Neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Oproti covidovému roku 2020 opět pokles. A to z 2,5 % výdajů na 2,2 % výdajů rozpočtu.
Jak vidíte, údajné vládní priority vydrží jen do té doby, než se do rozpočtu skutečně začtete. Vláda nám i letos lakuje barevné kulisy, zatímco za oponou nás čeká amatérská improvizace, nedohrané hry a rozbité vybavení. A místo investic, vzdělání a sociálního smíru se opět zaměřuje výhradně na pomoc zahraničním obchodním řetězcům, bankám, energetickým gigantům a zbrojařům. Taková je totiž její politika od prvního dne, kdy vstoupila do Strakovy akademie a do sídla Ministerstva financí v Letenské 15.
Drtivá většina slibů vládní koalice nejen že nebyla dodržena, ale i tento Stanjurův rozpočet přináší jejich přímé popření. Vláda dělá čistokrevný opak toho, co slíbila ve svém programu. Je to stejné, jako když tvrdí, že dbá na sociální smír, ale reálné platy nechá klesnout o pětinu a každému důchodci sebere 1 100 korun měsíčně. Nebo když tvrdí, že omezuje výdaje na provoz, ale ve skutečnosti je oproti roku 2021 chce zvýšit o neuvěřitelných 50 miliard korun v jediném roce. Je to trestuhodné, není to fér, ale hezky to do jejího stylu zapadá. A proto navrhuji vrátit návrh rozpočtu na rok 2025 vládě k přepracování.
Nyní mi dovolte, kolegové, kolegyně, abych se pověnovala některým věcem, tak jak jsem je zachytila z projevu pana... z úvodního projevu pana ministra financí Stanjury. Pan ministr financí se ráno chlubil nebo upozornil, že snad Českou republiku pochválil Eurostat, jak se nám v jeho režii daří konsolidovat veřejné finance. Ano, já jsem ten článek na Seznam Zprávy ráno taky četla a musela jsem se tedy podívat na fakta, co skutečně ten Evropský statistický úřad v těchto dnech zveřejnil. A rozhodně to není žádná pochvala vlády Petra Fialy. Eurostat zveřejnil své periodické statistiky mimo jiné o pořadí členských států z hlediska dluhu a deficitu.
Mám tady jejich zveřejněný graf. A jak jsme si v roce 2023 stáli? Náš deficit byl v pořadí devatenáctý nejlepší v EU a dosáhl zhruba průměru deficitu v eurozóně, respektive byl ještě o něco horší než průměr. A dluh? Ten jsme měli loni sedmý nejnižší. O jakém zlepšení ale pan ministr mluví? Vždyť v roce 2021, po dvou letech covidových lockdownů od nás dostal šestý nejnižší dluh a šestnáctý nejlepší deficit, dokonce deficit takový, který byl nad průměrem eurozóny. Za jeho ministrování jsme v obou ukazatelích výrazně propadli. A co teprve rok 2019? Dluh čtvrtý nejnižší hned za Belgií, Lucemburskem, Estonskem. Do covidu jsme tedy díky hospodaření naší vlády vstupovali s velkými rezervami. A deficit? Kdepak. V roce 2019, v době před covidem měla Česká republika veřejné finance dokonce v přebytku a daleko před průměrem EU i eurozóny. Takže by bylo dobré příště se na ta čísla podívat pořádně a nedopouštět se mystifikací, protože k žádnému zlepšení za ministrování ministra Zbyňka Stanjury nedošlo, ba právě naopak.
A jak konstatovala samotná Národní rozpočtová rada, konsolidace se v příštím roce fakticky zastaví úplně. Tak to jen pro pořádek k tomu, čím tady pan ministr financí Stanjura svoji dnešní řeč k návrhu rozpočtu na rok 2025 začal.
Musím se ještě dotknout několika věcí. Měli jsme o tom i velice podrobnou debatu na rozpočtovém výboru, ale sem to patří mnohem víc. Národní rozpočtová rada upozornila, bezesporu to tady zazní ještě několikrát během dnešního dne, že u takzvaných příjmů z emisních povolenek - jsou nadhodnoceny tyto příjmy zhruba o 10 miliard, protože se tam počítá s reálnou výší ceny za emisní povolenku. Mí kolegové, kteří budou komentovat kapitoly další, to bezesporu vzpomenou znovu.
