Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.30 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Dále vůbec nebere v úvahu dobu dožití ve zdraví, která je u mužů 60 let a u žen 63 let. Tato čísla jsou alarmující a měla by hrát zásadní roli při navrhování jakékoliv důchodové reformy. Je nutné si uvědomit, že doba, kterou člověk může strávit v důchodu, aniž by byl limitován zdravotními problémy, má zásadní dopad na kvalitu jeho života. Tyto údaje nám říkají, že většina lidí začne čelit zdravotním problémům ještě před dosažením důchodového věku. To je závažný problém, který nelze ignorovat, zejména když hovoříme o zvyšování věku odchodu do důchodu.
S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu hrozí, že stále více lidí nebude schopno vykonávat svou práci ve zdraví. Povede to k nárůstu počtu lidí vyhledávajících lékařskou péči, což nadměrně zatíží náš zdravotní systém, a ti, kteří nebudou schopni pracovat, budou končit na nemocenských nebo úřadech práce, a zatíží se tak i sociální systém. Čelíme tady paradoxní situaci. Místo toho, aby lidem byl umožněn zasloužený odpočinek po letech práce, budou nuceni pracovat často na úkor kvality jejich života.
Důchodová reforma by neměla být pouze o ekonomických úvahách, ale měla by brát v potaz i lidský rozměr této problematiky. Musíme se ptát, zda je spravedlivé, aby lidé pracovali až do věku, kdy už sotva mohou využívat zaslouženého odpočinku kvůli zdravotním omezením. Musíme také zvážit, jaké dopady bude mít taková reforma na kvalitu života našich seniorů. Důchodová reforma by proto měla zahrnovat opatření, která zohledňují nejen ekonomické aspekty, ale také zdravotní a sociální dopady. Musíme se ptát, jak zajistit, aby lidé mohli pracovat déle, aniž by to negativně ovlivnilo jejich zdraví. Jak můžeme přizpůsobit pracovní prostředí tak, aby bylo přátelštější k potřebám stárnoucí pracovní síly. Na to tady navrhovatel neodpověděl a není to ani v předloženém materiálu.
Navíc pokud chceme skutečně zlepšit kvalitu života našich seniorů, měli bychom se soustředit na zlepšení zdravotní péče a prevence nemocí, které lidem umožní prožít delší část svého života ve zdraví. Investice do prevence a zdravého životního stylu by měly být nedílnou součástí jakékoliv důchodové reformy, a to v této důchodové reformě opravdu postrádám. Je důležité si uvědomit, že důchodová reforma je nezbytná. Naše populace stárne, a musíme tak najít způsob, jak zajistit, aby důchodový systém byl udržitelný i v budoucnosti. Nicméně musíme také zajistit, aby tato reforma byla spravedlivá a nezpůsobovala zbytečné utrpení našim seniorům.
Jedním z klíčových aspektů, jak zajistit dostatečné financování důchodů v budoucnu, je podpora prorodinné politiky. Naše populace stárne, a to klade stále větší tlak na důchodový systém. Abychom mohli udržet jeho stabilitu, potřebujeme nejen reformy, které zlepší efektivitu systému, ale také nové plátce, tedy nové generace, které budou přispívat do důchodového fondu. Prorodinná politika, která podporuje rodiny a zvyšuje porodnost, je klíčovým nástrojem v této oblasti. Investováním do rodin můžeme vytvořit příznivé podmínky pro růst populace, což v dlouhodobém horizontu povede ke zvýšení počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Tím se zvýší počet lidí, kteří budou přispívat do důchodového systému, a tím zajistí jeho udržitelnost.
Podpora prorodinné politiky může zahrnovat celou řadu opatření, od finanční pomoci pro rodiny s dětmi, přes zlepšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání, až po vytváření flexibilních pracovních podmínek, které usnadní rodičům sladit pracovní a rodinný život. Důležité je také zlepšit dostupnost kvalitní zdravotní péče a bydlení pro rodiny. Investice do těchto oblastí se nám vrátí v podobě zdravé a dynamické populace, která bude schopna přispívat k rozvoji naší ekonomiky, a tím i k financování důchodového systému. Musíme si uvědomit, že podpora rodin není jen otázkou sociální spravedlnosti, ale také ekonomické nutnosti. Vážení kolegové, pokud chceme zajistit, že budoucí generace budou mít zajištěné důchody, musíme dnes investovat do rodin a vytvářet prostředí, které podporuje růst populace. Prorodinná politika je klíčem k udržitelnému a spravedlivému důchodovému systému.
