Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Ivo Vondrák)
Já si myslím, že nemusíme... To je právě takové to klišé, které tady máme z minulosti - když jednou začnu jako stavební inženýr, tak musím udělat Ph.D. jako stavební inženýr, ale ta doba je taková, že vyžaduje flexibilitu, vyžaduje studium, samostudium, věnovat se tomu oboru a dostudovávat to, co jsem neměl možnost dostudovat v předcházejících oblastech - mimochodem i na našich univerzitách se liší znalosti magisterských studií téhož oboru - takže prosím, já bych to právě spíš tam nedával, protože to otevírá prostor tomu, co jsem říkal: propojovat obory, být flexibilní a být připraven na to, že v životě prostě můžu dělat úplně jiné věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se hlásí ještě pan poslanec Hendrych.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já si myslím, že to vůbec nebrání tomu, aby člověk v průběhu života studoval cokoliv. Akorát mi přijde skutečně absurdní... Znám jeden velice konkrétní případ, kdy člověk vystudoval humanitní obor, vůbec se nikdy nevěnoval oboru technickému a následně získal ten nejvyšší možný titul a stal se tím nejvyšším možným kvalifikovaným odborníkem - pomíjím docentury a profesury - v oboru, ke kterému neměl vůbec žádný vztah. Já to tady nechci rozebírat, nechci být konkrétní, vím, že to vzbudilo pozornost médií, a nepochopil to nikdo.
Pokud je to obor příbuzný technický - já tam taky neříkám stejném, já říkám příbuzném - pokud je to obor technický, někdo je stavební inženýr nebo strojní inženýr a potom se věnuje elektrotechnice a tak dál, tak to samozřejmě je v pořádku, ale opravdu si nemyslím, že případy, kdy někdo vystuduje humanitní vědy a následně se stane graduovaným technikem na nejvyšší možné úrovni, jsou žádoucí. To je můj názor.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádná další faktická v tuto chvíli není, tak bych poprosil dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne všem, nebudu opakovat to, co už tu bylo řečeno, protože spousta problémů zmíněna byla. Faktem je, že tahleta diskuse by podle mě nenastala, pokud by se změna zákona týkala doktorandů, jak bylo původním záměrem, a nebylo k tomu v poslední hodině přičteno x pozměňovacích návrhů, které s tím nesouvisí. To mě vede k myšlence, jestli to není úspěšný model, který je v plánu používat i do budoucna, protože včera jsme byli svědkem toho, že zákon o sociálních službách byl také přerušen, protože se načetlo v poslední chvíli x pozměňovacích návrhů, na které nebyla možnost reakce.
Já se trošičku vrátím - už to tu bylo zmíněno - pár slovy k žebříčku vysokých škol. Já ho nepřeceňuji, ale jenom doplním to, že hodnoceno bylo 2 092 univerzit ze 115 zemí. Z Česka se dostalo do tohohle žebříčku 17 univerzit. Pouze 3 se dostaly, a to tu bylo zmíněno, do první tisícovky, ale pouze dalších 5 se dostalo mezi 1 500. To znamená, zbytek, těch 9, je až na chvostu hodnocení. Když se vrátím k programovému prohlášení vlády, tak to předpokládá posílení excelence vysokých škol a posílení pozice vysokoškolských ústavů. Vůbec teď nechci rozebírat, jestli je správné, nebo nesprávné zařadit VOŠ čili vyšší odborné vzdělání do terciární sféry, nebo ne, ale připadá mi, že bez nějaké diskuse je to zase rozmělnění špičky našich vysokých škol. Trend hodnocení vysokých škol, ať už se na něho díváme, jak chceme, je bohužel v průběhu let negativní, takže tam by se to určitě změnit mělo.
