Korektura
(14.50 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Já jsem ještě obcházel celou řadu různých konferencí, kde byli developeři, kde byli stavební inženýři, kde byli architekti a tak dále. V posledních týdnech už se neodvážil tam jít a posílal tam za sebe podivíny v podobě svých náměstků nebo vrchních ředitelů, pochopitelně Piráty, kteří tam stáli, divně se dívali, vyděšeně odpovídali. Ale když se jich sektor zeptal, co chtějí dělat s tím či oním, tak řekli, že se musejí zeptat svého ministra a že jim dají písemnou odpověď. Tam už muselo být každému úplně jasné, že nemají šanci to učinit.
Těch apelů bylo velké množství, mimo jiné pochopitelně od opozice, kdy už jsme nevěděli, co máme dělat. Ale popravdě to nebyly naše názory jenom. My jsme samozřejmě stále v kontaktu s odborným sektorem. Všechny asociace, svazy, profesní spolky osobně znám, jednal jsem s nimi a několikrát jsme vám to zdůrazňovali. Totéž učinil i pan prezident. Jestliže už i prezident Pavel, který opravdu není vaším protivníkem, to snad všichni vidíme a víme, vás upozorňuje na to, že to zkolabuje, a varuje před tím, ať se to spustí, respektive ať se to nespouští, a opět i toto ignorujete, pak už nevím, co se mělo udělat více.
A už známe další postup. 1. 7. se to spustilo, nevídaná blamáž, paralyzované obce, úřady, stavebníci a tak dále. Škody od stamilionů až ku miliardám. A první dny opět svítí sluníčko. Ivan Bartoš tvrdí: Všechno se dá do pořádku, nemějte obavy. A opět zakuklen ve své bublině bez jakéhokoliv reálného vztahu k okolí, k nějaké kritice, k vyhodnocení toho stavu, který byl v průběhu července, vůbec nic. Pan premiér? Pan premiér mlčí! Mlčí v červenci, mlčí v srpnu. Když už viděl, že se to nevyvíjí dobře, tak vzkázal někde z dovolené: ještě chvíli a mrknu se na to, máte do konce srpna šanci to dát dohromady. To už byl velký tlak. A pak dále a dále... Září plynulo, plynulo, plynulo. A teprve když Ivan Bartoš rezignoval na pozici hlavního Piráta, tak pan premiér se do toho pustil a druhý den ho neslavným způsobem zbavil takřka všeho, co ještě panu Ivanu Bartošovi zbylo. Ale způsob nebudu vůbec raději komentovat.
V každém případě, a to je zajímavé, 25. 9. 2024, 296 dní po našem dopise, který jsem zde ukázal, který šel na pana premiéra, pan premiér sdělil, že agenda bude převedena pod ministra Kupku na Ministerstvo dopravy. Proč? Protože je tam podle pana premiéra Dopravní a energetický stavební úřad. Dobré ráno, pane premiére. Po 296 dnech jste konstatoval přesně to, co jsme vám zdvořile psali v našem dopise, ať učiníte, s úplně stejným argumentem. Ale úplně stejným.
Závěr. Stínová vláda podporuje v tuto chvíli záměr ministra Kupky, pod kterého ta agenda byla převedena, tak, aby byl umožněn návrat k 30. 6. Myslím si, že je naprosto správně. Zjednodušeně řečeno, aby nebyla tedy povinná digitalizace. My jsme připraveni podpořit všechny legislativní úkony, v jakémkoliv režimu si řeknete, protože to neděláme pro vás. Ale myslím, že vy jste na tom ztratili všechno, co jste už ztratit mohli. Tady už vás jaksi více porazit nemůžeme. My už vám nepřejeme v tomhletom fakt nic špatného, protože tohleto je tak velký průšvih, ze kterého se budeme vylizovat ještě i my, když u té vlády budeme. Takže podpoříme cokoliv, co budete chtít, aby se to urychlilo. A vy si musíte najít legislativní cestu, která bude nejpohodlnější.
