Neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Ale současně podtrhuju větu, že to nezlehčuji, nezpochybňuji a nepopírám. Ale současně říkám, že se pokusíme ten objem snížit, a pokud tam ty peníze nebudou stačit, tak je logicky stát zaplatí, protože to jsou mandatorní výdaje, má to charakter mandatorních výdajů a holt ušetříme někde jinde. A když se vrátím k tomu přirovnání s tou rodinou, tak se určitě shodneme, že to je částka řešitelná, není to 5 % rozpočtu, není to 10 % plánovaných výdajů, je to necelé 1 %.
A teď bez toho, abych něco kritizoval, jenom popíšu fakt. Když se podíváte na výsledky rozpočtu a na schválené rozpočty v předchozích letech a škrtneme covidové roky z pochopitelných důvodů, a ty do té statistiky nezahrneme a podíváme se vlastně do normálních let, kdy nepřišel žádný externí šok, ať už energetická krize, válka na Ukrajině nebo covidové roky, tak zjistíte, že rozdíl mezi schváleným rozpočtem a výsledkem rozpočtem (hospodaření?) na příjmové i výdajové straně je mnohem vyšší než tady zmiňovaných 10 miliard na straně příjmů nebo 16 až 20 miliard na straně výdajů. A to je prostě fakt, to není žádná kritika. Zase, když použiju přirovnání z firmy, instituce nebo domácností, i tato čísla, třeba 30, 40 miliard rozdílu mezi schváleným rozpočtem a výsledkem hospodaření procentuálně, jsou vysoko nad 95, možná nad 97 procenty.
Takže to berte spíš jako popis stavu, popis věci, toho, že ty všechny problémy řešitelné prostě jsou. Jiná debata je, a to je politická debata, kam ty výdaje směřovat, zejména ty, které nemají charakter mandatorních, kvazimandatorních, to je naprosto legitimní. Každá politická strana či hnutí, v případě naší Sněmovny má svůj politický program a logicky, pokud chce naplňovat svůj politický program, tak směřuje peníze v návrhu rozpočtu nebo úprav rozpočtu do těch oblastí, které konkrétní politická strana či hnutí považuje za prioritní. To je naprosto normální. To se dělo, když jsme seděli v opozičních lavicích nebo ve vládních lavicích.
Děkuju za možnost takhle podrobněji uvést státní rozpočet. Chtěl jsem reagovat i na ty nejčastější výtky. My jsme si to říkali na rozpočtovém výboru, bezesporu zazní i dnes. Takže jenom zopakuji, vím o nich, nezpochybňuji, nezlehčuji, ale jsem přesvědčený, že je to zvládnutelné. A na závěr bych chtěl poprosit jménem vlády České republiky, abyste v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu, protože ten rozpočet, návrh rozpočtu je dobrý a realistický. Děkuji. (Velký potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím číslo 79 předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 805/1. A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, projednáváme státní rozpočet pro příští rok. Připomínám, že podle jednacího řádu jsme ve speciálním režimu.
Před dnešním prvním čtením se návrhem zabýval rozpočtový výbor a já jsem povinen vás nyní seznámit s jeho usnesením číslo 420, které je poměrně obsáhlé. Já ho přečtu pouze nyní, a pak se na něj budu už v budoucnu jenom odvolávat. Pokud... Ještě možná jedna dodatečná informace. Rozpočtový výbor tento materiál projednal 9. 10. na 51. schůzi.
Nyní znění z rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 v prvém čtení přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna
I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 podle sněmovního tisku 805 kterými, jsou:
A) výše příjmů stanovená částkou 2,086 082 985 466 bilionů korun, výše výdajů stanovená částkou 2,327 082 985 466 bilionů korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji stanovený částkou minus 241 miliard korun,
B) způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami
a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,391 990 186 miliard korun,
b) změnou stavu státního dluhu o 248,391 990 186 miliard korun,
c) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 2,235 159 400 miliard korun,
d) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí s výjimkou hlavního města Prahy v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10,206 527 miliard korun,
e) finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1,299 282 700 miliard korun,
f) zmocnění ministru financí podle § 4 zákona a zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze, postupem uvedeným v příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona;
II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky za rok 2025
A) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 153,213 363 920 miliard korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 65,300 miliard korun,
B) stanoví rozsah pojistné kapacity exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. ve výši 200 miliard korun,
C) obsahuje v příloze číslo 9 zákona seznam dotací vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu poskytovaných v roce 2025 s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel;
III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2025 takto - tady si, dámy a pánové, v tomto výdaji dovolím odkázat na znění usnesení.
Já tady nechci vyčítat seznam všech těch výborů, které zde jsou, všichni je máte k dispozici, a budeme se jimi zabývat nadcházející výborový týden. Rozpočtový výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a to jsem nyní učinil. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A předtím, než otevřu obecnou rozpravu, tak zde mám několik přihlášek s přednostním právem. A já si dovolím zrekapitulovat, aby i ostatní se tomu případně přizpůsobili. Jako první vystoupí pan předseda Michálek, poté paní místopředsedkyně Richterová, poté pan předseda Okamura, poté paní předsedkyně Schillerová, poté Karel Havlíček a poté pan premiér Petr Fiala. Poté bychom otevřeli obecnou rozpravu a už by to bylo pro všechny ostatní, kteří se přihlásí. Takže nyní poprosím pana předsedu Michálka.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jako Pirátská strana jsme ve vládě návrh státního rozpočtu nepodpořili. A rád bych teď zdůvodnil to, co nám vadilo tehdy, a věci, které jsme byli ochotni skousnout, ale z hlediska opozice máme povinnost na ně upozornit, aby se o nich mluvilo, aby se diskutovaly, abychom pokud možno hledali lepší řešení, jak to v rámci rozpočtu a taky v rámci rozpočtového výhledu nastavit lépe.
Ty moje připomínky budou strukturovány tak, že nejprve bych mluvil o procesu přípravy rozpočtu, potom bych mluvil o konkrétních číslech z hlediska zprávy Národní rozpočtové rady. Potom bych mluvil o dotační ekonomice, která byla jedním z klíčových prvků programu naší bývalé vlády, a nevím, jestli do budoucna bude i součástí programu. A potom bych mluvil o nedotažených reformách a nakonec o té výdajové stránce rozpočtu, do jaké míry výdaje státního rozpočtu nereflektují potřeby lidí.
Já určitě nechci být v jednom balíku s dalšími opozičními stranami. Takže pojali jsme to zcela autonomně, byť tedy ten závěr, ke kterému dospíváme, je obdobný. To znamená, že návrh státního rozpočtu by měl být vrácen k přepracování a měla by tam být opravena ta čísla, která nejsou správná, případně že bychom chtěli navrhnout, pokud neprojde návrh k přepracování, aby se aspoň o část té dotační ekonomiky, které v návrhu státního rozpočtu snížil deficit státního rozpočtu, tak abychom se méně zadlužovali. ***
