Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Paní předsedající, nejsem. Mě taky zalilo firmu v roce 1997 i 2002 i 2013 i teď. Nikdy o tom nemluvím a nikdo nikdy od státu nic nechtěl. V minulých povodních stát nic, ani nepomohl, nikdy nepomohl. Takže mi, prosím vás, nepodsouvejte, že... Ano, my sháníme. Já jsem včera i sháněl čerpadla, vysušovače, všechno sháníme, pomáháme, a nemluvím o tom tady. Ale musím o tom mluvit, když vy mě tady dehonestujete a říkáte, že mluvím, ano, mluvím o poměrech v této Sněmovně, o tom mluvím. A já vás žádám, abyste navýšila ty základní platy všem zaměstnancům gastra minimálně o 20 %, abyste jim dávala odměny, vždyť oni tady dělají pro cizí firmy rauty a v neděli nikdo jim ani nepoděkoval, nikdo. A prodáváte to za třetinu? Kolik tady stojí guláš, tady na Malostranském? Kolik? Osmdesát, devadesát. Tady stál třicet pět, už není na lístku. Ano, může se to zdát někomu směšné, ale já nesnáším tyhle nepravosti a nesnáším tuhle aroganci, když vy berete desetkrát vyšší příjem než ten kuchař, ano, a chováte se k nim úplně neuvěřitelně. Takže vy jenom potvrzujete, že se chováte k těm vašim zaměstnancům za daně řadových občanů arogantně, nemluvíte s nimi. A ještě, prosím vás, dejte jim pokoj.

Když jsem seděl v nějaké restauraci dneska s kuchařem a hned jeho šéf ho volá na kobereček. Tady není totalitní režim, mně na těch lidech záleží. A jako podnikatel vždycky jsem si zaměstnance vážil, je to to nejcennější, co máme. Ale vy jste to nepochopila a chováte se úplně přesně, jak Fialova vláda. Pan ministr financí odešel. No, pan premiér dneska říkal, budeme hledat, budeme se snažit hledat jiné způsoby, jak si poradit s financováním nápravy škod. Tak, pane premiére, zrušte to jedno patro na Úřadě vlády, ušetříte 500 milionů toho zbytečného ministra, (nesrozumitelné) je nadbytečný. Za nás bylo to patro volné. Máte pět set doma, paní předsedkyně Pekarová řekne dvě stě ušetříme. A jděte příkladem.

Vždycky jste lidem říkali, že mají šetřit, ale vy to neděláte. A vůbec nechápu, proč vám pan Stanjura, když říká všem, že nemá peníze. Co ti hasiči? Kolik měli rozpočet? Kolik měli (v roce) 2023? 17,6 miliardy? Kolik mají teď? Na (rok) 2025? No o 2,5 miliardy méně. A proč ti hasiči mají méně? Proč se jim nenavýšily platy? Takže vy se chováte k lidem, k těm nejdůležitějším, které teď my potřebujeme všichni, hasičům, vojákům, policistům. Takže vy jste exemplární případ toho, jak se chová tahle vláda ke všem, a vy tady k zaměstnancům gastra. Takže znovu vás žádám, abyste to přehodnotila. Ti lidé si to nezaslouží. Já vám za to děkuju. (Potlesk od poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S přednostním právem chce nyní reagovat ještě pan poslanec Jakob, pan předseda Jakob.

Poslanec Jan Jakob: Děkuji za slovo. Pane kolego Babiši, prostřednictvím paní předsedající, dvě poznámky. Za prvé, mohl byste vědět, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny nestanuje výši platů zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny. Za druhé je všeobecně známo, inzeráty veřejnými podloženo, že firmy z vašeho holdingu, který máte ve svěřenském fondu, ať už jsou to pekárny, či drůbežárny, tak poptávají zaměstnance na úrovni minimální mzdy. První si zameťte před vlastním prahem, pak kárejte ostatní. (Potlesk poslanců zprava.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan předseda Babiš s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Poslanec Andrej Babiš: Prosím vás, pane kolego, prostřednictvím vaší... ani nevím, ve které partaji jste, vy jste Kalouskovec, nebo kde jste teď? V Topce? Nebo KDU? Nevím, kde jste. Zkrátka živíte se politikou. A ty fejky, o kterých mluvíte, tak dneska například taková Vodňanská drůbež shání řidiče za 40 tisíc nebo 44. To je zajímavé, že ti lidé tam pracují. A nejen, že tam pracují, ale když chodí k volbám, tak mě volí. O čem vy mluvíte? Co vy máte v životě za sebou? Vůbec nic, jenom prázdné kecy, jo? Tak si to nechte radši. Ať se nerozčílím a budu tady mluvit strašně dlouho. (Potlesk od poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dostáváme se tedy k bodu, který byl pevně zařazen na 14.30 hodinu, to je bod číslo

