Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(14.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
A dále jde také o motivační podporu dobrovolného setrvání v zaměstnání lidí v předčasných i řádných důchodech, o obsazení desítek tisíc volných pracovních míst občany, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a pobírají sociální dávky, či o vytvoření podmínek pro zvyšování mezd.
Sociální dávky. Já si myslím, že to je jeden velký problém v České republice. Já chápu, když někdo nemůže pracovat, když se dostane krátkodobě do složité situace, na to všechno jsou sociální dávky v pořádku a měly by tak fungovat. Ale nemohou fungovat tak, že když někdo nepracuje 30 let, že celá rodina pobírá sociální dávky v desítkách tisíc korun a ještě se tím chlubí a frajeří, jak na ten systém vyzráli. To je prostě špatně. A těmito všemi opatřeními lze v poměrně krátké době, jak potvrzují i mnozí experti, získat do důchodového systému více než 100 miliard korun ročně. Zároveň je třeba ze strany státu vhodnými nástroji podpořit dobrovolné penzijní spoření a důchodové připojištění jakožto jiné formy zajištění občanů na stáří.
Naprostým základem - a to nevím, jestli s tím třeba pan ministr Jurečka počítá po těch 20, 30 letech - naprostým základem českého důchodového systému musí zůstat jeho funkční první průběžný pilíř garantovaný státem. To je to, o čem jsem mluvil: Lidé si platí důchodové pojištění ze své mzdy, ze svého platu a na základě toho jsou jim potom vypočítány důchody. To je základ důchodového systému, který musí zůstat, a my tvrdě odmítáme jakékoliv experimenty a hazardování se znovuzaváděním povinného spoření na důchod v privátních penzijních fondech. Já jsem přesvědčen, že lidé by se měli připojišťat na důchod. Chce někdo mít komfortnější důchod a je ochoten si to zaplatit v době, kdy je ekonomicky aktivní? Proč ne? Ale musíme jim zajistit to... jistotu, že jim s tím nikdo neuteče na Kypr, na Kajmany, že to budou opravdu dostávat, a já si myslím, že jediným garantem toho, že se to tak stane, může být pouze stát. Samozřejmě na západě a někde jinde jsou to privátní fondy, ale i tam se na to, že fondy vydělají peníze - které samozřejmě s těmi penězi obchodují - nelze zajistit to, že ten fond bude v nějakém zisku, takovém, aby mohl vyplácet nadstandardní důchody, nebo ne nadstandardní důchody, aby mohl připlácet důchodcům k tomu prvnímu pilíři garantovanému státem.
Z dlouhodobého hlediska je pak v této souvislosti jednoznačně nejdůležitější provádění systémové prorodinné politiky. To jsme koneckonců panu ministru Jurečkovi... (Poslanec Haas hlasitě kýchl.) Je to pravda, děkuju. (Zasmál se.) To jsme panu ministru Jurečkovi říkali na všech těch schůzkách, že pokud nebude důchodová reforma obsahovat prvky prorodinné politiky, tak to nebude reforma, ale budou to parametrické změny. Na tom to stojí, tak jednoduché to je. Ten problém je, že pokud chcete dělat prorodinnou politiku, musíte do ní investovat, aby se vám to za těch 10, 15, 20 let začalo vracet, a vláda nemá peníze. Používá je na jiné věci, ať už na Ukrajinu, na zbrojení, a prorodinná politika není součástí - nebo jenom v nějaké minimální míře, možná jeden bod nebo dva - je součástí důchodového systému - nebo oni tomu říkají reforma, tomu, co nám vláda předkládá. A ten smysl je jediný: Podpora porodnosti v pracujících rodinách, což do budoucna zajistí pozitivní demografický vývoj a dostatečný počet plátců daní a sociálního pojištění, ze kterého jsou důchody financovány.