Když jsem tenhleten problém otevíral i na podvýboru, který tady kolega Berki zmiňoval, i na výboru, tak jsem dostal docela zajímavou odpověď od pana ministra: Musíme změnit zákon, aby nastala debata. Osobně si myslím, že tu jsme proto, abychom perfektně vydebatovali zákon, ten jsme dali, a ne abychom dali špatný zákon a potom nastávala debata. To tu v podstatě zmiňoval i kolega Vondrák, který řekl: Zkusme nastavit principy. Podle mě, když schválíme zákon, tak už je na nastavování principů pozdě a musíme udělat pouze další změnové řízení.
Použiji jenom jako příklad pro tenhleten vysokoškolský zákon pozměňovák o vyšších odborných školách. Bylo nám dodáno - všem členům školského výboru a samozřejmě měli jste možnost se s tím seznámit všichni - stanovisko čékáerky a Rady vysokých škol. Obě dvě instituce byly zásadně proti. Pak došlo k jednání mezi zástupcem Rady vysokých škol ve 12 hodin s panem ministrem a překvapivě stanovisko Rady vysokých škol bylo změněno. Musím říct, že bez toho, aby proběhlo zasedání Rady vysokých škol, to znamená, Rada vysokých škol ani nevěděla o tom, že její reprezentant na základě rozhovoru s panem ministrem stanovisko změnil, takže mě by velmi zajímala odpověď na to, co bylo tak pádným argumentem, že zástupce Rady vysokých škol bez konzultace s ostatními členy vedení a Rady vysokých škol tohleto stanovisko změnil?
To, jak je ten zákon připravován, o tom svědčí podle mě nejlépe tady desetiminutové načítání na začátku technicky legislativních úprav, protože už jsem tam na školském výboru komentoval to, že některé výrazy, jako Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání, jsou zákonem nedefinované pojmy, to se teď mění, je tam spousta jiných věcí, které se teď mění, takže z mého pohledu naprosto nepřipravené, nebylo to odladěné, nebyl na to čas. Neříkám, že je to špatně nebo že nemáme hledat cestu, jak z toho ven, ale to, co říkám, že si myslím, že tenhleten zákon měl proběhnout v té své původní verzi, to znamená dotknout se studentů doktorského studia - tam by nebyl nejmenší problém, prošlo by to - a neměl by se týkat změn u vošek, neměl by se týkat změn NAÚ a spousty jiných věcí. Už to bylo zmíněno i kolegyní Berkovcovou, dneska máme přes 160 nebo přesně 168 vošek, 124 z nich je součástí středních škol, mají jedno IČO, jedno vedení, takže tam dojde určitě ke spoustě legislativních problémů, co bude spadat pod koho, a taky bude to pod dvojí kontrolou, to znamená pod kontrolou České školní inspekce i Národního akreditačního ústavu, nového? Tohleto jsou naprosto neřešené problémy a já jsem na začátku taky byl pevně rozhodnut, že všechno tohleto podpořím, a dokonce jsem autorem jednoho pozměňovacího návrhu, který byl podpořen i na školském výboru - to je o nostrifikaci cizího vzdělávání - ale s přílepky, které se tam objevily, a s tím silovým protlačením zákona mám velký problém taky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se přihlásila paní poslankyně Ivana Mádlová.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla vyzvat pana poslance Berkiho, jestli by nám mohl už konečně odpovědět na naše dotazy, které se týkají vyšších odborných škol a jejich začleňování do vysokých škol. Pan kolega mě doplnil, protože já své dotazy řeším faktickými poznámkami, nicméně těch otázek je opravdu celá řada. Vy jste pozměňovací návrh podal těsně před ukončením druhého čtení, čili nebyla možnost k tomu tady vyvolat nějakou diskusi a dozvědět se o vašem názoru a návrhu, jakým způsobem dál bude tedy probíhat transformace vyšších odborných škol do vysokoškolského vzdělávání. Skutečně to budí celou řadu otázek a vy jste skutečně z toho bohužel neproblematického vysokoškolského zákona - té novely - udělal strašnou bramboračku. Opravdu znovu vás vyzývám, pojďte nám představit vaši koncepci, která se týká transformace vyšších odborných škol. Děkuji. ***
