dobu - v dobu, kdy ještě neoschly stěny vyplavených domů a bytů, kdy ještě nezaschl inkoust na kvůli povodním novelizovaném rozpočtu, kdy státní zaměstnanci přišli za tři roky o pětinu svých reálných příjmů, kdy nezvládnutá inflace podkopala kupní sílu drtivé většiny národa, protože ceny základních životních potřeb, jako jsou energie, potraviny a nájmy, raketově vzrostly. Právě v takové chvíli totiž přestávají být platy politiků jen technickým číslem na výplatní pásce, ale stávají se symbolem toho, jak vnímají sami sebe ve vztahu k občanům. V okamžiku, kdy vláda ordinuje jedno restriktivní opatření za druhým, zvedá daně, odvody, bere studentům a rodinám důležité slevy na daních, je návrh na takový růst platů znakem odtržení od reality. Důvěra občanů v politiku je křehká a návrh na skokový růst jejich platů o 7 procent ji dále podlamuje. Pokud vám na důvěře veřejnosti záleží, musíte prokázat, že jste s ní i v těžkých časech na jedné lodi.
Vážení kolegové, každý veřejný výdaj by měl být odůvodněn veřejným zájmem. Když se dnes podíváme na naši situaci, ptám se: je opravdu veřejným zájmem, aby měli poslanci vyšší platy, když se potýkáme se stamiliardovými schodky, nedostatečným financováním školství nebo nedostatkem peněz na důchody? Je opravdu prioritou zvyšování našich vlastních příjmů? Odpověď je zřejmá. ***
