Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Je to obrovské číslo a svědčí to také o tom, jakým způsobem fungovali naši vojáci při různých válečných konfliktech, a že máme o to pečovat, určitě je velký úkol, myslím si, že nejenom pro Ministerstvo obrany, i pro nás koneckonců pro všechny. A když jsem poslouchal, i jak se to děje na Slovensku, tak věřím, že to je i ve spolupráci se slovenskou stranou.

Ale ten můj doplňující dotaz směřuje trošičku jinam. Mě by zajímalo, jestli přináší péče o válečné hroby v zahraničí také nějaké výsledky právě u nás v České republice. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Paní ministryně bude odpovídat. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Samozřejmě máme celou řadu, jak jsem zmiňovala, těch hrobů i v České republice, a to hrobů i cizích vojáků u nás, takže na tiskové konferenci vloni jsme představili záměr komplexní rekonstrukce válečného hřbitova v Chodském Újezdu. Je to ten Újezd u Tachova, který je ve vlastnictví Ministerstva obrany. Dokonce byl v minulosti na seznamu nějakého zbytného majetku. My jsme ho z toho seznamu vyňali, protože nám přijde naprosto nedůstojné, abychom se zbavovali majetku s ostatky, prostě hrobů vojáků, ať už jsou naši, nebo to jsou vojáci různých národností. Byli tam Rusové, Rumuni, Litevci, Italové, Ukrajinci, Poláci. Takže hřbitov jsme z nepotřebného majetku vyjmuli a nyní máme zpracovaný architektonický návrh, ke kterému se připravuje projektová dokumentace a dokončení toho projektu plánujeme na příští rok.

Samozřejmě příští rok, tím, že si budeme připomínat kulaté výročí konce druhé světové války, tak tady v našem hlavním městě se chystá celá řada akcí, něco děláme i s místními samosprávami, děláme s Prahou 4, připomenutí vlastně pražského povstání, bude probíhat celá řada výstav, zapojujeme intenzivně vlastně do těch příprav výročí konce druhé světové války náš Vojenský historický ústav. V neposlední řadě víte, že jsme na den ozbrojených sil, tedy 1. červenec, že jsme dokonce, nebo respektive poslední červen, že jsme dokonce konečně získali zpátky Vítkov jako památník. Stavěli ho legionáři. Konečně byla dohoda díky panu primátorovi Svobodovi v tom, že se o tento památník může starat zpátky náš Vojenský historický ústav, takže i vevnitř tohoto památníku chystáme celou řadu akcí.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci i paní ministryni za odpovědi a pokračujeme dál. Pan poslanec Vladimír Zlínský, který byl vylosován na druhém místě, vzal zpět svou interpelaci, a proto nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Adámkové, která byla vylosována na třetím místě, a to k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Máte slovo, prosím.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, pánové ministři, dámy a pánové, obrátím znovu pozornost na zdravotně sociální problematiku. Není to tady poprvé, není to nová záležitost, ale je to v trošku jiném světle a v jiných konotacích ekonomických, které naši občané mají. Jenom připomínám, že zdravotně sociální pomezí prosím se netýká pouze seniorů. Tady se nejedná jenom o populaci starších osob, ale některé rodiny skutečně se potýkají s mnoha problémy, ať už to jsou děti, nebo ti rodiče a podobně, a je potřeba je jakýmsi způsobem komplexně zabezpečit.

A moje otázka na pana ministra je, jaké nové trendy po zvážení všech nových ekonomických situací, možností a tak dále, Ministerstvo práce a sociálních věcí vidí a jaké připravuje pro příští dobu. Já jsem s touto otázkou poměrně dlouho teď nebyla u interpelací, protože za prvé to není věc, která se dá měnit den ze dne, to tedy úplně nejde, to musíme připustit, za druhé je to samozřejmě s velkou spoluprací ještě se zdravotnickými některými obory, takže je komplexní. Nicméně MPSV tam zůstává jako takovým hlavním pilířem, a proto bych byla ráda na ten poslední rok do voleb, jakou tam ministerstvo má strategii v komplexní pomoci.

Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka je již připraven se svou odpovědí. Pane ministře, vašich pět minut, prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já za ten dotaz děkuju, protože je to vlastně velmi důležitý dotaz v dnešní době, a vlastně i správně paní poslankyně tady pojmenovala to, že rozvoj sociálních služeb a sociálně zdravotního pomezí a vzájemné a opravdu dobré fungování péče o pacienta a klienta je velkou výzvou, a to nejenom v souvislosti s demografií, ale opravdu i s celkovým dopadem na všechny věkové skupiny obyvatel v České republice.

