Autorizace
(18.40 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Tahleta rozšíření byla hojně poptávána. Samozřejmě i pro rozvoj tohoto systému, jsou tam potřebné další kroky. Ten každý systém má stanovený harmonogram dlouhodobého rozvoje, jsou s ním seznámeni také naši hlavní partneři. Snaží se reagovat hlavně na zpětnou vazbu uživatelů, kdy cílem je primárně posílit stabilitu, spolehlivost a tu uživatelskou přívětivost, tudíž efektivitu těch daných systémů. Není to skutečně o barvičkách, ale je to o ergonomii práce s tím systémem. Najdu tam, co hledám, jsou tam logická propojení a další. Ostatně řadu těchto podnětů jsme získali právě na jednání třeba s ČKA nebo ČKAIT na úřadech ve Zlíně, v Přelouči, v Rožnově pod Radhoštěm a další.
Z pohledu stavebníků jsou tady potom dva velké požadavky. Jedním z nich je napojení na registr zastupování, to je registr online plných mocí, ten vznikl jako centrální řešení k 1. 7. Dodala ho digitální a informační agentura a postupně se agendově budou napojovat na něj jednotlivá řešení ministerstev. Ve frontě stojí Martin Kupka s Portálem dopravce, je tam Ministerstvo práce a sociálních věcí, stejně tak portál stavebníka tak, aby se daly řídit role, v rámci kterých vystupuje uživatel toho portálu.
Další důležitá věc. Já jsem se zmínil o tom, jak teď se dají kopírovat jednotlivé žádosti, nebo respektive ty záměry při rozesílání více orgánům. Měla by tam přibýt funkcionalita, která vlastně využije téhož, ale z jednoho záměru půjde rozesílat automaticky více organizacím a ve spolupráci ČKAITem a ČKA také řešíme napojení na databázi autorizovaných osob. Oba dva tyto subjekty mají svoje databáze svých členů. Chtěli bychom, aby měli centrální databázi, pomocí kterých se budou autorizovat do Portálu stavebníka. V tuto chvíli samozřejmě používají, jako to bývá k přistoupení ke službám státu, nějaký identitní prvek, ať je to bankovní identita, eObčanka či třeba klíč k eGovernmentu a z pohledu toho úřadu ten nejbližší rozvojový krok je napojení na ekonomické systémy a ty úřední desky.
Jinak možná bych teď zmínil otázku, která hodně rezonovala, co bude po momentu, kdy z rozhodnutí ÚOHS skončí možnost plnění na tu danou smlouvu. U systému pro úřady je důležité znát a mít odpovězenou tu otázku dodavatele. Na jaře antimonopolní úřad vydal zmíněné rozhodnutí o zákazu plnění z dosavadní smlouvy, které začíná platit 23. září. Rezort se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Podali jsme správní žalobu, čekáme na její výsledek. Nicméně z tohoto důvodu bylo nutné vysoutěžit nového dodavatele, což se podařilo. Ministerstvo ho vysoutěžilo v minitendru v rámci dynamického nákupního systému. Já jsem teď četl různé příběhy, co je dynamický nákupní systém. Je to standardní zadávání veřejných zakázek, je předvídaný zákonem, využívají ho například Ministerstvo dopravy, Státní pokladna Centrum sdílených služeb a další. My jsme ten dynamický nákupní systém zavedli v minulém roce, je v něm registrováno zhruba 24 dodavatelských firem z oblasti IT. A v případě, že vyhlásíte takový minitendr, každý z nich může podat nabídku. Jinak jejich úplný seznam a detailní popis té veřejné zakázky je přístupný v systému NEN. Vývoj informačních systémů skrze tento takzvaný BodyShop, kdy se skutečně poptávají jednotlivé specializované role, je v prostředí státní správy a samospráv čím dál tím častější. Jak už jsem zmínil, soutěží tak třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí, dopravy či Státní pokladna. Jinak ten rychlý přechod na nového dodavatele zajistí použité standardní technologie a modulární architektura.
