Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(18.20 hodin)
(pokračuje Lenka Dražilová)
Druhý pozměňovací návrh se týká toho, že jsme od 1. července schválili, že mohou poskytovat činnosti vůči pečujícím osobám pouze registrované organizace. Těmito organizacemi, které poskytují pečujícím různé služby, jsou i spolky, občanské iniciativy a tak dál. Takže já pro jistotu předkládám i tento pozměňovací návrh, ačkoliv bylo z ministerstva slíbeno, že přijde nějaký výklad do konce srpna, ale nepřišel, tak tento pozměňovací návrh pro jistotu se týká, že všechny tady ty organizace by mohly bez registrace působit až do 1. července 2027.
Poslední můj pozměňovací návrh se týká zvýšení finanční částky za přestupky, z těch 250 000 zvedám na 2 miliony.
Nebudu více pozměňovací návrhy zdůvodňovat, protože je máte dostatečně dlouho nahrané v systému, a myslím si, že moje odůvodnění pro tuto chvíli stačí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Andrea Babišová, poté pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla poděkovat své kolegyni paní Lence Dražilové za to, že shrnula náš postoj k tomuto návrhu zákona za hnutí ANO. Já bych chtěla už jenom tady načíst a odůvodnit tři své pozměňovací návrhy - mé a mých kolegů, které podáváme společně.
První pozměňovací návrh, který podáváme k tomuto návrhu zákona, se týká kontraktační povinnosti pojišťoven. Smyslem vládního návrhu zákona je podle důvodové zprávy vytvoření takových podmínek, aby uživatelům sociálních a zdravotních služeb byly tyto služby dostupné v takové vzájemné kombinaci a koordinaci, která odpovídá jejich skutečným potřebám, a to u všech druhů péče a ve všech formách poskytování. Za tímto účelem se především zavádí nový typ péče, a to sociálně zdravotní lůžková péče, jako kombinace pobytové sociální služby a lůžkové zdravotní péče. Tímto pozměňovacím návrhem neměním vládním návrhem zákona upravené podmínky pro poskytování sociálně zdravotní lůžkové péče.
Za účelem dosažení cílů, které si tato novela zákona dala, zavádí vládní návrh zákona v případě stávajících pobytových sociálních služeb právo zdravotní pojišťovny neuzavřít navzdory kontraktační povinnosti po dobu tří let zvláštní smlouvu, pakliže byla zdravotní pojišťovnou ukončena. Předložený návrh zákona opravňuje zdravotní pojišťovny v případě splnění podmínek uvedených v novém znění § 17a odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění neuzavřít po dobu tří let od ukončení zvláštní smlouvy ze strany zdravotní pojišťovny novou zvláštní smlouvu. Toto ustanovení de facto umožňuje zdravotním pojišťovnám obcházet kontraktační povinnost.
Jednou z podmínek ztráty kontraktační povinnosti je ukončení zvláštní smlouvy ze strany zdravotní pojišťovny, a to odstoupením výpovědi či jiným obdobným způsobem sjednaným zvláštní smlouvou podle odst. 1, nebo stanoveným právním předpisem z důvodu podstatného, opakovaného porušování povinnosti tohoto poskytovatele souvisejících s poskytováním a úhradou hrazených služeb podle právních předpisů nebo této zvláštní smlouvy. Takto naformulované oprávnění zdravotní pojišťovny je zcela nepřijatelné.
V případě zvláštní smlouvy je zdravotní pojišťovna stále v postavení smluvní strany. Zcela jistě jí náleží právo ukončit smlouvu z důvodů sjednaných ve zvláštní smlouvě, zpravidla hrubým porušením sjednaných povinností ze strany poskytovatele. Zdravotní pojišťovna však jako smluvní strana nemůže posuzovat, zda došlo, či nedošlo k porušení právních předpisů, a zda toto porušení bylo, či nebylo podstatné. O porušení právních předpisů může závazně rozhodnout pouze příslušný správní orgán či soud, nikoliv zdravotní pojišťovna, a to v tomto případě dokonce s důsledkem ztráty kontraktační povinnosti.