Závěrem si musíme položit některé otázky. Zda je spravedlivé, aby lidé pracovali až do vysokého věku, aniž by měli možnost si užívat zaslouženého odpočinku. Zda bude vůbec možné, aby to fyzicky a zdravotně zvládali. Musíme také zvážit, jaké dopady bude mít tato reforma na kvalitu života našich seniorů. Jaké dopady to bude mít na ostatní rezorty, například na rezort zdravotnictví, který to zatíží. Jsou to otázky, na které si musíme odpovědět dříve, než se vůbec něco takového bude schvalovat. Odpovědi na tyto otázky nejsou ani v předložené novele a neodpověděl na ně ani předkladatel, sám pan ministr. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: (Střídání předsedajících.) Hezké dopoledne. Nyní tedy vystoupí se svým příspěvkem v obecné rozpravě pan poslanec Síla, připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Pane ministře, dámy a pánové, já jsem si připravil zhruba dvouhodinovou analýzu důchodové reformy, která byla předložena panem ministrem, a zjistil jsem, že během těch třech dnů tady opravdu bylo řečeno už prakticky všechno. Čili jsem musel celý ten jakýsi referát výrazně zkrátit, tak se zmíním jenom o pár jakýchsi bodech, které mě tíží, a tím je řečeno vlastně všechno.
Od roku 2030 a výš prakticky dojde k navýšení velkého schodku důchodového účtu, protože nastoupí ty takzvané, opakovaně tady omílané, Husákovy děti do důchodu. Tím pádem se sníží poměr těch, co pracují, to znamená, jsou v produktivním věku, zhruba z 3,1 na 2,2 ku 1. Je to důvod, proč je celá reforma připravena a hlavně se ji snaží prosadit současná vláda Petra Fialy. Důvod je ten, že se snaží zachovat - jak sami udávají - důchodové příjmy i budoucím generacím.
To se domnívám, že není tak úplně pravda, protože když když půjdeme do minulosti a zjistíme, proč vlastně došlo k tomu zvýšení porodnosti nebo fertility v sedmdesátých letech minulého století, tak zjistíme, že v té době došlo k výraznému snížení fertility v šedesátých letech. Proto zareagovala Husákova vláda tím, že provedli spoustu prorodinných opatření, která nebudu tady vyjmenovávat. Myslím si, že máme všichni možnosti si to dohledat. Současně ale vlastně s tím faktem, že v té době prakticky mladí lidé nemohli vycestovávat ven z republiky nebo velmi obtížně, tak ta situace byla taková, že mladí se skutečně věnovali rodinám, věnovali se práci a tak dál. Proto narostla porodnost. V té době se rodilo 170, 180 000 dětí ročně. Toto jsou právě ti, kteří půjdou ve třicátých letech nynějšího století do důchodu.
Nepříznivý demografický vývoj je vidět v současné době na tom, že máme fertilitu na čísle 1,6, což znamená zhruba 95, 96 000 dětí narozených ročně, a neustále má sestupný trend. Vláda pětikoalice Petra Fialy vidí řešení v postupném snižování výpočtu nových důchodů, zvyšováním věku odchodu do důchodu a zhoršení možnosti získat předčasný důchod, aby lidé zůstali v pracovním procesu déle. Což se zdá být logickým opatřením, a bylo to tady opakováno mnohými mými předřečníky.
Řešení vládní pětikoalice, takto marionet Bruselu a Washingtonu, má udržet naši zem v postavení kolonie západu s montovnami vlastníků, s daňovými domy s cílem v zahraničí, a tím pádem s nízkými mzdami, ze kterých se vypočítávají odvody nejen na sociální, ale i na zdravotní pojištění. Ergo pokud je náš státní rozpočet ochuzen o dividendy a různé finanční transfery zisku těchto firem do zahraničí, pak tyto peníze chybí nejen na důchody, ale na všechny veřejné služby, jako jsou zdravotnictví, školství a bezpečnost. To zdravotní i důchodové pojištění se vlastně odvíjí od výše mezd. ***