Já si myslím, že to byl jeden z benefitů, jakým způsobem jsme vlastně přistupovali ke konceptu architektury jako takové toho řešení. Ty informační, stavební nebo ty systémy pro stavební řízení jsou postavené na open source, na technologiích, které se dají dále rozvíjet, takže další jejich vývoj, provoz, údržba. Dá se na ni plynule navázat. Jinak ta další zakázka dílčí na rozvoj toho systému, tak ta maximální souhrnná cena je zhruba 24 milionů korun včetně DPH. A takto budeme pokračovat v rámci rozvoje toho systému pro úředníky.
Vítězná společnost Servodata bude podle našich informací jako dodavatele částečně využívat i lidi ze společnosti InQool. Ta dodávala doposud tu část systému pro úředníky, tedy v tomto směru je zajištěna plynulá kontinuita a návaznost. Nicméně strukturu subdodavatelů, ať už je ten projekt takový či makový, si řeší ten vítězný účastník sám.
Před tím systémem, který je třeba zmínit, je Národní geoportál územního plánování. Ten, jak máme potvrzeno, i právním stanoviskem, které mám k dispozici, naplňuje základní funkce dané zákonem, dále se rozšiřuje a 23. srpna došlo k poměrně velkému updatu. Já jsem na ten systém byl často dotazován. V rozšiřování těch funkcionalit je bohužel zhruba měsíční skluz. Ten hlavní dodavatel nedodal to dílo v požadovaném rozsahu a kvalitě, byl tam jistý problém s jedním z jeho subdodavatelů, ale Ministerstvo místního rozvoje jako zadavatel nemůže vstupovat do těchto vztahů. Nicméně jsme akceptovali tento systém s výhradami. I zde je stanovený harmonogram rozvoje. Během září a října se budou naplňovat například jednotlivé evidence, které jsou součástí řešeny pouze jako seznamy v té veřejné části NGÚP nebo na stránkách jednotlivých krajů. Stejně tak se plánují rozvoje dalších takzvaných ETL nástrojů pro zásady územního rozvoje, tedy nástroje, které převádějí ty jednotlivé formáty.
Možná bych se teď ještě chvilku věnoval věci, která byla hodně poptávaná v rámci naší diskuse v Senátu. Důležité je samozřejmě i další rozšiřování a zajištění kapacit. Na druhé straně, tedy na úrovni řízení toho projektu, ne pouze na straně dodavatele, ministerstvo se snaží kontinuálně rozšiřovat ten expertní tým, který se věnuje digitalizaci. Já po tom příchodu na Ministerstvo místního rozvoje jsem hledal ten IT tým. Kromě jedné paní referentky a dalšího člověka, tam ten tým neexistoval. Ono to nejde vždy tak rychle, jak bychom si přáli. Ostatně ten nedostatek IT pracovníků a odborníků trápí státní správu dlouhodobě, už jen z toho důvodu, že stát má často problém nabídnout dostatečně atraktivní podmínky právě třeba ve srovnání s tím soukromým sektorem. Já jsem proto rád, že na konci srpna se nám podařilo rozšířit i tu nejvyšší strukturu řízení o pana Michala Káru. To je odborník z byznysové sféry, který má letité zkušenosti z digitalizace procesu ve finančním sektoru. Pan Kára nově působí jako delivery manažer jednotlivých těch částí řešení, kdy je jeho hlavním úkolem, jak jsem zmínil, posílit spolehlivost, stabilitu a zajistit ten rozvoj systému k co největší uživatelské přívětivosti a efektivitě, která je velmi důležitá pro naplnění samotné ambice nejen zákona té digitalizace, tedy zrychlení těch jednotlivých procesů.
Pan Marl (?) (byl) zároveň pověřen dalším doplněním týmu, kdy kromě komerčního sektoru se může jednat i o spolupracovníky či IT odborníky z jiných rezortů, ti nabídli svoji součinnost. Ostatně je to jedna z nejrychlejších cest, jak ty kapacity dočasně doplnit. Tam já vidím i ten benefit, že u lidí, kteří již dodávají něco na straně státu, existuje znalost digitalizace, či respektive úskalí digitalizace ve státní správě jako takové. A zaznamenal jsem i dopisem nabídku na odborníky od Americké obchodní komory, s kterými spolupracujeme v řadě jiných věcí, tudíž i s nimi jsme chtěli diskutovat možnost spolupráce třeba na rozšíření governance modelu. ***