Já zopakuju tu větu, kterou k důchodům říkám vždy a všude, a jsem přesvědčen stoprocentně o tom, že je platná. Ta věta zní: "Žádný průběžný důchodový systém na světě nemůže fungovat, pokud se nebudou rodit noví plátci." a na tom by to mělo být postaveno, to je mantra jakéhokoliv průběžného důchodového systému, ale abyste toho dosáhli, tak musíte také něco investovat do budoucna. Měly to dělat vlády už po roce 1989, nedělaly to, mluvily o tom, žádná to nedělala a jaký je výsledek? Tak poslouchejte.
Mimochodem, již dva roky trvá strmý propad porodnosti o 10 000 nenarozených dětí ročně, což je alarmující. To znamená, že klesá počet dětí, které se rodí, ale klesá velmi strmě. To znamená, že opravdu za 10, 15, 20 let nebude mít kdo ty důchody platit - a to si myslím, že je přece alfa (a) omega toho, aby průběžný důchodový systém zůstal funkční, aby na důchody bylo. A koneckonců v minulosti tomu tak bylo, protože ještě v roce 2019 bylo saldo důchodového účtu asi minus 6, pardon, plus 16 miliard a ještě v roce 2021, kdy do vlády nastupovala tato vláda, bylo saldo asi minus 2 miliardy, což není žádný problém. To se hýbe nahoru, dolů. Ale jestliže víme, že to bude strmě klesat, tak je to právě proto, že se nám nerodí noví plátci.
Opatření. Jaké je opatření, co bychom si tedy představovali, tou prorodinnou politikou? Okamžité nastavení státem garantovaných programů široce dostupného bydlení, nejen pro mladé pracující rodiny. Ti mladí prostě nedosáhnou na hypotéku. Jestliže si dneska musí platit nájem, jídlo, studium, další věci, které se týkají normálního života, nemají na to, aby si našetřili 10, 20 procent hypotéky, a bez těch to prostě nedostanou. To znamená, že pokud nemají rodiče, solventní rodiče nebo prarodiče, kteří jim s hypotékou pomohou, pomohou jim našetřit těch 10, 20 procent (ceny) toho bytu, tak nemají šanci to bydlení získat. A kde budou bydlet? Kde budou vychovávat děti? V nájmu? Nebo u matky v nějakém dvoupokojovém bytě, kde jich bude čtyři, pět, šest? Tak to bohužel teďka v poslední době je a já myslím, že to je špatně. Takže nastavení státem garantovaných programů široce dostupného bydlení hlavně pro mladé rodiny, protože znovu opakuji: Nebudou se rodit děti, pokud ty mladé rodiny nebudou mít kde bydlet.
Za druhé, zvýšení daňových slev a daňových zvýhodnění pro pracující rodiče řádně vychovávající své děti. To je přece jasné. Lidi potřebují peníze na to, aby mohli vychovávat děti, aby děti chodily do školky, do školy, na kroužky, musí je šatit, živit, takže mají zvýšené finanční výdaje na svou rodinu. Já si myslím, že stát by si měl rodin vážit, a stát si jich neváží. Stát je škube. Koneckonců v konsolidačním balíčku jim vzal školkovné, vzal jim zhruba - těm rodinám s malými dětmi - 46 000 korun ročně, to každá rodina už musí cítit. Co dál?
Za třetí, systém výhodných manželských a rodinných půjček ze státní garancí, podpora budování kapacit dostupného bydlení, vyšší porodné - včetně jeho zavedení i pro třetí a každé další dítě, ale pozor, v rodině, pokud alespoň jeden z rodičů pracuje, to znamená, aby lidi na sociálních dávkách paradoxně nerodili děti a nevydělávali tím další peníze, ale opravdu rodiny, které se starají o své děti, chodí do práce, pracují a správně vychovávají své děti - a dál rozšiřování kapacit školek a škol nebo široká nabídka částečných pracovních úvazků pro rodiče předškolních dětí. Nic z toho v té vaší reformě, pane ministře Jurečko, není.
Já se vrátím, ještě tady mám přesná čísla toho salda důchodového účtu. Jak jsme slyšeli, že je to strašně špatně a že všecko se musí měnit, tak do roku 2019 byl takzvaný důchodový účet v přebytku. ***
