Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Je úplně jiná situace mojí generace a generace našich dětí oproti generaci našich prarodičů nebo rodičů. Před 30 lety naprostá většina lidí do 20 let věku pracovala, dneska je to necelých 9 procent. Lidé déle studují vysoké školy, vysoké odborné školy, prostě později přicházejí pracovat a posunuje se nám to. Stále se nám to posunuje. Takže to je další věc, kterou tady zohledňujeme.

Ano, je tady zohlednění i toho, že o něco málo - znovu říkám, o něco málo - zpomalíme tempo růstu - znovu říkám, tempo růstu - výměry nových důchodů. Nové důchody porostou, stále porostou a porostou velmi slušným tempem, akorát se to tempo o něco malinko zpomalí oproti tomu současnému mechanismu. Důchodová reforma garantuje všem současným důchodcům: Vaše důchody porostou plně o inflaci, o jednu třetinu růstu reálných mezd, bude vám zachováno výchovné pro všechny, kteří jste ho dostali, kteří ho dostanete. A bude v budoucnu počítáno pro ty budoucí, kteří budou odcházet po tom roce 2027, jak výchovné, tak rodinný vyměřovací základ a bude vždy přiznáno to, co pro toho člověka vyjde jako výhodnější. To znamená, i tím jsme ošetřili nějaké momenty, kdy u některé části, především maminek, by se mohlo stát, že jejich rodinný vyměřovací základ by mohl být o něco nižší než výchovné. Takže tyto věci jsou vyřešené, jsou pokryté.

Já jsem slyšel tady kritiku, která zaznívala i na tu otázku právě, jestli reformu potřebujeme, nepotřebujeme, pro koho je a pro koho není. Tak já chci říci: Pro všechny ty, kteří do důchodu odešli a v důchodě jsou, garantuje dosavadní jistoty. Ale my ji děláme především pro děti a vnoučata těch, kteří v tom důchodě dneska jsou, protože jak jsem říkal v úvodu, kdybychom to neudělali, tyto změny, tak pro dnešní čtyřicátníky, třicátníky by ta situace byla v budoucnu mnohem složitější. Buď by stát musel v každém roce deficit krýt tím, že by se buďto více zadlužoval, nebo by zvýšil daně na straně příjmové, nebo by musel výrazně proškrtat jiné výdaje státu - a to jsou takové objemy, kdy se bavíme o desítkách či stovkách miliard korun, které se nedají vyřešit tím, že někdo řekne: Tak jednoduše někde ušetříme. Nepomohlo by to. Bavíme se o schodcích, které jdou do částek 100, 150, 200 miliard korun ročně. To jsou rozpočty jednotlivých celých ministerstev v této zemi.

A my si musíme uvědomit ještě jednu věc - a zase chápu, že ne každý to chce slyšet - ale tuto společnost nečeká jenom otázka, kterou tu řešíme teď: jak správně nastavit udržitelné financování důchodů v budoucnu, ale naši společnost také čeká to, jak dokážeme zvládnout zabezpečit kvalitní sociální a zdravotní péči v zemi, ve které bude během příštích 30 let navíc 1,2 milionu lidí nad 65 let věku. A mluvím i o své generaci. Mluvím i o své generaci, u které budeme muset řešit i ty další dvě věci, o kterých tady teď debatu nevedeme, a není tady zatím vyřešeno, jak zvládneme zabezpečit financování sociálních, zdravotních služeb, rozvoje infrastruktury. Budeme ji potřebovat, budeme potřebovat tam mít lidi, budeme je potřebovat zaplatit. To jsou všechno další otázky, které z pohledu i výdajů tohoto státu bude muset kterákoliv vláda v budoucnu vyřešit také. Tak prosím pěkně, toto si uvědomujme taky.

