Máme firmy, které jsou velmi úspěšné, dlouhodobě velmi kapitálově silné. Tam žádný problém, aby v této chvíli investovaly do oprav, neexistuje. Ale pak samozřejmě máme vodovody a kanalizace, které jsou ve vlastnictví menších měst a obcí nebo sdružení měst a obcí, a tam je úplně jiná situace než u kapitálově silných společností. Tam už v těchto hodinách je spuštěn program z Ministerstva životního prostředí, protože když se bavíme o dodávce energií jako základ toho, aby ty domácnosti měly energie, nedílnou součástí je také pitná voda. Na to nesmíme zapomínat, když mluvíme o plynu, elektrické energii, teplu a ostatních komoditách.

Na tom chci ukázat, že budeme postupovat adresně, a v tomto případě není ve finančních možnostech těchto obcí nebo svazků obcí, které jsou vlastníky vodovodů a kanalizací, vynaložit prostředky na jejich rekonstrukci. Současně platí, že ty dodávky musíme obnovit co nejdříve. Chtěl bych z tohoto místa poděkovat a ocenit um a inovaci mnoha inženýrů, kteří právě při dodávkách energií volí velmi netradiční, inovativní postupy tak, aby co nejdříve všechny domácnosti byly připojeny na potřebné energie. Nicméně v této chvíli víme, že u několika tisíců domácností se to nepovede. Tam musíme ve spolupráci se samosprávami a s neziskovým sektorem zajistit přechodné ubytování, protože přes veškerou snahu těchto techniků, inženýrů už víme, že pravděpodobně pro několik tisíc domácností nebude obnovena dodávka plynu v letošním kalendářním roce, a proto musíme volit jiná řešení.

S tím souvisí otázka zvýšených nákladů za elektrické energie. Je to věc, kterou bezesporu budeme řešit. Těch přístupů je několik a budeme hledat rychlé a efektivní řešení, aby domácnosti, které jsou postiženy touto katastrofou, pak nebyly postiženy podruhé, protože logicky, pokud vysoušíte a budete vysoušet týdny a měsíce, zcela logicky porostou účty za energie. Pracovně si myslím, že na každém odběrném místě víme, co je standardní či průměrná spotřeba za minulé roky. Tam se jasně ukáže, co je zvýšená spotřeba. Myslím si, že to by mohla být rychlejší pomoc, zjistit rozdíl mezi zvýšenou spotřebou a tou standardní, než vymýšlet speciální tarify. Ale ta debata nás teprve čeká. Je to ale věc, na kterou myslíme a na které si myslím, že jsme připraveni se shodnout.

Teď bych si mohl vzít sektor firem od těch nejmenších OSVČ až po ty největší. Já jsem se sešel - dneska je to dva týdny, to znamená ihned po povodních - s předsedou Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem. Ten mi přinesl šest oblastí, v kterých by ta podnikatelská veřejnost uvítala nějakou pomoc. Zkusím to zrekapitulovat, říct, v jakém jsme stavu.

První žádost byla, abychom nepenalizovali postižené firmy, pokud pozdě zaplatí daně, případně zrušili správní poplatky při individuální žádosti o splátkové kalendáře a podobně. Vyřízeno. Stejně tak přišla žádost, aby stejný princip byl u sociálního pojištění. Vyřízeno. O něco složitější je situace u zdravotních pojišťoven. Tam jednat budeme, protože zdravotní pojištění neovládá a neřídí stát. To všichni víte, že to je trošku jiná právní forma, ale objemově je mnohem nižší zdravotní pojištění než to sociální, případně daně.

U daní se to týká zejména DPH. Víte, že minulý týden bylo pětadvacátého, mělo se podávat přiznání DPH, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení se mělo odvádět. Stejně tak se platí v září zálohy na dani z příjmů právnických osob a podobně. Tam všude platí princip, že postižené firmy nebudou penalizovány. Je třeba říct, že tam jsou zase dva typy firem. Také se mohlo stát, že tam pracuje v postiženém území daňový poradce nebo auditor, který zpracovává podklady pro firmu, která není v zasaženém území, ale v mém chápání světa i to je zasažená firma. Pokud ten, který jim dodává externí službu, je zasažen, nemá přístup ke svým podkladům, má jiné starosti, aby zprovoznil svoji provozovnu, tak i tam to budeme považovat za postiženou firmu.

Druhá žádost byla, abychom aktivovali program Záruka pro malé a střední podnikatele. Splněno. V této chvíli jsme tam alokovali 500 milionů korun jako záruku pro provozní i investiční úvěry malých a středních podnikatelů. Mělo by to stačit na celkové úvěrové zatížení ve výši 3,5 miliardy korun. Pokud se ukáže, že ta alokace bude vyčerpaná, jsme připraveni alokaci zvednout, ale vycházíme i z minulých zkušeností.

