Autorizace

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Chci zdůraznit, že začlenění českých zbrojních firem do dodavatelského řetězce znamená obchodní příležitosti pro další projekty, které společnost BAE realizuje i pro jiné zákazníky. Zapojení čeští dodavatelé jsou tudíž součástí globálního dodavatelského řetězce BAE Systems a mohou být požádáni o dodávky pro další projekty.

Podle vyjádření zástupců BAE je tato společnost ve fázi budování výrobních kapacit. Toto úsilí probíhá v úzké spolupráci nejen s pěti strategickými partnery, s nimiž byly smluvní vztahy uzavřeny podpisem smluv z Ministerstva obrany, ale také s dalšími dodavateli, jejichž počet není rozhodně konečný. Společnost BAE je přesvědčena, že splní nebo překročí smluvní požadavky týkající se průmyslové spolupráce, neboť jednání s dalšími českými dodavateli nadále probíhají a seznam bude po uzavření kontraktu nadále doplňován.

Tady bych ráda tohle zmínila a podtrhla to, co jsem řekla, protože teď jsem nedávno slyšela v nějakých pořadech, že obranný průmysl se tady nepodílí na rozpohybování ekonomiky. Všichni, co jste slyšeli teď moji odpověď na interpelaci pana poslance Hofmanna, tak snad budete vědět a budete říkat svým kolegům, jak to je v realitě, že toto jsou české firmy, které zaměstnávají české zaměstnance, platí tady české daně, ti lidé tady odvádějí svoje daně. Je to přesně ten multiplikační efekt, který se do české ekonomiky dostává, přestože ten dodavatel techniky je ze zahraničí.

Takže opravdu tady bych prosila, abychom neříkali věci, které nejsou pravdivé. Toto je prostě zásadní zapojení českého průmyslu do velké armádní zakázky - 40 %. Budete si moci opravdu pohlídat, že to těch 40 % je. Už teď jsem vám ty firmy vyjmenovala a těch firem bude na konci ještě víc. Když už nám navyšuje vláda rozpočet, tak se snažíme na resortu Ministerstva obrany, aby opravdu část těch finančních prostředků zůstala v naší republice, aby nebyla vyváděna do zahraničí, jako to bylo v minulosti u některých jiných projektů.

Já jsem to ani nekritizovala, protože je mi jasné, že ne všechno jsme schopni si vyrobit v České republice. Takže třeba nákup amerických vrtulníků mým předchůdcem jsem nijak nekritizovala, ani že tam není prakticky žádné zapojení našeho průmyslu nebo je velmi nízké, protože ne vždycky to jde. Takže se snažím udělat maximum s mými kolegy, co lze, a myslím si, že se nám to podaří. Takže ještě jednou, zvu vás příští sobotu a neděli do Ostravy na dny NATO. Uvidíte tam naše nová bojová vozidla pěchoty a budoucí tanky, které bude naše armáda využívat pro těžkou brigádu, tak je uvidíte v akci.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc děkuji za odpověď. Pan poslanec má ještě doplňující dotaz. Nestačilo to. Prosím, máte minutu.

Poslanec Jan Hofmann: Pane předsedo, děkuji vám. Jsem rád, že na modernizaci české armády mohou participovat české firmy. Za modernizaci jsem taky rád, na rozdíl od jednoho z kolegů, který zde interpeloval pana premiéra. Nicméně zaznělo tady od vás, paní ministryně, že české firmy získají příležitost k zapojení se i do jiných zakázek společností BAE, do jiných projektů. Já jsem se chtěl zeptat, jestli už existují, nebo jestli už jsou nějaké hmatatelné projekty, nebo existují i příklady, kde se české firmy zapojují již nyní právě v tomto projektu. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dotaz. Paní ministryně, prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Ano, i tohle je jeden z velkých úkolů mých kolegů, kteří mají na starosti průmyslovou spolupráci. Takové případy již také nyní existují. Například společnost Tatra Defence Vehicle, akciová společnost, takto od BAE získala zakázku na svařování ocelových korb pro vojenské obojživelné dvoudílné pásové obrněné vozidlo BVS 10 pro své zákazníky ve Švédsku, Německu a Spojeném království. Nebo společnost Laser Centrum poskytuje díly do švédských variant CV 90, které se právě vyrábějí s norským průmyslovým partnerem. Tady také věříme a máme nějakou představu, že se naše průmyslová spolupráce bude dále rozvíjet. Teď jsem uvedla jenom tyhlety dva případy. Pracujeme na tom, aby těch případů bylo v budoucnu ještě mnohem víc.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli jsme tady tuto interpelaci ukončili a na řadě je interpelace pana poslance Jana Síly a to na Vlastimila Válka. Ale nevidím tady nikde pana poslance Sílu v tuto chvíli. Musím říct, že pan poslanec interpelaci nenačte, a tím pádem počká na přítomnost pana ministra, stáhnul interpelaci. Máme na řadě paní poslankyni Andreu Babišovou, taktéž na Vlastimila Válka, a to o diagnóze českého zdravotnictví. Prosím.