Já chápu, že je velmi snadné přicházet dneska z opozičních lavic a říkat to, co asi část společnosti chce slyšet jako to jednoduché sdělení, ale jako politici tady máme stát a vidět realitu v celé šíři a souvislosti problémů, které tady před sebou máme. Já netvrdím, že se všechno vždycky dá vyladit geniálně, proto jsem také naprosto věcně a upřímně říkal, že i v průběhu jednání mezi projednáním na vládě a mezi projednáním ve druhém čtení budeme dělat ještě nějaké zásahy do důchodové reformy, takže jestliže tady padala nějaká kritika, že teď tady ještě děláme nějaké úpravy, ano, bylo to i na základě jednání a diskusí, které jsme vedli s odbornou veřejností. Vedli jsme debaty třeba u náročných profesí více jak rok jak se zástupci zaměstnavatelů. Tady dneska padlo od někoho, že se o tom nikdo se zaměstnavateli nebavil. Bavil. Zaměstnavatelé byli součástí pracovní skupiny, stejně jako tam byli zástupci odborů. To znamená, diskuse, byť ten materiál připravovalo z té řekněme základní odborné části Ministerstvo zdravotnictví, tak třeba na tomto tématu debata probíhala prakticky rok.

Když se podívám do výsledku, co tato důchodová reforma přinese ještě z pohledu čísel a dopadu na státní rozpočet, tak když jsem tady v úvodu říkal, že když neuděláme nic, tak zhruba v roce 2050 bude deficit toho systému ročně minus 5 procent HDP. A proč si můžeme dovolit dneska přijmout některými pozměňováky ty úpravy? Protože jsme započetli opatření, která jsme udělali v loňském a předloňském roce, plus opatření, která jsou v této části, v tomto materiálu důchodové reformy, a nejaktuálnější ekonomická data, tak jsme se dostali na konsolidaci na úrovni minus 1 procenta HDP, což byla i hodnota, o které jste i vy jako zástupci opozice říkali, že vám přijde jako hodnota, kdybychom mohli říci z pohledu veřejných financí, je toto zvládnutelná situace. My jsme tady vyhověli požadavku na zmírnění tempa růstu věku odchodu do důchodu na ten jeden měsíc s vědomím toho, že konsolidace je tady velmi slušná a výpadek zhruba 0,3 procenta HDP v budoucnu dokážeme unést, a že to je nějaký krok, který by také měl přispět k větší sociální a společenské shodě na tomto komplikovaném tématu.

Není žádná země v Evropě, která by neřešila v posledních letech téma důchodové reformy. Nejde se tomu vyhnout. Nejde tvrdit, že když tady dáme hranici 65 let věku, že si s tím vystačíme na příštích 30 let. Kdo to říká, ať předloží ta data a řekne, jakou má jinou variantu, jakou má jinou důchodovou reformu, jaké navrhuje jiné, lepší řešení, ale ať to řekne v reálných číslech. Říkat jako někde uspoříme, tak ať řekne, uspoří někde 300 miliard korun tento stát? Ať to prosím pěkně v rámci seriózní debaty u tak složitého tématu potom ten dotyčný i dokládá, jak by to konkrétně řešil, protože říkat to tady na kameru, říkat to vůči široké veřejnosti, tak to potom není fér, když člověk řekne jenom A, ale neříká i B, které zodpovědný politik rozhodně vyřešit musí.

Tolik asi za mě do úvodu k tomuto sněmovnímu tisku 696, jsme ve druhém čtení a já se budu těšit na debatu, která bude opravdu konkrétní, věcná a která bude případně oponující na základě reality, dat a skutečných čísel. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 696/1 až 3.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, poslanec Michael Rataj, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi krátce shrnout dosavadní průběh projednání novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, který je vládním návrhem zákona z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí předloženým Poslanecké sněmovně 7. května tohoto roku.

Tisk prošel prvním čtením, které probíhalo na 104. schůzi Poslanecké sněmovny ve dnech 28., 29. a 30. května a které trvalo 33 hodin, s dnešní schůzí aktuálně už 40 hodin. Byl vznesen návrh na zamítnutí a návrh na vrácení zákona navrhovateli k dopracování, ale poměrem hlasů 81 ku 89, respektive 90 z přihlášených 171 poslanců nebyl ani jeden z návrhů přijat. Tisk byl následně přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jakožto výboru garančnímu. Další navrhované výbory nebyly schváleny.

Ve výboru pro sociální politiku jsme návrh zákona projednávali celkem třikrát. Otevřeli jsme ho už 19. června. Garanční výbor svým usnesením číslo 191 ze dne 4. září 2024, doručeném poslancům jako tisk 696/3, doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s předmětným vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. ***