Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(15.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Když potom k tomu samotnému projednání tady dochází, tak by člověk očekával, když něco nazvete reformou a chcete to prosadit jako reformu, tak budete mít vše řádně promyšlené a půjdete prosazovat jasný záměr, který se už přece nemůže měnit, když to má trvat celé generace. Když ten materiál obsahuje predikce, co bude v roce 2050, tak jak si mám potom vysvětlit to, že vy až včera během druhého čtení načtete vládní pozměňovací návrhy. Já říkám vládní, já vím, že nejsou vládní, že to dělají poslanci, ale je to prostě vládní pozměňovací návrh, kde tedy zastropujete věk na 67 let, ačkoliv jste předtím vehementně tvrdili, že to máte spočítané a že zastropování nebude. Tak jak jste to měli nachystané? Jak jste to měli připravené, když to bylo tak perfektní a byla to reforma, a teď to v rámci projednání zásadním způsobem měníte v Poslanecké sněmovně. Takhle se to prostě nedělá. Já tady mám zkušenost jedenáct let, kdy tady sedím, a takhle se zkrátka nepostupuje.
Co je pro mě důležité, tak pokud se rozhodnu pro reformu - a my jsme nikdy neříkali, že nechceme, my jsme nikdy netvrdili, že ten systém je dokonalý, my jsme jenom říkali, že tady doktrinálně trvat na nějaké vyrovnané bilanci důchodového účtu prostě není reálné. Podívejte se na okolní země. Tak se musím dívat na to jako na investici, prostě ten přechod bude stát něco stát, ale od toho je to stát. To, co očekáváme, je minimálně to, že se stát bude chovat fér k seniorům.
Mimo jiné nesouhlasíme s tím tónem vlády, že se senioři mají uskromnit i proto, že tím nenápadně vláda říká, že senioři jsou snad nějaký problém. Senioři nejsou problém. My máme přímo v ústavě uvedeno, že máme právo na důstojné stáří a podporu, hmotnou podporu ve stáří. Z mého pohledu co má dělat stát? Co je pro vás priorita? Pro mě by se stát měl postarat o vnitřní a vnější bezpečnost především svých občanů, měl by se postarat o zdravotní péči, abychom měli všichni dostupnou zdravotní péči, a měl by se o nás postarat, až budeme staří. A tohle všechno by měl nějak zúřadovat a jinak se zbytečně neexpandovat. To jsou prostě základní priority státu pro nás. A vy - vaším prvním cílem jsou právě vždycky důchodci.
Ono už to tady zaznělo v nějaké faktické poznámce. To je takové zamyšlení; na co je vlastně ministr práce a sociálních věcí? Neměl by tam být od toho, aby se nějakým způsobem zastal těch lidí, aby byl pro lidi, aby se staral o to, aby se měli lidé co nejlíp, ti, co pracují, i ti, co nepracují, i ti, co pracovat nemohou. Není to hlavní mise ministra? A ministr tady vystupuje úplně v opačné roli, v restriktivní roli. (Ojedinělý potlesk poslance Langa.) Děkuju. Nevím, jestli to bylo... ale, děkuji.
Tak podívejte se, na začátku má být nějaká analýza a jasný plán na dvacet let dopředu, tak to udělaly všechny západní země. Tedy ne "hurá projekt" pana ministra Jurečky, který prostě jenom chce ukázat, že to byli právě oni, kteří přišli s nějakou změnou, zatímco všichni před nimi byli neschopní. A takhle, jak se postupuje, je to opravdu neuvěřitelný amatérismus. Já nechápu, já nevidím důvod, proč třeba, že by se po norském způsobu právě státní penzijní systém třeba zčásti nefinancoval, kdyby se tím nefinancovaly nové bloky jaderné elektrárny s tím, že pak ti lidé budou mít z toho výnosy. Pomohlo by to nyní státu, výhledově seniorům. To je švédská cesta. Myslím, že o tom první začal u nás mluvit Karel Havlíček, ale teď v druhém čtení asi těžko tuhle debatu povedeme. Tahle debata se u nás nevede. Místo toho řešíme, komu co jak škrtneme, prostě jak na důchodcích ušetřit. Ale já říkám, že péče o staré lidi nebo o seniory je základní prioritou státu. Já se sám považuju spíše za pravicového člověka, ale tohle chápu i ve svých padesáti letech, že jednoho dne budu potřebovat, aby se o mě někdo postaral. Já si myslím, že míra, jak se společnost stará o své starší spoluobčany, tak to je míra civilizovanosti, to je měřítko civilizace. A když se rozhlédnu po okolních zemích, a už to tady taky zaznívalo, a já se nerad opakuju, tady se mluvilo, jaké průměrné procento HDP se vynakládá na penze v okolních zemích. Proč my nevzhlížíme spíš k zemím, jako je Rakousko? Nebo alespoň se dostat mírně nad průměr. Co nám zrovna tyhle generace, ty Husákovy děti, udělaly, že budou s průměrem pod Evropou a výrazně pod naším jižním sousedem. Já si myslím, že to by měl být náš hlavní vzor.
