Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já vám, paní poslankyně, velmi děkuji. Vy jste to přesně všechno popsala. Ta reforma duševního zdraví vychází z nějakých doporučení Evropské unie a byla podpořena penězi, grantovými penězi Evropské unie, dotačním titulem, ty peníze byly vyčerpány a dál už musí být financována z národních zdrojů, tedy cestou veřejného zdravotního pojištění. A to se děje. My jsme posílili financování center duševního zdraví, ve spolupráci s panem ministrem Jurečkou jsme je ukotvili v úhradové vyhlášce, což nebylo v té době, kdy já jsem nastoupil na ministerstvo. Tu Radu pro duševní zdraví řídí profesor Kašpárek, který je uznávaný odborník. Je to uznávaný psychiatr, ale i uznávaný expert pro koordinaci a organizaci zdravotnictví, koneckonců co se týče psychiatrie. Takže já, kdybych řekl stran center duševního zdraví vzniklo dalších 40 nových, teď vím, že v září budou další dvě centra, pokud vím, kraje plánují 26 nových center a ministerstvo, respektive přímo řízené organizace, mají v plánu 12 .

Ten problém je personál, to jste tam zmínila. V rámci té reformy se samozřejmě investovalo do transformace, do budování psychiatrických pracovišť, ale z různých důvodů, které bych si netroufl kritizovat, a ony byly objektivní, mimo jiné kvůli covidu, se vlastně neinvestovalo do personálu, respektive nezvýšil se počet těch, kteří by atestovali v oboru psychiatrie, klinická psychologie. Nezvýšil se ani počet studentů v oboru psychologie. To znamená, sice se transformovalo, vznikala nová pracoviště, ale není k tomu víc těch doktorů v této odbornosti. Aby ten doktor v té odbornosti byl k dispozici, musí atestovat a ta atestace, ta je po jakési přípravě, která trvá pět let. To znamená, v prvním roce, ať udělám cokoliv, tak v prvním roce následující vlády z toho budou atestovaní lékaři, taky nějak to neobejdete. U klinických psychologů je to velmi podobné.

My jsme navýšili počet rezidenčních míst v těch oborech, v letošním roce jich bylo 50 těch rezidenčních míst. A není to tak, že bychom to limitovali, ale v podstatě všechny zájemce, kteří měli zájem o tyto obory, ať už je to dětská psychiatrie, ať už je to psychiatrie, klinická psychologie, či dětská klinická psychologie, nebo psychoterapie, jsme uspokojili. A současně ve spolupráci s lékařskými fakultami jsme požádali, aby v rámci výuky psychiatrie se výrazně zdůrazňovala podpora té dětské psychiatrie.

Současně jsme z realizovali akreditovaný klasifikační kvalifikační kurz psycholog ve zdravotnictví, které vedle vysokých škol dělá i doškolováky, a ten kurz zvýšil kapacitu z 60 na 360 účastníků za ty tři roky. Dále byla zrušena zákonná podmínka délky specializačního vzdělávání psychologů v délce pěti let, to byla jedna z velkých limitací navyšování počtu těch klinických psychologů. Také jsme stanovili podmínky pro zavedení třístupňového modelu psychoterapie, tak, jak to navrhla ta skupina, kdy se zapojí sestry, adiktologové a zdravotně sociální pracovníci, protože ta centra duševního zdraví musí být komplexní a musí to řešit i po této stránce.

Ukotvili jsme to legislativně, některé ty věci budou v zákonech, které půjdou do Poslanecké sněmovny. Ty čtyři, o kterých mluvím.

Investičně podporujeme ambulantní i lůžkovou péči skrze integrované regionální operační programy. Vzniknou by tak mohlo až 180 nových lůžek, další jsou v procesu předkládání projektů. Pokud ty projekty budou, my je velmi rádi podpoříme. Rezort Ministerstva zdravotnictví a přímo řízené organizace spolupracují s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a za to bych rád poděkoval. Je to na úrovni opravdu odborníků a náměstků ředitelů, kteří se pravidelně schází a nastavuji podporu pro duševní zdraví a návaznou péči o děti s duševním onemocněním. Tady je potřeba říct, že ten nárůst se týká dětí ve věku 14 až 19. Tam je nejprudší nárůst, to ostatní v podstatě, u těch závažných je to trošku jinak, ale u těch, o kterých pravděpodobně mluvíme, je to takto, a proto jsem inicioval debatu ve výboru společnosti psychiatrické o adolescentní psychiatrii. To bychom se dostali do strašných detailů. Ale ta blokace je, že ty lůžka pro tyto adolescenty musí splnit (nesrozumitelné) lůžka pro malé děti nula až čtyři, což strašně limituje výstavbu těch nových lůžek. Dohodli jsme se na jakási lůžka pro adolescenty.

