Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(17.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
To znamená, aby byly dostupné čisté technologie, aby byla dostupná, jak postupně lidi budou přecházet, byť opatrně, na elektroauta, tak aby to bylo dostupné pro normální lidi, nejenom pro podnikatele, kde teď máme nějaký program - 200 000 na novou Teslu, to si myslím, že není úplně rozumně nastavené, protože ty dotace mají být mířeny na lidi podle toho, kolik projezdí, jaký mají nájezd, jaké mají emise, a ne podle toho, jestli má někdo status podnikatele a vyplní si ty dotace, nebo ne; abychom pokračovali v solárech, na střechách a chytrých inovacích státu, abychom se nezasekli s tou digitalizací tak, jak nám to bylo oznámeno, že digitalizace bude pokračovat až v roce 2028. Spoustu těch věcí už jsme popsali v ekonomickém plánu Republika v pohybu.cz, jak Česko rozhýbat. Tam jsou ta konkrétní opatření, jak můžeme přesměrovat peníze, které jsou dneska ve fondech, které jsou velmi konzervativní a nepracují pro lidi, nezhodnocují se nyní tam peníze v důsledku inflace, jak to můžeme přesměrovat zpátky k tomu, aby to vynášelo, což je smyslem všech těchto investičních fondů.
Samozřejmě, samostatná oblast, která se týká modernizace, musí být, že bychom měli udělat pořádek, a my to chceme kritizovat i z opozice, tak jako jsme to kritizovali ve vládě, v Modernizačním fondu, aby ty peníze nešly jenom velkým firmám, které mají špinavé provozy. A dneska se těmto firmám - a různé spalovny a podobné provozy - platí i 50 procent dotací na investice, takže my se tváříme, že to je nějaké podnikání, ale většinu toho zaplatí veřejný sektor, zaplatí to daňový poplatník, ať už český, nebo evropský prostřednictvím našich příspěvků do Evropské unie. Takže toto je taky věc, tam bychom si přáli, aby se podařilo snížit na 25 % maximální výši těch dotací.
A poslední, třetí bod, který považuji za prioritní, je ochrana občanů před klientelismem. Bohužel, jak píše Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě, situace se mění. Taková ta běžná korupce, která byla běžná na státních úřadech, že tam chytli člověka s igelitkou nebo s krabicí vína s několika miliony korun, se teď transformuje do toho, že velké organizace si lobbují úředníky, využívají toho, že je extrémně oslabená státní správa, že tam pracují často i špatně zaplacení lidé, velký počet špatně zaplacených lidí, dokonce některé ty peníze státním úředníkům, a jsou zdokumentovány tyto případy, jsou dokrývány přímo těmi zájmovými skupinami, třeba z energetického průmyslu, takže je to skutečně problém. Peníze občanů, které potom, ať už se vyberou na daních, nebo se vyberou na cenách, tak potom mizí u těch oligarchů, kteří zneužívají moc, aby si zajistili různé typy výhod. Dneska se jim podařilo infiltrovat státní správu a bohatnou dále na té krizi.
Je potřeba říct, že právě oligarchie a klientelismus jsou nejhorší hrozbou dneska pro svobodu, a že pokud to bude takhle pokračovat, hrozí vývoj směr Maďarsko. Ty penězovody, které vytvořili, je potřeba zrušit, a když už se ty poplatky musejí vybírat, jako jsou třeba platby v důsledku emisních povolenek, tak by se měly přesměrovat zpátky k lidem, aby je dostávali lidi, kteří fungují ekologicky, a firmy, ne aby to dostávaly kartely oligarchů a nenažrané zájmové skupiny.
Já jsem tuto věc interpeloval i písemně u pana premiéra, bohužel jsem dostal jenom úplně obecnou odpověď, tak to mě docela překvapilo, protože já jsem v té interpelaci na pana premiéra popsal dvanáct případů fungování klientelismu. A taky tím zdůvodňuju bod, který navrhuju na program dnešního jednání Poslanecké sněmovny. Pan premiér samozřejmě je seznámen se všemi těmi zprávami a tak dále, které dostává od různých entit, počínaje tajnými službami až po finanční, po FAÚ, Finanční analytický úřad. Interpeloval jsem to kvůli tomu, že prestižní světový deník The Economist zařadil v roce 2023 Česko celosvětově na druhou příčku hned po Rusku v indexu takzvaného crowney capitalsm, klientelistického kapitalismu či kamarádčoftu, a upozornil na nezdravě velký počet miliardářů, že získávají své bohatství skrze svůj vztah ke státu. Takže to je přesně to, co jsem kritizoval, a namátkou jsem uvedl i konkrétní případy.