Čtvrtá žádost byla o zvýhodněné úvěry. To už jsme rozhodli. V této chvíli debatujeme, jestli to zvýhodnění bude plošné pro všechny zasažené obce, nebo se může lišit například podle ORP či krajů, anebo se může také lišit podle velikosti firmy - v logice čím menší firma, tím vyšší zvýhodnění a naopak. Nevylučuji tady ani využití bezúročných půjček. Co je jasné, že půjčky budou splatné na 15 let a odklad splátek jistiny bude buď 12, nebo 24 měsíců. To ještě budeme debatovat. Nicméně je jisté, že prvních 12 měsíců nebude potřeba splácet žádnou jistinu. Kromě toho, že když se splácí jistina, samozřejmě se nebudou splácet ani ty zvýhodněné úroky.

Věc, kterou debatujeme, která je poměrně komplikovaná - ale já jsem příznivec, abychom našli takové řešení, aby se ukázalo, že za předem daných podmínek se část té půjčky, část té jistiny, může stát dotací. Myslím si, že máme i zahraniční zkušenosti. To v této chvíli nemusíme rozhodnout během tohoto nebo příštího týdne, protože když tam peníze půjdou, bude odklad jistiny. Můžeme definovat například: když se pořídí nové moderní vybavení s vyšší přidanou hodnotou, tak si myslím, že to je věc, kde bychom mohli zvážit i částečné odpuštění jistiny a překlopení jistiny do formy dotace.

Poslední věc jsou náklady, které nesou jak občané, tak firmy. Pokud nemohou chodit z objektivních důvodů do práce, jsou takzvaně na překážce. Za prvé je to náklad firmy, ale za druhé i člověk, který je na překážce, nedostává plat či mzdu, respektive mzdu ve své obvyklé výši. Takže tento program bude schvalovat zítra vláda. Materiál diskutujeme v těchto dnech. Zítra program bude schválen, nastartován a výplaty půjdou cestou Úřadu práce.

Máme jednoduchý vzor smlouvy mezi postiženou firmou a úřady práce. Uzavře se a část nákladů, které mají firmy s tím, že mají lidi na překážkách, bude platit stát. V této chvíli navrhujeme, aby to bylo zhruba od 13. září do 31. října. Pokud se ukáže v některém území nižší rozsah firem, než bude potřeba, jsme připraveni ho prodloužit. Jinými slovy, bude to zohledněno už teď, na začátku října, kdy se platí mzdy za měsíc září. Stejně tak na začátku listopadu, kdy se platí mzdy za měsíc říjen. Naším společným zájmem je - nejenom na Jesenicku, ale všude - aby pracovní místa nezanikala, aby nezanikali živnostníci ani firmy. Proto nevylučuji, že ta pomoc ve zúžené... Protože všichni, kteří se stihnou do konce října vrátit do provozu, už tu pomoc nebudou v listopadu potřebovat, ale nemůžeme vyloučit, že budou konkrétní firmy, které tu pomoc budou potřebovat i v listopadu.

Teď možná můžeme říct pár slov o tom, jak komunikujeme s Českou asociací pojišťoven a s Českou bankovní asociací. Od České asociace pojišťoven dostáváme na denní bázi aktuální data, takže mám data k včerejšímu dni. V této chvíli už bylo zlikvidováno asi 22 000 kót ze zhruba 66 000 nahlášených. To znamená zhruba 30 procent. Je to tím, že se rychle likvidují zejména malé škodní události. V této chvíli byla už vyplacena více než miliarda korun. Z toho bylo vyplaceno domácnostem 826 milionů a firmám 173 milionů korun. Tam je vždycky z logických důvodů likvidace a vyplácení pomalejší než u domácností.

Celkový odhad proplaceného pojistného plnění - to není odhad škod - je zhruba 16 miliard, z toho 6 miliard domácností a 10 miliard u podnikajících subjektů, ale i toto číslo se bude upřednostňovat.

Když se bavíme o typech pojištění, tak máme čtyři typy. Když to shrneme, je to pojištěný majetek, je to nepojištěný majetek, pak je to nepojistitelný majetek - přestože člověk chce, nebo firma, nepojistí mu to nikdo - a je to podpojištěný majetek. Myslím, že mnozí z nás mají osobní zkušenost. V posledních třech, čtyřech letech je poměrně silná informační vlna pojišťoven, které vyzývaly majitele zejména nemovitostí, aby si to pojistili na reálnou hodnotu, a ne na hodnotu původní. ***