Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Ale současně podtrhuju větu, že to nezlehčuji, nezpochybňuji a nepopírám, ale současně říkám, že se pokusíme ten objem snížit, a pokud tamty peníze nebudou stačit, tak je logicky stát zaplatí, protože to jsou mandatorní výdaje, má to charakter mandatorních výdajů, a holt ušetříme někde jinde, a když se vrátím k tomu přirovnání s rodinou, tak se určitě shodneme, že to je částka řešitelná. Není to 5 procent rozpočtu, není to 10 procent plánovaných výdajů, je to necelé 1 procento.
A teď bez toho, abych něco kritizoval, jenom popíšu fakt. Když se podíváte na výsledky rozpočtů a na schválené rozpočty v předchozích letech a škrtneme covidové roky z pochopitelných důvodů a ty do té statistiky nezahrneme a podíváme se do normálních let, kdy nepřišel žádný externí šok, ať už energetická krize, válka na Ukrajině nebo covidové roky, tak zjistíte, že rozdíl mezi schváleným rozpočtem a výsledkem rozpočtu na příjmové i výdajové straně je mnohem vyšší než tady zmiňovaných 10 miliard na straně příjmů nebo 16 až 20 miliard na straně výdajů, a to je prostě fakt, to není žádná kritika. Zase když použiju přirovnání z firmy, instituce nebo domácností, i tato čísla - třeba 30, 40 miliard rozdílu mezi schváleným rozpočtem a výsledkem hospodaření, procentuálně jsou vysoko nad 95, možná nad 97 procenty, takže to berte spíš jako popis stavu, popis věci, toho, že všechny problémy řešitelné prostě jsou.
Jiná debata je, a to je politická debata, kam ty výdaje směřovat, zejména ty, které nemají charakter mandatorních, kvazi mandatorních, to je naprosto legitimní. Každá politická strana či hnutí, v případě naše Sněmovna má svůj politický program a logicky, pokud chce naplňovat svůj politický program, tak směřuje peníze v návrhu rozpočtu nebo úprav rozpočtu do oblastí, které konkrétní politická strana či hnutí považuje za prioritní. To je naprosto normální, to se dělo, (ať) už jsme seděli v opozičních lavicích, nebo ve vládních lavicích.
Děkuju za možnost takhle podrobněji uvést státní rozpočet. Chtěl jsem reagovat i na nejčastější výtky - my jsme si to vyříkali na rozpočtovém výboru, bezesporu zazní i dnes - takže jenom zopakuji: Vím o nich, nezpochybňuju je, nezlehčuji, ale jsem přesvědčený, že je to zvládnutelné.
A na závěr bych chtěl poprosit jménem vlády České republiky, abyste v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu, protože ten rozpočet, návrh rozpočtu je dobrý a realistický. Děkuji. (Velký potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji, pane ministře. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 79 předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 805/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard.
Poslanec Josef Bernard: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, projednáváme státní rozpočet pro příští rok. Připomínám, že podle jednacího řádu jsme ve speciálním režimu.
Před dnešním prvním čtením se návrhem zabýval rozpočtový výbor a já jsem povinen vás nyní seznámit s jeho usnesením číslo 420, které je poměrně obsáhlé. Já ho přečtu pouze nyní a pak se na něj budu už v budoucnu jenom odvolávat. Pokud... Ještě možná jedna dodatečná informace: Rozpočtový výbor tento materiál projednal 9. 10. na 51. schůzi. Nyní znění z rozpočtového výboru:
"Rozpočtový výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 v prvém čtení přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna
i. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 podle sněmovního tisku 805, kterými jsou:
A. výše příjmů stanovená částkou 2,086 082 985 466 bilionu korun, výše výdajů stanovená částkou 2,327 082 985 466 bilionu korun, rozdíl mezi příjmy a výdaji stanovený částkou minus 241 miliard korun,
B. způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:
a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,391 990 186 miliardy korun,
b) změnou stavu státního dluhu o 248,391 990 186 miliardy korun,
C. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 2,235 159 400 miliardy korun,
D. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10,206 527 miliardy korun,
E. finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1,299 282 700 miliardy korun,
F. zmocnění ministru financí podle § 4 zákona a zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze postupem uvedeným v příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona;
ii. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky za rok 2025
a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 153,213 363 920 miliardy korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 65,300 miliardy korun,
b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., ve výši 200 miliard korun,
c) obsahuje v příloze číslo 9 zákona seznam dotací vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu poskytovaných v roce 2025 s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel;
iii. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2025 takto..." - tady si, dámy a pánové, v tomto výdaji dovolím odkázat na znění usnesení, já tady nechci vyčítat seznam všech výborů, které zde jsou, všichni je máte k dispozici a budeme se jimi zabývat nadcházející výborový týden;
"II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu" - a to jsem nyní učinil. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A předtím, než otevřu obecnou rozpravu, tak zde mám několik přihlášek s přednostním právem a já si dovolím zrekapitulovat, aby i ostatní se tomu případně přizpůsobili. Jako první vystoupí pan předseda Michálek, poté paní místopředsedkyně Richterová, poté pan předseda Okamura, poté paní předsedkyně Schillerová, poté Karel Havlíček a poté pan premiér Petr Fiala. Poté bychom otevřeli obecnou rozpravu a už by to bylo pro všechny ostatní, kteří se přihlásí.
Takže nyní poprosím pana předsedu Michálka.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jako Pirátská strana jsme ve vládě návrh státního rozpočtu nepodpořili a rád bych teď zdůvodnil to, co nám vadilo tehdy, a věci, které jsme byli ochotni skousnout, ale z hlediska opozice máme povinnost na ně upozornit, aby se o nich mluvilo, aby se diskutovaly, abychom pokud možno hledali lepší řešení, jak to v rámci rozpočtu a taky v rámci rozpočtového výhledu nastavit lépe.
Moje připomínky budou strukturovány tak, že nejprve bych mluvil o procesu přípravy rozpočtu, potom bych mluvil o konkrétních číslech z hlediska zprávy Národní rozpočtové rady, potom bych mluvil o dotační ekonomice, která byla jedním z klíčových prvků programu naší bývalé vlády - a nevím, jestli do budoucna bude i součástí programu - a potom bych mluvil o nedotažených reformách a nakonec o výdajové stránce rozpočtu, do jaké míry výdaje státního rozpočtu nereflektují potřeby lidí.
Určitě nechci být v jednom balíku s dalšími opozičními stranami, takže pojali jsme to zcela autonomně, byť tedy závěr, ke kterému dospíváme, je obdobný - to znamená, že návrh státního rozpočtu by měl být vrácen k přepracování a měla by tam být opravena ta čísla, která nejsou správná, případně že bychom chtěli navrhnout, pokud neprojde návrh k přepracování, aby se aspoň o část dotační ekonomiky, která je v návrhu státního rozpočtu, snížil deficit státního rozpočtu, tak abychom se méně zadlužovali. ***