A v tom dopise, který jsem zde zmiňoval, ale v tom novém, který šel dneska, vám nabízíme dokonce spolupráci, pane ministře Kupko. Nebudu tady číst dopis, který v tuhletu chvíli jste již obdržel, nebo dostáváte, nebo ho budete mít ve vaší poště. Není tam opět nic útočného, nic arogantního, nic přezíravého. Pouze vás vyzýváme k otevřenému dialogu s opozicí čistě proto, protože jste sdělili věcně jednu věc, že ten systém bude hotový za rok až rok a půl. To lehce dopočítáme, že to bude v rámci nové vlády. Ať to bude vláda jakákoliv, tak je jasné, že tahle vláda už tenhleten systém nespustí. A teď vám to vůbec nevyčítám. Já si fakt nemyslím, že tohleto by byl váš záměr, že to posíláte až do příští vlády. To fakt vychází z té analýzy. A musím říct, že tohleto nám říkali i skutečně odborníci v oblasti ICT, kteří u toho systému byli, že to tak přibližně může trvat. To znamená, je nám jasné, že to spadne na novou vládu. A protože si věříme a protože chceme zvítězit a protože se domnívám, že tak nastane, tak s nemalou dávkou pravděpodobnosti to spadne na nás.
To znamená, my vás vyzýváme k tomu, abyste tam zohlednil čtyři základní požadavky, které máme. Je to všechno v tom dopise popsáno. První je možnost postupovat mimo informační systémy - jinými slovy, tradičním způsobem v papírové podobě. Za druhé, aby se stanovilo mimořádné období, a to od 1. července 2024 do 30. června 2027, během něhož by právě využívání informačních systémů bylo dobrovolné. To znamená, ano, digitalizace paralelně pojede, ale můžeme jet, zjednodušeně řečeno, až do polovičky roku 2027 v tom systému říkejme papírovém, já to hodně zjednodušuji teď, tady vám to popisujeme samozřejmě lépe.
Důležité je, aby se dočasně zrušily aplikace některých zákonných ustanovení, protože bez toho to nelze udělat, jinými slovy v tom mimořádném období do polovičky 2027, aby se nepoužila některá ustavení zákona, která jsou v současné situaci neaplikovatelná a logicky by tím brzdila stavební řízení. A to poslední jsou aplikace na postupy dle složkových předpisů. Rovněž z našeho úhlu pohledu velmi důležité. Všechno, prosím, pane ministře, máte v tom dopise. A my vás v tuhletu chvíli prosíme o to, abyste ho nepodcenil, abyste neudělal stejnou chybu, jakou udělal pan premiér, který se nám v dopise vysmál, abychom 296 dní po něm, respektive aby on 296 dní po něm se zachoval úplně stejně, jak jsme ho vyzývali.
Proč to celé říkám? Protože těch necelých 300 dnů, než pan ministr, nebo v tomto případě pan premiér dospěl k rozhodnutí, které jsme mu navrhovali, nás něco stálo. A byly to miliardy korun. Bylo to obrovské úsilí těch, kteří to dávali dohromady, ať už stran státu, stran úředníků, kteří to museli protrpět prvních několik měsíců a budou ještě trpět několik dalších týdnů, protože to se nezmění ze dne na den, ale pochopitelně investoři, developeři a všichni ti, kteří dneska jsou základem růstu hrubého domácího produktu, se kterým fakt tedy nemůžeme hazardovat. Protože jestli jsme spokojeni s tím, jak fungujeme, tak to nám tedy pomáhej pánbůh. Máme hospodářské výsledky katastrofální. A měli bychom být vděčni za každou investici, za každou stavbu, která zde vzniká. A bohužel jsme tímto dosáhli přesně pravého opaku.
My mezitím budeme pokračovat v dialogu s profesními svazy, se kterými jsme takřka na denní komunikaci. A férově říkáme, že v momentě, kdy budeme u vlády, ukonáme změny stavebního zákona tak, aby to odpovídalo tomu, co jsme tady už kdysi připravili. Ony to nejsou změny úplně fundamentální, protože celá řada změn, které jste udělali, byly i ve spolupráci s námi, ale několik důležitých změn tam ještě ukonat musíme - s jediným cílem, aby se zjednodušilo a urychlilo stavební řízení.
Naposledy, a tím to ukončím, prosím, a v tomhletom případě už ani neprosím, ale žádám pana premiéra, aby vysvětlil, proč ignoroval naše žádosti, naše řešení, které notabene po necelých 300 dnech ukonal, udělal a destabilizoval tím bohužel celý sektor a způsobil svojí nerozhodností, ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu, opravdu vážné ekonomické škody. Ta odpovědnost tady z toho musí být vyvozená. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka. Ještě se omlouvá pan poslanec Michael Kohajda z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Karla Maříková od 18 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády Pavel Blažek od 14 do 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. ***
