Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Naše vláda, Ministerstvo obrany vyjednalo průmyslovou spolupráci na 14 projektů v hodnotě přes 725 milionů amerických dolarů, paní Schillerová, což když si přepočteme kurzem dolaru 23 korun za 1 dolar, tak je to prosím pěkně 16,6 miliardy korun českých. Pro vaši úplnou informaci, protože máte ráda čísla, tak je to něco kolem 15 procent hodnoty kontraktu se Spojenými státy. Tady bych chtěla připomenout - a sedí tady můj předchůdce, pan kolega Metnar - že když jste za vaší vlády - a vy jste byla ministryní financí - nakupovali americké vrtulníky Venom a Viper, tak víte, jaká tam byla průmyslová spolupráce? Víte, kolik to generovalo pro Českou republiku? Nulu. (Gestikuluje.) Takže možná ta vaše slova jste směřovala sama k vám, sama k sobě, možná ke svým kolegům, ale rozhodně ne k nám, protože F-třicetpětky opravdu finanční prostředky do naší ekonomiky, do českých firem generují, a to v té podobě, jak jsem vám to řekla.
Co se týče výroků pana předsedy Okamury, když to budu parafrázovat, tak tady řekl, že rozpočet obrany je navyšován na dluh, že peníze jdou zejména zahraničním zbrojařům, na zahraniční mise, na americké zájmy a peníze na obranu jsou peníze, které Česká republika nemá a neumí je utrácet, takže já to tady řeknu ještě jednou: je to sprostá lež od pana Okamury.
Navyšováním rozpočtu Ministerstva obrany naopak, pane Okamuro, dluh splácíme.
Splácíme dluh naší obraně z minulosti a tento dluh se pohybuje ve stovkách miliard korun. Rozhodně není pravda, že peníze neumíme utrácet. Naopak velmi dobře víme, co je třeba pro modernizaci naší armády udělat, a s ohledem na podfinancování armády v minulosti a narůstající rizika ve světě bude do budoucna potřeba, aby rozpočet Ministerstva obrany rostl. Ostatně když se podíváte na okolní země, není tomu jinak v těchto zemích. Polsko jde na 4 procenta, Balti jsou už přes 3 procenta a jenom my pořád ambici máme 2 procenta a doufáme, že to klapne. Tyto prostředky jdou na techniku pro armádu, jdou pro naše vojáky a těží z nich i naše ekonomika, protože drtivá většina zakázek je i pro náš průmysl a ten se podílí na subdodávkách pro výrobu techniky ze zahraničí.
Mimochodem, ty F-třicetpětky, teď odpovídám sice panu Okamurovi, ale jak jsem říkala, tam se to pohybuje kolem 15 procent, což tedy je 15 miliard korun. Pan Okamura tady také řekl, že kupujeme předražené F-třicetpětky za 150 miliard korun a že Rumunsko je kupuje levněji. Já už jsem to tady říkala minule, že Rumunsko zatím ještě nic nekupuje, pouze má záměr v rámci Ministerstva zahraničních věcí a ten záměr projednává Kongres. Konkrétní smlouva, konkrétní deal se teprve bude podepisovat a ještě tam nejsou ani v rámci Rumunska vyjednané další finanční prostředky, které se týkají nemovité infrastruktury, takže opět tady zazněla stokrát omílaná lež pana Okamury. Naše vláda má kontrakt za Českou republiku na nákup 24 stíhaček F-35 a související zboží a služby včetně munice, servisu a podobně za 5 miliard amerických dolarů, tedy cirka 106 miliard korun.
Žádných, pane Okamuro, 150 miliard korun, takže prosím pěkně, je opravdu třeba vědět, o čem tady hovoříte, jestli o kontraktu s vládou, co je v kontraktu zahrnuto, abyste mohl srovnávat srovnatelné. Vy tady opět porovnáváte jablka a hrušky a to se opravdu porovnávat nedá.