Ve světle navržené změny § 17a zákona o veřejném zdravotním pojištění však bude moci zdravotní pojišťovna aplikovat ztrátu kontraktační povinnosti, a to ke škodě poskytovatele, potažmo jeho klientů, bez možnosti opravného prostředku ze strany poskytovatele. Klient pobytového zařízení sociálních služeb se takto stává rukojmím v případném sporu zdravotní pojišťovny a poskytovatele. Kromě toho, že po dobu ztráty kontraktační povinnosti dojde ke snížení kvality a dostupnosti zdravotních služeb, neboť ztráta smlouvy se zdravotní pojišťovnou znamená pro poskytovatele propuštění nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří klientům zdravotní služby poskytují.
Přestože je v případě ztráty kontraktační povinnosti zdravotní pojišťovna dle návrhu zákona povinna zajistit klientům ošetřovatelskou péči, je z praxe známo, že zdravotní pojišťovny tuto povinnost nejsou schopny splnit. Současně je zjevné, že po dobu ztráty kontraktační povinnosti bude docházet ke kategorizaci zařízení pobytových sociálních služeb, a to dle toho, zda je klientům k dispozici nelékařský zdravotnický personál po celý týden a v noci, nebo zda bude poskytovaná ošetřovatelská péče pouze v rámci výjezdu domácí péče.
Tímto pozměňovacím návrhem se vylučuje ztráta kontraktační povinnosti. Tento pozměňovací návrh je uveden ve systému pod číslem 5253 a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.
Druhým pozměňovacím návrhem pod číslem 5254 se zavádějí povinné materiálně technické podmínky pro poskytování sociálních služeb. V rámci předloženého návrhu zákona se nově stanoví materiálně technické podmínky pro poskytování některých sociálních služeb, též pro pobytová zařízení sociálních služeb. Návrhem zákona se MPSV zmocňuje k jejich vydání formou prováděcího právního předpisu. Dle navržených přechodných ustanovení se tyto standardy budou vztahovat na stávající poskytovatele sociálních služeb, kteří budou povinni splnit požadavky na stavebně technické, funkční, dispoziční uspořádání prostor, v nichž jsou poskytovány sociální služby.
Vzhledem k tomu, že předložená podoba materiálně technických podmínek je v naprostém rozporu se současnými požadavky, je tento zásah do fungování pobytových sociálních služeb nepřípustně retroaktivní. Zavedením povinného materiálně technického standardu pro stávající poskytovatele pobytových zařízení sociálních služeb lze očekávat zcela mimořádné dopady na tyto poskytovatele. Přesto se touto skutečností zabývá důvodová zpráva pouze okrajově, a to konstatováním, že je pravděpodobné, že s sebou ponese investiční náklady ve výši cirka 6,2 miliardy korun v průběhu přechodného desetiletého období. Předpokládáme, že ve větší míře bude standard naplněn již nyní a ponese s sebou především vnitřní dílčí úpravy dispozic, doplnění zařízení. Toť citováno z důvodové zprávy.
Předpoklad vyjádřený předkladateli v důvodové zprávě by snad mohl být relevantní, pakliže by předložený materiálně technický standard byl stanoven aspoň dle doporučeného postupu číslo 2/2016 - materiálně technický standard pro služby sociální péče poskytované pobytovou formou vydané MPSV pro zřizovatele sociálních služeb a krajské úřady. Byť se jedná o nezávazný dokument, vyjadřuje představu MPSV o materiálně technickém standardu pro poskytovatele nejen pobytových sociálních služeb.
Některé krajské úřady se tímto dokumentem řídí při udělování registrace novým poskytovatelům. Každý zodpovědný poskytovatel, který aktuálně či od účinnosti tohoto dokumentu zprovoznil pobytové zařízení sociálních služeb, postupoval podle tohoto doporučeného postupu. Jeho zodpovědnost je však dle předloženého návrhu materiálně technických standardů nyní potrestána, neboť i když zprovoznil zařízení pobytových sociálních služeb v posledních letech, či je ve fázi výstavby, bude muset přistoupit minimálně k dispozičním změnám objektu, přestože zařízení budoval v dobré víře v souladu s tímto doporučeným postupem.
Požadavky předloženého návrhu materiálně technického standardu však nejsou nikterak minimalistické a jeho naplnění bude větším problémem, než si předkladatelé uvědomují. Příkladmo lze uvést požadavek na prostorově oddělené jednotky péče a podpory, v případě pobytových zařízení sociálních služeb oddělení, jejichž lůžková kapacita může činit maximálně 16 lůžek, a s tím spojené technické provozní požadavky na jejich vlastnosti, vybavení či požadavek, aby zařízení disponovalo povinnými deseti procenty lůžkové kapacity v jednolůžkových pokojích. ***