55.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 770/ - prvé čtení

Než paní paní ministryně dojde k pultíku, tak je dáno oznámení. Tady tento tablet (zvedá nad hlavu) se našel na pánských toaletách. Jeden z kolegů mi jej sem přinesl. Pokud jej kdokoliv z vás postrádáte, či někdo jiný, tak prosím, je tady k dispozici. Neotevírala jsem jej, abych zjišťovala, čí to je, třeba podle nějaké úvodní fotografie, nic takového jsem nečinila.

Tak nyní tedy z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně obrany Jana Černochová a já ji prosím, aby se ujala slova.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, si klade za cíl posílit a zvýšit obranyschopnost České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i dál rozvíjet. Materiál je předkládán v návaznosti na stále se zhoršující bezpečnostní situaci nejen v Evropě, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky, kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku či ubytování vojáků.

Faktem je, že se nejedná o nový problém. Vím to, protože jsem v minulém volebním období působila ve výboru pro obranu jako předsedkyně tohoto výboru a také jsme tam opakovaně řešili některé problémy, zejména s muničními sklady. Takže je to vlastně téma, které se tady táhne jako červená nit touto Sněmovnou poměrně dlouhou dobu. A tím, že ta situace nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině je, jaká je, tak samozřejmě nás to nutí, opravdu nutí k tomu, abychom něco s tou legislativou udělali i v tomto směru. Takže snažíme se tím všichni dneska splatit dluh, který vznikl v nějaké dávné minulosti.

Při vracení majetku právoplatným majitelům pozemků nebo jejich právním nástupcům v rámci restitucí totiž došlo i k tomu, že vlastníkem pozemků i v těch nejvýznamnějších vojenských objektech, například muničních skladech, není v současnosti výlučně stát. Vlastník samozřejmě může vůči Ministerstvu obrany uplatňovat veškerá svá vlastnická práva, což se také stává, například může chtít neadekvátně vyšší nájem, což se děje, nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který ale ohrožuje obranyschopnost České republiky.

Návrhem chce rezort obrany docílit rozvázání rukou při vyjednávání a hlavně toho, aby náhrada za pozemky mohla být vyšší, než je tomu doposud. Kdyby tady seděl dneska můj předchůdce, pan kolega, předseda výboru Metnar, tak by tady určitě mohl připomenout i jednu záležitost, kterou řešila vlastně ještě vaše předešlá vláda, a tam zcela správně paní tehdejší ministryně financí nechtěla dát souhlas k té ceně a vlastně ten problém se odložil, protože cena toho pozemku se jí zdála neadekvátní. A neměla vlastně ani oporu v zákoně, aby kromě nějaké výjimky, kterou by udělovala vláda, což je vždycky riziko, protože vždycky pak někdo může zpochybňovat, proč ta vláda rozhodla v tomto případě o výjimce. Takže třeba tenhleten problém tohohletoho konkrétního muničního skladu se do dnešního dne nevyřešil, protože to vázne vlastně na dohodě o ceně. Takže jak jsem říkala, návrhem je docílit toho, abychom měli více rozvázané ruce při vyjednávání.

Za uvedeným účelem se proto konkrétně navrhuje následující. Umožnit Ministerstvu obrany nákup pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku.

Návrh také upravuje speciální účel vyvlastnění. A tady bych chtěla říct, každý z nás se hrozí, někteří se i křižujeme při slovu vyvlastnění. A říkáme jen to ne, nechceme mít nic společného s nějakou věcí, která tady probíhala za minulého režimu, a pořád v nás přetrvává prostě nějaká reminiscence těch případů, které se děly. Vždy je to krajní nouze a opravdu krajní řešení té situace, když už ten stát neví, kam dál.

Vážené kolegyně, já tady nechci zneužívat situaci na severu Moravy, ani prostě v Jeseníkách. Od řady z vás slyšíme, a je to v pořádku, já mám na to stejný názor, velmi silné výroky ohledně výstavby nějaké přehrady, kterou někdo blokuje. ***