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Chci poděkovat panu ministru Válkovi, že přišel za mnou osobně, omluvil se, že ze zdravotních důvodů odchází a že mi odpoví písemně, takže děkuji. Proto načítám tento dotaz. Můj název příspěvku Diagnóza českého zdravotnictví není v pořádku. Je tam napsán trošku špatně, protože tam chybí slovíčko Katastrofální diagnóza českého zdravotnictví, jaký byl původní název. 10. září letošního roku, to znamená toto úterý, byla svolána tisková konference, kterou svolal Odborový svaz zdravotnictví, Lékařský odborový klub a samozřejmě Česká lékařská komora, právě s tímto názvem - Katastrofální diagnóza českého zdravotnictví.

Pokud jste někteří z vás zde přítomných tuto konferenci neboli tiskovou konferenci sledovali, tak jste se dozvěděli samozřejmě argumenty, proč tato konference byla svolána. Mezi nejdůležitější, co tam zaznělo a bylo řečeno, vlastně vyplynulo, že Ministerstvo zdravotnictví a vláda neplní společnou dohodu o odměňování zdravotnických pracovníků z prosince roku 2023, kterou spolu s těmito odborovými svazy a kluby uzavřely.

Dále tam bylo zmíněno, že za devět měsíců jednání, které zatím probíhaly, nedošlo k žádnému posunu a návrhy vlády, které nakonec po jednáních přišly, vůbec neodpovídají podepsané dohodě z prosince roku 2023.

Dále jsme se dozvěděli, že se nedodrželo ani sjednocení odměňování mezi veřejným a soukromým sektorem, že stále probíhá velké podfinancování regionálních nemocnic a je ohrožena akutní péče v regionech.

Poslední takový nejdůležitější, který bych z těch všech argumentů, které tam zazněly, chtěla vypíchnout, to znamená opět trápení personálních problémů českého zdravotnictví, které se samozřejmě prohlubuje se stárnutím české populace. Takže se ptám pana ministra a ministra zdravotnictví, jakým způsobem budou nadále jednat s těmito odborovými svazy a kdy dojde k nějakému konsenzu tak, aby byly obě dvě strany naprosto spokojeny. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan ministr není přítomen, je omluven od 16.50 hodin, proto vám, vážená paní poslankyně, odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. V tuto chvíli máme další interpelace, a to pana poslance Huberta Langa na pana ministra Víta Rakušana ve věci personální stabilizace Policie České republiky. Co pro to děláte, pane ministře? Prosím, máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Pane místopředsedo, děkuji, že jste řekl, že jsem ministr, to ještě nejsem, děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, moje otázka - já ji stabilně takhle pokládám vždycky v nějakém průběhu času. Jak jsme na tom z hlediska personální situace u Policie České republiky? Já jsem zaregistroval v poslední době, že opět tedy nastává vlna odchodovosti od Policie České republiky, která může být spojena například s tím, že sliby, které jste dal na svých debatách Bez cenzury, kde jste bezostyšně z mého pohledu zalhal, když jste slíbil policistům 10% navýšení od 1. října, což jste neměl předjednáno s koaličními partnery, a dopadlo to, jak to dopadlo. Údajně se ke mně dostala informace, že každý týden - občané, poslechněte si to - odchází 15 zkušených policistů jenom z Prahy! Takže když si to napočítáme, tak samozřejmě ten policista, než je vyškolen, vycvičen, než je schopen vracet tomu státu, co do něj nainvestoval, tak je to nějaký rok.

Před chvilkou jsem tady slyšel paní ministryni Černochovou, která se snaží, seč může, aby motivovala mladé lidi, aby vstupovali do armády České republiky, což není jednoduchá situace. V těch ozbrojených sborech se o tyto lidi soutěží, o mladé lidi, kteří jsou schopni se jaksi podřídit a za tu naši zemi nasadit třeba i svůj život, ať už v armádě nebo policii, nebo u hasičů či v rámci jiných složek integrovaného záchranného systému. My tady z mého pohledu bezostyšně plýtváme zkušenými lidmi a nejsme schopni je udržet a zastabilizovat. Je to opravdu smutné, když ti lidé přestanou po x letech věřit státu, ke kterému nastoupili, a prostě řekli si - ano, mělo by to být celoživotní povolání - a my o tyto vyškolené a vycvičené lidi přicházíme. ***