Já tedy mám problém s tím, proč se to vůbec navrhuje. Tvrdím, že to je jenom politické gesto. My jsme ti, kteří s tím přišli, protože vy sami uvnitř v hloubce duše ani nepočítáte s tím, že to někdy možná začne platit, protože už příští rok jsou volby.
No a pak samozřejmě napadám tu formu, jakou je to předkládáno, a že ty zásadní věci, a to jsou zásadní věci, zastropování věku, se objevují až v průběhu druhého čtení. A opět v podstatě už akorát si vyměňujeme mediální vzkazy, vzkazy tady u mikrofonu a vzkazy na sociálních sítích. Přitom já, když se tady podívám do svých poznámek, co jsem chtěl říkat na začátku - tady Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky, uvedla, že 39 procent domácností osamělých seniorů vydává až 40 procent svých příjmů na bydlení, energie, nájmy, potraviny, léky. To vše neustále zdražuje i nyní, i když to není už taková raketová inflace jako v uplynulých dvou letech. Všechno se zdražuje. Senioři nejvíce platí za základní potřeby, které si často nemohou dovolit. Kupní síla penzistů klesá, a to je alarmující signál, který vláda ignoruje.
Tady před chvilkou proběhla taková přestřelka ve faktických poznámkách, jestli jsou tedy ti důchodci na tom líp nebo hůř. Citovala se tu různá čísla. Já tady mám třeba číslo, že čeští důchodci zchudli nejvíce za posledních deset let a podle dat Českého statistického úřadu se průměrný starobní důchod loni zvýšil sice o 12,4 procenta, ale míra inflace seniorů dosáhla 13,6. To znamená, že senioři reálně chudnou, 20 procent z nich se ocitá na hranici příjmové chudoby nebo dokonce pod ní.
Já bych byl opravdu rád, kdyby nám pan ministr odpověděl na otázku, zda má aspoň základní přehled, kolika důchodců se týká to, že mají nárok na podporu bydlení, na sociální dávku. Protože oni přece ví, kolik kdo bere důchod, a oni ví, jaké jsou náklady na bydlení třeba v dané lokalitě. Otázka je, jestli ten stát s těmi svými všemi IT systémy je vůbec schopen takovou analýzu poskytnout. A znovu říkám, my jsme připraveni s kolegyní v té věci podat i písemnou interpelaci, abychom se konečně dobrali nějakého výsledku.
Z této "reformy" je jasné - prosím vás, reformy, řekl jsem v uvozovkách reformy - je jasné, že budoucí důchody budou nižší než ty současné. Lidé, kteří budou za dvacet let odcházet do důchodu, dostanou méně, než by odpovídalo současným výpočtům. A to je jednoznačný záměr vlády; snížit životní úroveň budoucích důchodců. To je jediný čitelný záměr vlády a ministra práce a sociálních věcí, který můžete vyčíst z této novely zákona o důchodovém pojištění. Není to reforma. Právě proto, že to nemá komplexní řešení, neřeší se systém. Osamocené seniorky žijí ve větších bytech mimochodem, nebo domech, které si nemohou dovolit vytápět. Vytápění tvoří 70 procent nákladů na bydlení a oni si často opravdu musí vybírat mezi teplem a jídlem. Navíc pouze 9 procent seniorů, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení, jej skutečně čerpá. Systém je pro ně složitý a ponižující. Vláda apeluje na lidi, aby se nestyděli peníze čerpat. Ale proč by měli naši senioři žebrat o to, na co mají nárok. ***