Vedle toho na výdajové straně chybí výdaje na takzvané obnovitelné zdroje OZE. Také jsme se toho už dneska několikrát dotkli. Na rozpočtovém výboru ještě... Národní rozpočtová rada to odhaduje něco kolem 20 miliard, ty částky se různí, někdo říká 21 a půl, někdo říká, že to může být něco po dvaceti, prostě je v rozpočtu 8 a půl. Tečka. Nestačí to.
Pan ministr říkal na moje opakované dotazy na rozpočtovém výboru, že má několik způsobů, jak to vyřešit. Pořád jsme oscilovali kolem toho, že asi zásadní bude nějaká legislativní úprava a že na tom pracují právníci. Dnes ráno, abych byla poctivá, mi řekl, že mi ji během dnešního dne pošle. Měla být nějaká tisková konference. Neviděla jsem ji, protože jsem tady. Každopádně to jsou jenom tyto dvě položky, bavíme se o nějakých 30 miliardách. A samozřejmě tam jsou další položky, o kterých jsem se zmínila, ať už jsou to nadhodnocené důchody, i Národní rozpočtová rada hovořila o nereálnosti příjmů u podniků, které jsou... U příjmů z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu v rozsahu asi 8 miliard, ale držme se tady těch dvou zásadních položek. Pan ministr tady řekl, a já už jsem na rozpočtovém výboru říkala, že mám dvojí déjà vu. On řekl, že prostě... A dneska to zopakoval, že samozřejmě si je vědom těch rizik a že když ta rizika nastanou, že to stejně ve finále zaplatí státní rozpočet a že si s tím poradí. Tak já mám první déjà vu. Když měl stejný dotaz před rokem a půl pan ministr, jak, kde má 20 miliard na mimořádnou valorizaci pro důchodce? Odpověděl úplně stejně, že si prostě státní rozpočet s výdaji přes 2 biliony s tím poradí. A jak si s tím poradil? Nedůstojně. (My) jsme tady po prezidentských volbách schvalovali ve stavu legislativní nouze ožebračení důchodců zhruba v průměru o tisíc korun, až jsme skončili u Ústavního soudu. Tak si s tím poradil. (Velký potlesk od poslanců ANO.)
No a druhé déjà vu jsem měla v momentě, kdy jsem se ptala na rozpočtovém výboru, jak vyřeší ty chybějící výdaje na OZE. A on říkal, že má tedy několik těch způsobů. Dneska mi říkal, že mně pošle úpravu legislativy. Dneska k tomu měla být nějaká tisková konference, tu jsem neslyšela. Vzpomínáte si, jak jsme tady řešili tuším v roce 2022, že chybí na veřejné zdravotní pojištění 14 miliard v rozpočtu? Jak se tady schvaloval rozpočet a až poté legislativa, která brala pojišťovnám peníze? Dodneška se o tom tady bavíme, dodneška slyšíme, že ty peníze chybí. A můžeme si říkat, jestli je někdo v přebytku nebo není. Rezervy se tenčí čím dál víc. Nebudu se k tomu vracet, to už je bohužel za námi. Ale úplně stejný problém řešíme teď, že tam máme 8 a půl miliardy, a teď teprve se má schvalovat, snad se to má načítat někde ve druhém čtení zítra do toho zákona. My se musíme ráno poradit, protože já to považuju za skandální, ale uvidíme, co nám vlastně kdo pošle. Čili mám druhé déjà vu. A zase se to opakuje, donekonečna se to opakuje. A já se ptám, jak a budu se ptát ještě zítra znovu, protože zítra to pravděpodobně budeme řešit u toho pevně zařazeného bodu, jak tady tak slyším v kuloárech. Tak se ptám, jak se to prostě bude řešit? Jakým způsobem se - a já nejsem žádná lobbistka solárních baronů, kdy se tady vytvořili solární baroni díky vládám ODS, ale jsme v nějakém vládním, jsme v nějakém právním státě. Dneska prostě už to patří kdoví komu a jsou tady nastavené nějaké právní podmínky. Takže já se samozřejmě ptám, jak jsou eliminována rizika? Jak jsou eliminována rizika toho, že zvýšené náklady v budoucnu neponese stát v důsledku prohraných arbitráží a soudních sporů? Nebude to znamenat zvýšení cen elektřiny pro občany, firmy v důsledku ohrožení plánovaného rozvoje neobnovitelných zdrojů? ***