Za prvé, klientelismus ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde došlo k potvrzení ředitele spojeného s mnoha klientelistickými zásahy. Připomenu, že my jsme nehlasovali pro instalaci pana ředitele Kabátka, my jsme navrhovali, aby proběhlo normální, standardní, otevřené výběrové řízení - naopak došlo k tomu, že je jmenován politicky.
Za druhé napojení skupiny EPH na Ministerstvo průmyslu a obchodu a ovlivňování legislativy na tomto úřadu. To je obrovské riziko, které se potom promítá do cen energií, do výběru představitelů Energetického regulačního úřadu a tak dále.
Za třetí zjevná poddimenzovanost Energetického regulačního úřadu a jeho neschopnost efektivně kontrolovat proplácení kompenzací v rámci zastropování cen energií a řešit problémy na energetickém trhu. Takže zjednodušeně řečeno, my jsme tady dali balík nějakých 100 miliard korun, které jsme dali producentům energií, výrobcům, a nikdo nekontroloval, jestli ta náhrada - neexistoval tam efektivní kontrolní mechanismus, jestli ty náhrady odpovídají tomu, co jsou tržní ceny a co byly ty vynaložené náklady a kompenzace, na které mají nárok podle zákona, protože ten úřad byl zkrátka obrovsky poddimenzován, a to je přesně to, na co ty klientelistické struktury spoléhají.
Za čtvrté je to skutečnost, že z energetické politiky profitují podnikatelé, kteří darovali miliardu vysoké škole CEVRO institut s úzkými vazbami na ODS - to je zejména pan Tykač, pan Křetínský. To mně přijde opravdu velmi pozoruhodné, že peníze, o kterých rozhodne vláda, ve které tedy sedí ty samé politické strany, nakonec skončí ve vysoké škole té politické strany.
Za páté skutečnost, že velkou část dotací přes Modernizační fond dostává několik málo oligarchů. Polovina dotací z Modernizačního fondu, co máme z Evropy, z povolenek a tak dále, končí takhle v těchhle velkých ekonomických skupinách a normální malá, střední firma to má výrazně těžší, protože ty dotační výzvy se účelově nafukují tak, aby na ně nedosáhli drobnější podnikatelé, protože pro úředníky je to jednodušší zadministrovat ty velké balíky.
Za šesté problém, který pokračuje v rezortu MPO i v dalších rezortech, takzvané dotační podnikání, kde stát rozdává obrovské částky nesmyslně a bez vazby na výsledek. To kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, upozornil na to, že ty částky nesedí. Třeba udávali v projektu, že tržby budou mít nějaké, a ve skutečnosti mají desetinové tržby. V průměru úspěch těch projektů se pohybuje kolem 7 %. Takže my dotujeme tady z peněz daňových poplatníků projekty, které jsou ve srovnání s jejich plánem z 93 % neúspěšné. Tomu vůbec nerozumím, proč to stát dělá, a kritizuje to tedy Nejvyšší kontrolní úřad.
Za sedmé, zcela neprůhledné sestavování státního rozpočtu, kde nejsou Ministerstvu financí předkládány konkrétní projekty s výší nákladů a návratností, aby Ministerstvo financí zkoumalo, ale výše prostředků v kapitole se určuje politickým jednáním. To je možné pochopit do určité míry, že samozřejmě politik má poslední slovo, ale pokud celý proces sestavování rozpočtu probíhá bez vazby na návratnost projektů, na jejich podrobnější zkoumání, jako jsou v některých západních vládách zavedeny procesy, kde právě Ministerstvo financí zjišťuje, jaká je návratnost projektů, počítá tu hodnotu, dělá cost benefit analýzy a tak dále, tak to Ministerstvo financí bohužel nemá a rozděluje ty peníze do určité míry naslepo.
Za osmé, Ministerstvo financí soustavně sabotuje všechny snahy posílit rozpočet regulačních orgánů v míře odpovídající nárůstu agendy ÚDHPSH čili úřadu, který kontroluje politické strany, lobbing, Energetický regulační úřad, a zajistit, aby měli takové platy, aby zde bylo nižší korupční riziko. Sice je hezké, že se snaží šetřit, ale v situaci, kdy to znamená, že potom nefunguje základní činnost úřadu, je to chyba. ***