Podporujeme například péči o duševní zdraví na školách. Tady ty debaty probíhaly i ve Sněmovně. A připravujeme provázaný systém krizové péče v návaznosti na další odbornou péči. Já bych mohl pokračovat, ale pokud budete mít ještě dotaz, tak to rád doplním o konkrétní dva příklady nebo tři příklady. Je ale ještě na čem pracovat. Je toho hodně, a nejenom pro mě, ale pro mé následovníky.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Bude mít dotaz paní Knechtová, nebo ne? Bude. Tak prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pane ministře, děti jsou v podstatě pod trvalým tlakem. V  tom věku, jak jste uváděl, samozřejmě je puberta, a je potřeba s nimi nějakým způsobem být emočně propojení, je to logické. A svým způsobem i útoky na školách potom jsou nějakým vyústěním složité situace, takže tady si myslím, že ta spolupráce s Ministerstvem školství je na místě.

A za další, 75 % duševních onemocnění se projeví právě ve věku do 24 let. To znamená, to, co my v předškolních zařízeních nějakým způsobem vidíme a uvažujeme o tom, tak to potom jenom nějakým způsobem diagnostikujeme. Takže za mě zhruba z těch statistik vychází, že jedno ze sedmi dětí a dospívajících se potýká s psychickými problémy, a to si myslím, že je to téma, o kterém bychom měli diskutovat nejenom uzavření v té škatulce zdravotnictví, ale měli bychom to umět propojit s Ministerstvem školství a (Předsedající: Čas!). Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr bude chtít ještě reagovat, prosím.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já zase naprosto souhlasím, máte pravdu, to je věc, která se týká prevence. To je věc, která se týká toho, co je příčinou toho vzestupu. A myslím si, že to jednoduché vyšetření, může za to covid, je příliš úzké. To vyšetření je komplexní, ta situace je opravdu velmi špatná a není možné ho řešit vždycky v rámci volebního období. Musí tam být konsensus, že se v něm bude pokračovat minimálně 10, 15 let. A tak, jak já jsem navázal na Vojtěcha Adama, dál pokračuju v cédézetkách a dál pokračuju v té Radě pro duševní zdraví. V podstatě jsem nezmínil její složení, jenom jsem požádal profesova Kašpárka, respektive předsedkyni psychiatrické společnosti, aby jí předsedali, tak ty kroky jenom posilujeme tou podporou personálu. Protože jak se do toho dostane politika, tak je to pro ty děti smrtelné.

Já bych chtěl říct dva příklady, kde se pochlubím. Jedno jsou Opařany, které byly v katastrofální situaci. My jsme nakonec rozhodli, že je nezrušíme, nebo já jsem rozhodl, že je nezruším, protože jsem se domníval, že je to nesmysl je rušit. A dneska já tam mám snad 14 dětských psychiatrů a mám tam jaksi buňku toho, kde se mohou vychovávat noví lékaři.

Druhý příklad na opačné straně republiky jsou Kroměříž, kde psychiatrická léčebna byla ve velmi složité situaci. Tady je potřeba poděkovat panu kolegu, panu profesoru Havlíkovi, řediteli Fakultní nemocnice Olomouc. Tomu se za dva roky tu nemocnici podařilo dostat do plusových čísel. A já mám dobrou zprávu. Schválili jsme výstavbu moderního pavilonu, který bude pobytový pro psychiatrické pacienty v této léčebně. A tady to není moje zásluha, je to zásluha pana ředitele Pavly (Romana?) Havlíka a pana profesora Havlíka, který tam odvedl neskutečný kus práce. Tak asi tak, aby bylo něco pozitivního.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Tím pádem jsme vyčerpali tuto interpelaci. Na řadě je paní kolegyně Berenika Peštová, která má interpelaci na pana ministra Martina Dvořáka ve věci dezinformací pana ministra. Připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, v Otázkách Václava Moravce jste řekl, a teď parafrázuji, že zdražením benzínu a nafty donutíme lidi, aby méně jezdili, ale hlavně tím snížíme zisk Putinovi.

Pane ministře, já jsem, máme tady jednu rafinérii, já jsem v té rafinérii kdysi dělala, když se ještě jmenovala Chemopetrol, pak Unipetrol, pak Unipetrol RPA a pak PKN Orlen, protože to koupili Poláci. V té firmě PKN Orlen má Polsko zastoupení, mám pocit, 49,9 %. A moje otázka zní, odkdy je jeden ze spoluvlastníků Rusko? Když teda snížíme tím zisky tomu Putinovi, když jste teda, ale vy jste to konkrétně řekl, ten benzín a naftu. Takže odkdy je tam teda spoluvlastníkem Rusko? A myslím si, že potom dám nějakou doplňující otázku.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuju za slovo. Tentokrát mi možná pět minut úplně stačit nebude, nicméně děkuju, paní poslankyně, že jste tohle téma otevřela. Já se musím přiznat, že jsem opravdu poněkud šokován tím, co se odehrálo po otázkách Václava Moravce. ***