Logickým důvodem a výsledkem těchto trendů je značné demografické stárnutí populace, které s sebou přináší problémy při zajištění odpovídající nejenom sociální, ale i zdravotní péče dané společností. To, si myslím, bude v blízké budoucnosti několika let – z mého pohledu to bude tak pět, šest let – kdy dojde ke krizi personální v našem zdravotnictví, takže ti, kteří z nás tady budou, tak si možná na mě vzpomenou, až to budou řešit. Myslím si, že tady ten problém s důchodovou reformou je první výhonek těch problémů, které ten demografický přechod nebo pokles demografický přináší.

Druhý demografický přechod je proces významné změny demografických vlastností západních společností, který proběhl přibližně mezi roky 1965 a 1985 v severní a západní Evropě a ve zbytku Evropy s mírným zpožděním. Je charakteristický především významným poklesem porodnosti, a to až pod hranici prosté reprodukce. To je ta hodnota 2,1. Porodnost, pokud to klesá pod to 2,1, ta plodnost, tak nestačí populaci obnovovat a ta vymírá. V podstatě všechny rozvinuté západní civilizace a populace jsou tímto postiženy, takže si musíme říct na rovinu, že všechny rozvinuté západní civilizace vymírají. Samozřejmě je to nahrazováno migrací, to tady taky bylo zmíněno. Na základě toho vidíme, jaké nastávají problémy v zemích, které otevřely stavidla neregulované migraci, zvlášť z problémových oblastí.

Jak jsem řekl, demografická deklinace je fenomén většiny rozvinutých společností – teďka budu kontroverzní trochu za chviličku – a do velké míry souvisí se zvýšením – říkám, do velké míry, ne stoprocentně – souvisí se zvýšením sociálního a společenského statusu ženské populace v těchto společnostech. Netvrdím, že je to špatně, jenom tvrdím, že se to děje a že i tohle, co je dobré a co každý rozumný člověk podpoří, tak může mít negativní konotace, protože fertilní ženy – už jsem taky o tom mluvil – jsou schopny prostřednictvím antikoncepčních prostředků samy rozhodovat o početí svých potomků a mnohé z nich dávají přednost své kariéře a životním prožitkům a požitkům před plozením potomků, protože je to samozřejmě zatěžuje značným diskomfortem a omezuje je to v jejich životních zájmech. Tento trend je dle mého názoru jeden z hlavních sebedestrukčních prvků života v blahobytu – kromě dalších sebedestrukčních prvků, jako je úpadek racionality, pozitivní kreativity, rozvoje genderové fluidity – který se také zvýšenou měrou podílí na demografickém armagedonu v rozvinutých zemích.

Dle sociologických studií se identifikuje s LGBT+ komunitami stále větší počet mladých lidí. Abych pravdu řekl, nemám jasnou představu o tom, jak tito lidé se pak podílejí na reprodukci, jak zlepšují demografickou stabilitu západních populací, protože dle MUDr. Kateřiny Veselé – to jsem si tedy našel nedávno – z pracoviště Repromeda, s. r. o., Centrum reprodukční medicíny Brno, v článku na serveru Remedia.cz z 3. 9. 2024, „dnes podíl příslušníků nebo sympatizantů queer comunity – LGBT+ – v mladých generací stoupá, například u mileniálů je to 10 až 20 procent. Lze diskutovat o tom, zda jde skutečně o genetické změny...“ – já bych řekl spíše biologické změny – anebo je to z důvodů nějaké módnosti těch memů, které se šíří mezi mladou generaci, hlavně prostřednictvím sociálních sítí. Ona tady píše, že neznáme přesnou odpověď. Já si myslím, že bychom si tu přesnou odpověď zasloužili, že by se tím měl někdo zabývat, protože pokud nám to procento těchto lidí poroste, tak to bude mít velmi nepříznivé důsledky pro další reprodukci nejenom u nás, ale ve všech populacích v západních zemích. Teď si představte, že „z generace Z se ke queer komunitě“ – LGBT+ – „hlásí v Evropě 20 procent mladých lidí a ve Spojených státech 30 procent,“ protože Spojené státy jsou samozřejmě před námi. (Silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám.

Kolegyně, kolegové v levé části sálu, požádám o ztišení. Děkuji vám.

Prosím, pokračujte.

Poslanec Vladimír Zlínský: Já bych chtěl zmínit, že obzvlášť ty sebedestrukční rysy, které jsem tady zmínil, jsou patrné u společenských elit. Pokud budou tyto sebedestruktivní trendy nadále trvat a nebudou vratné, tak se s velkou pravděpodobností projeví tím, že dovedou rozvinuté společnosti k vážným celospolečenským a civilizačním krizím s možnými katastrofickými následky. Jak jsem řekl, problémy s udržitelností důchodových systémů jsou teprve prvními symptomy nastávající krize.

Velmi znepokojivé je, že se další vlna poklesu obyvatel v zemích Evropské unie, včetně České republiky, objevila v době pandemie náhle na začátku roku 2022 ve většině zemích Evropy, aniž by byla někde dostupná věrohodná analýza tohoto stavu. Pokles počtu narozených dětí a úhrnné plodnosti se týká taky České republiky, jak jsem zmínil. K razantnímu zlomu v tomto směru došlo v České republice taky v tom roce 2022, na jeho začátku, kdy poklesla úhrnná plodnost z hodnoty v roce 2021 – to bylo 1,83 – na hodnotu 1,62 v roce 2022. To je o celých 11 procent. Pokles nastal hlavně u prvorodiček a postihl všechny věkové kategorie žen ve fertilním věku, s maximem v nejmladších věkový kohortách. Zbývající věkové kohorty postihl poměrně rovnoměrně. V roce 2023 tento meziroční propad dále pokračoval, a to o dalších 10 procent oproti roku 2022, a údaj úhrnné plodnosti poklesl na 1,43. Tento pokles i nadále pokračuje v roce 2024 podobným tempem. To znamená, to vypadá, že to bude dalších 10 procent. Z toho vyplývá, že příčina, která tento fakt způsobuje, je stále aktivní, ale bohužel pro nezájem kompetentních míst stále neznámá. Netvrdím, že je to jednoduché zjistit.

Já jsem si dovolil to opřít o nějakou prezentaci odborníků a hledal jsem nejaktuálnější výsledky, které by to nějakým způsobem podpořily, ty mé domněnky. Podařilo se mně najít prezentaci, která se odehrála na 53. konferenci České demografické společnosti v Olomouci 22. až 24. 5. 2024. Vystoupil tam pan Kryštof Zeman z Vienna Institute of Demography. Ta prezentace se jmenovala Aktuální vývoj plodnosti v Evropě a ve světě. Já jsem si dovolil... Tady ukazuji graf vývoje plodnosti v Evropě (Ukazuje materiál.), kde vidíme, že to potvrzuje to, co jsem říkal, že dochází k poměrně rychlému sešupu plodnosti v celé Evropské unii – říkám, je tam jedna výjimka nebo dvě, já je za chvilku zmíním – který je celkem charakteristický pokles ve všech zemích. Bohužel v České republice – protože jsme byli na tom poměrně dobře, protože jsme měli těch 1,82 v roce 2021 – tak ten sešup je trošku rychlejší než třeba v Litvě nebo ve Švédsku, kde na tom byli trošku hůře. ***