My s panem ministrem Válkem a s našimi lidmi jsme udělali obrovský posun v tom, jak jsme dokázali třeba propojit datovou základnu tak, abychom právě byli schopni velmi dobře a velmi přesně i pro kraje, případně pro obce s rozšířenou působností ukázat, jaká bude potřebnost v těch příštích letech z hlediska nárůstu počtu klientů, z hlediska nutné kapacity jak pobytových, ale i nepobytových služeb, které budeme muset vykrýt z hlediska finanční náročnosti, finanční náročnosti nejenom provozní, ale i investiční a zároveň i personálního zabezpečení, protože to je jedna z největších výzev vůbec. Ten beton se nějak zafinancovat dá, ale mít ty lidi, mít ty vzdělané lidi, to je obrovská výzva.

Počítám s tím, že v těch příštích měsících se s těmito výstupy budu obracet přímo na kraje, počítám s tím po krajských volbách, abych těm krajům tato dílčí data pro ty jednotlivé kraje byl schopen poskytnout třeba i včetně toho detailu, kolik by bylo potřeba, aby optimálně nastupovalo studentů na střední školy, zdravotnické, sociální obory, a potom samozřejmě pokračovali i třeba v návazném vysokoškolském nebo vyšším odborném studiu. Takže to je jedna část, která je velmi důležitá pro tu část jakoby správně zvolené strategie.

Když zaměřím ten pohled na toho klienta, tak tam já vidím klíčové to, abychom v maximálně možné míře posilovali schopnost pečovat o toho klienta v domácím prostředí, tam, kde to je samozřejmě pro něj prospěšné a je to ještě efektivní. Není vždy každá péče v domácím prostředí je ta nejlepší v daný okamžik. Ale obecně se na tom podle mě asi všichni dokážeme shodnout. Navíc i v těch modelech, které dneska už máme, vidíme, že vlastně v naprosté většině případů je to i levnější. Dneska prostě člověk, který je na intenzivním lůžku ve zdravotnickém zařízení, tak nás může klidně stát měsíčně 150, 200 tisíc korun, ale zároveň to může být klient, který může být i doma v domácí péči, a s podporou terénních sociálních služeb, s podporou případně odlehčovacích služeb bychom byli schopni o toho člověka pečovat doma.

My k tomu děláme společně, a za to děkuju, kroky, které se týkají jak zvýšení příspěvku na péči, které se týkají teď i, neříkám, že to jednoduchá materie, ale i novely zákonů v rámci sociálně zdravotního pomezí. Teď k tomu připravujeme také i změny v oblasti posuzování a vůbec vyřizování příspěvku osobám se zdravotním postižením. To nás posune a výrazně zrychlí. A samozřejmě to souvisí také se zabezpečením financování sociálních služeb v nějakém dlouhodobém horizontu, na čemž teď pracujeme. Příští týden počítám, že zveřejním číslo, kolik se podařilo navýšit pro sociální služby v příštím roce.

Takže je to celá řada kroků, věcí, které se teď aktuálně dějí, které se snažíme posunout, a řešíme třeba také i dílčí věci, jako je třeba otázka osobní asistence, jako je rozvoj podpory a vlastně služeb v rámci duševního zdraví. Tady vidíme právě z těch společných dat velký nárůst lidí, kteří dneska vlastně získávají invaliditu právě třeba z důvodů duševního stavu a projevů, které s tím souvisejí. My vidíme v datech, že nám narůstají i invalidity u lidí mladšího věku, kde to dřív zdaleka nebylo tak výrazné jako nyní. Takže ta nutnost opravdu udělat celou řadu dalších důležitých změn, které souvisejí třeba i s podporou v rodinách, aby děti sportovaly, s podporou tělesné výchovy na školách, s podporou firem, aby měly motivaci pečovat a podporovat dobré zdraví svých obyvatel. To jsou všechno další výstupy, které nám jasně ta data říkají, co je potřeba. A to není úkol jedné vlády, to není úkol jeden rok, to je úkol opravdu dlouhodobý, který musíme společně začít řešit líp než doposud, jinak budeme mít obrovské problémy z hlediska udržení ufinancovatelnosti sociálních, zdravotních služeb, budeme mít velké problémy na trhu práce, protože prostě opravdu nám vypadává velké množství lidí, kteří by ještě před deseti, patnácti lety standardně v daleko větším procentu měli pracovat. Dneska tito lidé mají invaliditu druhého, někteří i třetího stupně a tak dále.

Tak já jsem se pokusil tady popsat v rychlosti to téma na hodně dlouho, alespoň některé věci, které se snažíme dělat. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji taktéž panu ministrovi a táži se paní poslankyně - ano, bude chtít položit doplňující otázkou. Prosím, běží vám čas.***