Jak jsem říkala, mimo kontrakt s vládou všechny země v rámci F-třicetpětek musí budovat infrastrukturu podle předpisů a podle požadavků. To není součástí kontraktu, a to ani pro Čechy, ani pro Rumuny, ani pro nikoho jiného, a to si zřejmě pan Okamura k té částce připočetl, protože jinak mně zůstává rozum stát nad tím, kde toto číslo vzal, takže takovéto balamucení tady, asi už jsme si na to částečně zvykli, ale myslím si, že by veřejnost měla znát pravdu, a znova tady opakuji to, co vám už říkám dva roky, že cena F-třicetpětek je pro všechny odběratele letounů stejné konfigurace naprosto totožná a rozdíly jsou pouze v infrastruktuře anebo to může být i v tom, že třeba některé země si do toho nakupují více komponentů, více náhradních dílů, ale cena stejných konfigurací je stejná.
Takže to jsem tady považovala za důležité říct a reagovat na dva kolegy, kteří se tady dotýkali rezortu Ministerstva obrany v těch svých vystoupeních, tak aby to zaznělo v debatě a bylo uvedeno na pravou míru. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. (Velký potlesk zprava.) Nyní s přednostním právem pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane předsedající. Navážu na slova mé ctěné kolegyně, paní ministryně Černochové. Uvidíme samozřejmě i v průběhu debaty, i u druhého a třetího čtení ohledně balamucení kolem státního rozpočtu o něco samozřejmě více.
Třeba například začnu tím, že se mi strašně moc líbí, jak pan premiér i pan ministr financí tady obhajují vždycky schodky, proti kterým tak strašně brojili, a vlastně bychom řekli, že na rozpočtové zodpovědnosti vyhráli volby. Jenom připomenu čísla: za vlády Andreje Babiše byl schodek kumulativní 813 miliard a za vlády Petra Fialy bude 1 132 miliardy korun. Jenom pro upřesnění, za vlády Bohuslava Sobotky byl 85 miliard schodek kumulativně a viděli jsme, jakým způsobem hlavně ODS a TOP 09 mluvily tady vzletně o právě rozpočtové zodpovědnosti.
Co se týká priorit jednotlivých, které vláda tady říká, já se zastavím u některých z nich, protože ostatní budou určitě komentovat mí kolegové, ale u konsolidace veřejných financí, jak tady vláda říká, že samozřejmě nezávislé organizace říkají, že má dluh pod kontrolou, že zadlužení je v pořádku i samozřejmě podle Eurostatu, tak neříkám, že ne, ale tady teď v tuto chvíli ukážu i na kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, jakým způsobem se někdy dokáže s čísly šachovat. Jenom tady řeknu i to, co tady říkal pan premiér, čísla - protože se budu držet čísel, budu více faktický - například u průběžného systému, který se týkal důchodů, tak v roce 2017 byl schodek 3,6 miliardy korun, v roce 2018 za Babišovy vlády už byl v plusu - 18,6 miliardy, v roce 2019 byl taktéž v plusu - 16,4 miliardy, potom během covidových let to šlo do minusu, to bylo jasné, protože všichni si pamatujeme, jakým způsobem se nám zastavila ekonomika, to byl 40,5 miliardy v minusu, ale vládu jsme předávali v roce 2021 se schodkem průběžného systému minus 2,3 miliardy. Teď - a tak, jak to říkal ve svém úvodním slově pan ministr správně - to byl za rok 2023 schodek 73 miliard a očekává se, že za rok 2024 to bude 55 miliard, a takhle bychom mohli pokračovat i v roce 2025. Konsolidace veřejných financí naopak zamávala peněženkami občanů natolik, že někteří a některé skupiny obyvatel spadly více do dávkového systému.
Co se týká výdajů a kapitoly výdajů na Ministerstvu práce a sociálních věcí, v poměru HDP, v percentuálním poměru, oproti roku 2024 výhled na rok 2025, tam vidíme klesající trend. Úplně stejně ho vidíme, ale opravdu velmi málo, jsou to setiny procenta, v porovnání výdajů státního rozpočtu v tom percentuálním. To znamená, že de facto nám, bych řekl, malinko zůstávají stejné nominálně, ale v reálných hodnotách, tam tak maximálně dorovnávají inflaci a myslím si, že ani to ne. ***
